Le Trou
Il buco
The Hole
Le Trou
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrají:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (více)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Povedený film z vězeňského prostředí, ve kterém nehledejte akci ani vybroušené charaktery postav. Ono bohatě stačí, že má každá svou motivaci, že má film hlavu a patu, že jsou tam povedené dialogy a že herci hrají skvěle. Hodně oceňuju fakt, že se záběr nezkrátí jen na to hlavní a že takové podání hrnku na suť nemusí nutně znamenat jeho okamžité popadnutí a naplnění. Místo toho si kopáč chvíli vypomáhá rukama a hrnek odsune, než ho konečně použije. Prostě jako ve skutečnosti. Taky mě hodně fascinovala dvouminutový záběr na ruce bušící kusem postele do betonové podlahy. Ono se ve filmu hodně kope jen pro to kopání. Dnes už se takové filmy prostě netočí. Bohužel. ()
I když je to rozvláčné, i když je to minimálně akční, přesto je tohle film, který vás bude bavit. Postavy si vás získají, protože jsou nesmírně dobře napsané, zrežírované a zahrané. Že to jsou neherci vás většinou ani nenapadne. Režisér dokáže skvěle ztvárnit snad každou scénu, a v jeho tempu jsou všechny adekvátně vyhrocené. ()
Do detailů promyšlený útěk, precizně a s nesmírnou dřinou proražena úniková cesta ke svobodě. Napínavé chvíle, ve kterých vězni bez hlesu a v dokonalé synchronizaci dobývají sutiny tlusté zdi, mi připomněly přípravu loupeže ze skvělého Dassinova dramatu Rvačka mezi muži. ()
Vězení nepovažuji za ideální místo odpočinku a proto bych, v souladu s míněním bručících týpků, rovněž zapřemýšlel o změně prostředí. Tentokrát by to neměl být takový problém, jelikož do standardního vybavení cely patří šroubovák, sirky nebo provaz a jako nadstandard se najde i pilník. Pan režisér se však rozhodl zašokovat až závěrečnou scénou, takže nejprve vychytrale nabídl mnohaminutové uspávací záběry na bušení trubkou do betonu, šmrdlání mříže pilníkem či němé procházky po podzemí. Zvýšil tím sice šance pointy na úspěch, ale na zábavě to rozhodně nepřidalo. ()
Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()
Galerie (16)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (8)
- Režisér Jacques Becker zemřel pouhé dva týdny po dokončení filmu. (oje)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Film byl dokončen podle režisérových přání, ale po prvním uvedení ve 140minutové verzi jej nechal producent Serge Silberman přibližně o 24 minut zkrátit, aby zvýšil komerční možnosti. Chybějící záběry jsou považovány za ztracené. (Hans.)
Reklama