Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Opravdu zvláštní snímek, z projekce jsem odcházela jako ve snách... První polovina (přibližně, trochu jsem ztrácela pojem o čase) mě poměrně dost nebavila a nechápala jsem motivaci postav, ale pak se něco stalo a atmosféra filmu mě pohltila, ani jsem nevěděla jak- a tak to zůstalo až do konce... u mě dobrý :-) ()
Tak co se tyce estetickeho videni, temer zcela urcite se jedna o vizualne nejlepe zvladnuty film v nasi cele kinematografii. V tom byl Vlacil skutecny mistr, kamera je vyborna v kazdem zaberu filmu, vse umocneno neskutecnou hudbou Zdenka Lisky, ktera jen zduraznuje az mystickou atmosferu stredoveku. Opravdu velkolepe, Vlacil je cesky Bergman o tom nepochybuji, na rozdil od nej ale nemel tak kvalitni scenare nebo me osobne jeho pribehy neumi tolik oslovit. ()
O lásce, která je tak krutá jako doba, z níž se zrodila ... o lásce, která vás poraní ještě předtím, než se jí dotknete ... o lásce, která střílí naslepo a své oběti si nevybírá. Jenomže co je jí platná drsná poetika, když je pro mě těžko stravitelná. VELICE těžko stravitelná. Mluví prostřednictvím obrazů TAK uměleckých, TAK prahnoucích po dokonalosti, že prakticky nenaváže kontakt s divákem. Jako byste ji sledovali skrz sterilní, průhlednou, ale zároveň neprostupnou zeď, která pohlcuje všechny emoce. Víš, milá Marketo Lazarová, nemůžu ti dát plný počet hvězd - to ani náhodou ... protože jsi mi lhostejná. Ale taky tě nechci srazit na kolena, protože jsi tak mladá - a naivní ... protože nemůžeš za to, že mě tvé půvaby neberou a tvůj osud mě nedojímá. Ale asi uděláš líp, když se sebereš a půjdeš o dům dál. Třeba někde najdeš spřízněnou duši, která si tě zamiluje ... a třeba to nebude trvat dlouho. Slabší 4* ()
Markéta Lazarová je jako procházka po galerii, ve které visí spousta nádherných obrazů a hraje krásná hudba, jen tu a tam narazíte na obraz méně povedený či bílé plátno. Stačí se na chviličku zastavit a vnímat, a pochopíte... ()
Markéta Lazarová je jedna z učebnic českého filmu. Vidět tento film nestačí, přemýšlet u něj znamená cítit lásku k filmu a géina Františka Vláčila. Úžasný Josef Kemr. ()
Slast pro oko, jeden z historických filmů vůbec, který na mě dýchl svou dobovostí, kdy člověk opravdu cítí surovost a čistotu té doby. Samotný děj je pro mě až podružný i když všechny herecké výkony jsou bravurní. Vláčil se v tomto filmu opravdu dotkl stroje času a ukázal nám kus minulosti. ()
Jeden z nejnudnějších filmů, co snad kdy vznikl. Ne opravdu se to nedá... ()
Nově pořízený blu ray disk jsem dnes zasunul do přístroje a očekával filmový zážitek. Dostalo se mi geniálního obrazového a zvukového vjemu a já chtě nechtě musím uznat, že Markéta je prostě úchvatné dílo. Díky remasteringu nabyl film takové obrazové kvality, že teprve teď můžu před Vláčilem v klidu smeknout. Famózní- ale jedině v HD! 100% ()
Surová historická freska zachytávajúca dobu ranného stredoveku približne na našom území. Veľmi zdĺhavá freska. Aby som to ešte viac podčiarkol - veľmi zdĺhavá. Hoci názov znie Markéta Lazarova, samotná Markéta dostáva menej priestoru, vlastne až v poslednej tretine. Páčilo sa mi celkom verné vyobrazenie tej doby. Teda vyobrazenie kostýmov, kulís, hradov, krajiny. Nie však už dialógov, ktoré pôsobia príliš knižne. Príbehovo je to o niečo lepšie ako Údolí včiel. Aj keď sa vtedy jednalo o velkolepý projekt, v konfrontácii so zahraničnou konkurenciou z toho obdobia zaostáva. ()
