Takoví normální zabijáci

Stone tím prý chtěl upozornit na rozšířenost násilí ve společnosti a na roli médií. Kecy. Sám se v těch řežbách vyžívá, jen z toho chtěl udělat cosi více a vytvořil stylistické cvičení - mění způsoby snímání, střídá černobílé záběry s barevnými apod. - všechno je to jeden dlouhý klip. Jenže z dívání se na klip dvě hodinymě rozbolela hlava. Film, který si hraje na něco, co není. (15.07.2003)

Není se co divit, že film vzbudil silné kontroverze. Oliver Stone si zde s určitou nadsázkou libuje v bezduchém zabíjení a doslova se vyžívá v krvi. Tím trochu fušuje do řemesla Tarantinovi (Otázka jak moc zase on ovlivnil scénář). Jak by řekla Honey Bunny „Vystřílet všechny až do posledního kreténa!!!“ Stone se to snaží udělat podobně, ale nemá to ten drive, co Tarantinovy filmy. Akční sekvence jsou spíš nudné a stylové dialogy chybí. Stone se snaží sílu dialogů nahradit řečí barev a světla. Jde ale spíš o chvilkové záchvěvy originality na pozadí chladně odměřeného příběhu, který je společenskou satirou na téma sériových vrahů a vlivu sdělovacích prostředků na veřejnost. Na tu část veřejnosti, pro kterou je Manson a jiní miláčkem a uznávanou celebritou. A jak to bývá u správné satiry, forma vítězí nad obsahem. Komu se zdejší forma líbila, viděl skvělý a výjimečný film. Bohužel nepatřím do této kategorie. Jen ten Tommy Lee mě bavil. Na tyhle psychouše měl vždycky talent. 55%. (02.10.2016)

Hlavní vinu na tom, že tenhle snímek působí rozpačitě, nese režisér Oliver Stone. Jeho paranoidní režie, která filmu hodně ubírá na síle a působivosti, nebyla nejšťastnější volbou. Málo ujetý je ale i Woody Harrelson oproti Juliette Lewis, která ho výrazně přehrává. Scénář je výborný a v rukou jiného, ujetějšího režiséra, se mohlo jednat o pozoruhodné dílo. Celou dobu spolu scénář a režie soupeří o to, kdo bude mít nakonec navrch. Těžko říct, co si z toho nakonec odnese divák. Výsledkem je zmatený film, který neví, zda chce být černočernou pohádkou o oslavě násilí, nebo hluboce moralizující sondou do současných médií. (19.02.2009)

Proste odpad. Nič viac. Takto to dopadne ak nejaký áčkový intelektuál sa chce hrať na béčkara a ide citovať a parodovať "podradné žánre", ktoré pravdaže nepozná. Využíva tie najjednoduchšie filtre a nasvietenia, aby dosiahol ním vysnívanú psychedeliu. Pán Stone, počas vietnamskej vojny ste vycucali málo malých papierikov na to, aby ste dokázali nakrútiť psychedeliu. To, čo si pod tým predstavuje Stone je niekde na úrovni polnočných erotických filmov (lacná televízna kamera, zelený filter, modrý filter ...). Najhoršie sú čiernobiele zábery - myslím si, že Stoneovi by niekto mal vysvetliť, že ak chce nakrúcať čiernobielo, mal by sa viac natrápiť s nasvietením. A herci? Bože, otrasné. Tommy Lee Jones podáva najhorší herecký výkon kariéry (ešte horší než v Batman Forever) a ostatní na tom nie sú o nič lepšie. Such a crap. (27.12.2006)

Jako mládě jsem z toho byl nadšenej, protože Mickey a Mallory byli neskutečně cool bad motherfuckers, kteří do toho prostě šli. Jako lehce pseudointelektuálního puboše mě to pohoršovalo, protože hrdinové vraždí nevinné lidi a přitom to vypadají ještě rajcovně. No a jako dospělák oceňuji odvážnou satiru, odvážnou především v tom, že je pro mnoho lidí neviditelná. (11.02.2006)