Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrají:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (189)
Jeden z nejlepších Švankmajerových filmů... Není tolik hrůzostrašný ani tak nechutný, jak jsme na to u Švankmajera zvyklí, ale taky to asi není ta pravá pohádka pro děti... ()
chybějící hvězdička k dokonalosti - nedopilovaný příběh, Otesánek nebo Šílení zajímavější. ()
Vizuálně zajímavé a originální, ovšem dějově zdlouhavé až nudné. Navíc nemám ráda ani knižní příběh Alenky v říši divů. Mně osobně film nesedl, ačkoli jindy se na Švankmajera s chutí podívám...60% ()
Skutečně fascinující nahlédnutí do iracionálního světa pod pokličkou "zdravého rozumu". Jan Švankmajer je skutečným solitérem animačního světa a jeho obraznosti přesně takové téma, které zvolil pro tento film, maximálně vyhovuje. Snad každý jiný režisér by sklouznul k lacinostem a podbízivosti, ne tak Pan Mistr. Je skvělé pozorovat prakticky v každém jeho díle tok jeho invence i neuvěřitelně dobře fungující propojení mezi ošklivostí, krásou, akcí, životem i smrtí... Tempo filmu a dávkování útoků na lidskou představivost, které zde nalezneme, jsou nepřekonatelné. ()
Nádherný,děsivý,pohádkový,snový. TAKHLE si představuju Alenku,Time! 10/10 ()
vysoká škola švankmajerovského umenia... ()
Ačkoli si Švankmajera vážím a vím, že toto dílo má podle kritiků vysoké kvality, mě to přišlo jako nezáživná, překombinovaná směska různých obrazů, u které jsem usínala.. S Alenkou (kterou miluji) to mělo málo společného, spíš než roztomilé mi to přišlo odpudivé… Pardon… 86. z 1001 ()
Dokonale surreálné představení Alenky v říši divů podle předlohy Lewise Carrolla zavede diváka za hranice všední představivosti. Takhle si nás dokáže povodit asi jen pan Švankmajer. Tuhle Alenku mi pouštěl táta už od malička, takže promiň Burtone, ale na tuhle skvělou, českou verzi nemáš. Po dlouhé době jsem shlédla na promítání v Aero, a velké plátno Alence sluší. Švankmajer si hraje s divákovou pozorností a vkusem, a drze nám předvádí, že fantazii se meze nekladou a on je pravým mistrem v její bezedné studnici. ()
Brilantné dielo! Až sa mi nechcelo veriť, že je to "náš" film. Naozaj krásny vílet do fantázie, ktorý prijmú najmä ľudia očarený novšou Cestou do fantázie. JA CHCEM BYŤ EšTE RAZ MALÝ FAGAN !!! ()
Švankmajer všeobecně nikdy nenatočil nic, co by se dalo označit slovem "normální", ale Alenka je prostě jednoznačně fascinující. Většina lidí jí nepochopí a odejdou od ní (a já se jim nedivím), ale pro mě osobně má nezvyklou přitažlivost. Asi taky nejsem normální. ()
Málokdo dokáže zachytit obrazy z dětské představivosti lépe, než náš milovaný Švankmajer. Málokdo dokáže přeměnit dětskou knihu ve film, či pohádku chcete-li, tak, aby v ní zůstala skryta špetka naivity, fantazie, snů a aby to nebyla slátanina pro nejmladší diváky, na kterou po čase zapomenou. Švankmajer to zvládl ještě lépe, než dokonale. Někdo, kdo ztvoří tak krásný pohádkový fantazijní příběh, že se na něj rádi koukají i dospělí, je zkrátka génius. ()
Kam se na tuhle úžasnou, surrealistickou podívanou hrabe Alenka Tima Burtona.. Ale tohle není hra na stejným hřišti. Není to ani stejná liga, je to úplně jinej sport. ()
Za originalitu a kreativitu Jana Svankmajera musim dat 5*. Pribeh je silenej a taky silene zajimavej, dava prostor pro fantazii a kazdej si v nem muze najit neco jinyho (pro me to byla spojitost s realnou kapitalistickou spolecnosti) ()
Krásná invencni záležitost. Teď (červen 18) jsem dal po 20 letech znovu. Před těmi 20 lety jsem z toho byl úplně hotov. I teď stále moc fajn. I když přeci jen asi o hvězdu méně ()
Švankmajerův styl je opravdu nezaměnitelný, což dokazuje i v této unikátní "pohádce", pro menší děti by možná mohly být některé charaktery i mírně děsivé. Nevím co by si o díle myslel Lewis Carrol, já si ale myslím, že se jedná o úžasné zpracování z trochu jiného úhlu pohledu, které ve světě právem sklidilo nadšené ovace. ()
Vizuálně nádherné, ale děj mě nudil. Nemůžu si pomoct. ()
Od obživnutí bílého králíka až po srážení hlav podívaná plná důvtipně propracovaných detailů od Jana Švankmajera. ()
Viděl jsem to asi jako šestiletý. Nebo osmi, tak nějak. A nyní znovu, jako dvacetiletý. Působí to na mě podobně. Už se tolik nebojím, v dětství jsem z toho měl snad noční můry. Ale ani dnes se moc nesměju. Zaprvé mě paralyzuje strach z minulosti a zadruhé, je to velmi kvalitní. JŠ znovu dokázal, že i s tak jednoduchými předměty se dá udělat mnoho. Stop motion animaci mám rád, člověk si ani nedokáže představit, kolik práce muselo dát nasnímat všechny polohy. A že to má pěkný počet "fps". Zvířátka jsou tak nějak oživle mrtvá, neživé předměty jsou také velmi živé. Štika s parukou ? Králík v obleku, jehož drápy dokážou opravdu zabolet, který má obrovské, zlé oči a neustále se dívá na hodinky ("Oh dear, so little time, she's going to behead me"), které vytáhne ze svého těla spolu se spoustou pilin. Místnost plná děr, ze kterých sem a tam lezou živé ponožky, královna fuseklí, která někde vezme oči a umělé zuby si dá do otvoru, potom se snaží mluvit. Je to vše tak živé a tak věrohodné. Místnosti a vůbec celý prostor není to, co se zdá, celé je to nějak pokřivené a tajemné, nikdy divák neví, kde se právě nachází. Police s kompoty a různými hnusárnami uvnitř, působí daleko děsivěji, než tisíckrát dražší počítačové efekty. Pánové a dámy, tohle je velmi zdařilý kousek horroru. Nedoporučuji pro děti, i když možná že ano, ať poznají, co je to strach. ()
Poprvé jsem to viděl jako dítě a odnesl jsem si z toho docela traumatizující zážitek… ()
Surrealizmus proste nemusím. Tento spôsob a forma filmu nie je jednoducho pre mňa. ()
Reklama