Byla jsem v divadle na Markétě Lazarové, a i když mě to zas tak nebavilo, tak to bylo furt lepší než tenhle film. Nuda a nuda. ()
Nedá se pochybovat o tom, že Markéta Lazarová patří mezi jedny z nejdelších českých filmů. A na film jsem slyšel samou chválu (někteří ho temnotou a surovostí přirovnávali k filmu Seveřan). Navíc tak skvělé obsazení! V očekávání jsem ho tedy zhlédl a musím říct, že jsem mírně zklamán. Poetické filmy asi nejsou úplně pro mě, i když mi to dvakrát poetické nepřišlo. Já to prostě asi jenom nepochopil. A to tak že vůbec. Historické filmy zbožňuji, ale tady jsem nepochytil absolutně nic. Příběh mi absolutně unikal, vztahy mezi postavami se na mě jaksi nerýsovali a co se děje v jednotlivých scénách (ve kterých se teda mluvilo), to jsem absolutně neuchopil. Ale to je asi spíše problém můj, než-li filmu, který je jinak sám o sobě skvěle natočen (teda, ten zvuk mě trochu štval, ale co se dá dělat?). Největší plus je ale samozřejmě herecké obsazení, především se skvělým Josefem Kemrem a Vladimírem Menšíkem, jejichž postavy jsou pro mě nejikoničtějším bodem filmu. ()
Po umělecké stránce nádhernej film. Ale vydržet koukat na takový umělecký záběry tak dlouho, to už na mě bylo celkem dost. Ale to není to nejhorší, na co bych si stěžoval. Tím byl totiž zvuk. Troufám si říct, že v 50% všech dialogů jsem jim nerozumněl a bylo to způsobeno buď tím, že mluvili německy nebo huhňali nebo obojí. To huhňání, respektive různé šumy a všechno možné, mi zážitek z filmu hodně ochudilo. Navíc to bylo jaksi předabovaný, což se mi taky dost příčilo. Na druhou stranu obrazové ztvárnění nemělo chybu. Některé záběry jsou ty nejlepší v české kinematografii. Škoda, že tam bylo tolik jmen a postav, protože jsem se v tom dost ztrácel. ()
Možná je to technicky bůhvíjak dokonalé a tak podobně (viz Lima), ale je to strašná nuda! (skoro 3 hodiny!) ()
Na Markétu jsem se vypravovala doslova deset let. Stále jsem si říkala, že jsem do ní ještě nedorostla, že ji nestrávím, že mě dostane... a dostala - svou syrovostí ve všech ohledech. Je to pro mě film filmů stejně jako Andrej Rublev od Tarkovského. Je to filmová poezie v nejčistším slova smyslu. ()
Výklad slova "náročný" se v tomto snímu jeví jako něco spíše rádoby uměleckého. Běžné oko diváka jen stěží ocení nějaký vyšší význam, jež tento film měl znázornit. Měli jsme tu Údolí včel a jiné filmy, které jsou prostě těžko stravitelné. ()
Hudba úžasně úderná, kamera patřičně dramatická (restaurovaná verze je o dva levely lepší, viz http://www.nostalghia.cz/webs/vlacil/clanky/digimarketa/ ) herci fantaskně autentičtí, scény dráždivě dechberoucí svou syrovostí .... jen délka velkofilmu je krapet přehnaná, Harapes nepoznatelný a dabing slovenských herců netrefený !! ()
Kraji kraj věru bratrem není. Pálí líce, rty, dusající stíny. Pálí nicota, p/r/ach morbidity. Valí se mýty, proudy temné atmosféry. Krev spáleništěm lidství, popelem života. ()
Film ve kterém si nejdřív sáhli na dno tvůrci poté herci a nakonec to čeká na diváka... ()
Film se nejvíce vyplatí po minimálně jednom přečtení Vančurovy předlohy. Vzhledem k tomu, že ve filmu sdělnost ustupuje poetizaci a emoční stránce, divák předem neznalý zápletky tvrdě narazí a zanevře. Ale pokud nemusíte myslet na děj a jenom se necháte unášet poetikou obrazu, budete bohatě odměněni. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Spíše alegorický film, který nelze shlédnout nuceně, ale jen ve výjimečně náladě. Kdybych si měl vzpomenout na libovolné filmy ze zahraniční produkce, asi bych řekl, že se jedná o takový míšenec Vesmírné odyssey a Sedmé pečeti. Nicméně v tomto srovnání film pokulhává, například co se týče filmové revoluce, vyjadřování myšlenek (1.případ) nebo ideové stránky filmu a symboliky (2.případ). V případě Bergmanova díla jsem mimochodem zpětně více docenil mistrovství jeho opusu. Za velký kámen úrazu tohoto filmu považuji prolog, konkrétně jeho délku - jestli se nepletu, trval něco okolo devadesáti minut. Taková doba naprosto nedějového průběhu (navíc s tak hlemýždím tempem) dokáže nejednoho diváka otrávit a znechutit mu tak třeba i zbytek filmu. Byl jsem na tom podobně, pokud byste se mě zeptali na názor právě po prvním poločase, nebyl bych zrovna přívětivý. Přitom druhá polovina už je ale výrazně lepší - několik proudů z kontextu vytržených dílků se postupně sjednocuje a v kombinaci s výborně zvládnutou uměleckou stránkou filmu - vize středověku, jeho krutosti, syrovosti či otevřenosti (mj. dnes by se kvůli nahým scénám dělal nevídaný poprask) - se tato druhá, osmdesátiminutová část dá řadit do zlatého fondu historických fresek, a to i ve světovém měřítku. Dodatek může někomu znít odvážně, ale skutečně tomu tak je. Zásluhu určitě má především vizuální stránka filmu, která ukazuje, že nebarevné snímky nejsou pouhým přežitkem a že bez nich by bylo trochu smutno - díky černobílé (zde spíše fialovobílé) mimojiné zmíněná atmosféra vyniká. Vím, že v alegorických filmech jako je tento jsou běžné filmové složky zataženy do pozadí, ovšem zde se na stránku hereckých výkonů musím zaměřit, a to díky skvělému panu Menšíkovi a charakteru jeho postavy - kdo jej zná pouze z komedií, bude jím určitě překvapen. Trošku škoda, že jeho neméně dobří kolegové kvůli zmíněným výtkám nemají někdy co hrát. Musím oponovat glorifikaci hudebního doprovodu Zdeňka Lišky - vážím si jej mnohem více než třeba pana Svobody, ovšem kostelní chór mi ani v lepších pasážích moc neseděl, instrumentální skladby od tohoto autora mi zní mnohem lahodněji. Naštěstí ve zmíněném vyvrcholení doprovod ustupuje a na hodnocení se tento čistě osobní problém prakticky nepodepisuje. Celkově si myslím, že jsem rozhodně shlédl slušný art film, kterých moc u nás není (a jelikož čeští tvůrci se k takovému druhu filmů nehodlají hlásit, tak asi ani nebude), na druhou stranu se mi zdá v obecném měřítku trochu přeceňovaný (nemohu souhlasit s odbornými anketami, v naší kotlině bych dokázal najít desítky lepších filmů - minimálně z těch symbolicky se vyjadřujících bych vypíchnul hlavně Jirešovu "Valerii a týden divů") právě kvůli nadměrnému výskytu uměleckých prostředků - zdá se mi trochu snobské vyzdvihovat dílo jen kvůli samotné odlišnosti. Není důležité, co dělám, ale jak to dělám. Ale tak jako tak relativní spokojenost, na to, že středověk není moje oblíbené dějepisné období, mě toto zpracování de facto nijak neuráželo. (Původně psáno pro studijní účely.) Zajímavé komentáře: Dan9K, Violet, gjjm () (méně) (více)