Proti všem

Tretia časť českého velkofilmu. Je to úžastné, že sa u nás točili také hromadné scény, a O.Vávra to vedel. 65%. (05.09.2006)

Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok. (01.12.2016)

Třetí díl velkolepé husitské trilogie je důstojným završením celého díla. Sice se tendenčnosti nevyhneme ani tentokrát, ale celková "politická" situace je nastíněna dobře a vyznění, že boje pánů o moc nakonec vždy odnesou především ti nejchudší, je pravdivé v každé době a situaci. Ten, kdo má majetek a moc se bije za to, co má. Kdo nic nemá, musí se bít za pravdu a čest. Třikrát bravo Otakaru Vávrovi. Celá trilogie je jedním z největších děl československé filmové tvorby. Byl bych moc rád, kdyby se této látky ještě někdy někdo ujmul. Jen se obávám, že by to jen stěží někdo dokázal lépe. (25.04.2018)

Už ne tak dobré jako Hus a Žižka, ale do trilogie to patří. (28.01.2009)

"Dost! Znám ty vaše články." Tak jako v předešlých dvou filmech, tak i zde je opět vidět, jak se všichni tvůrci snažili o to nejlepší a dokonce se jim, jakoby vrátily zpět i síly, ale děj tohoto pokračování je pro mě snad ještě víc rozptýlenější, než u toho předchozího. (16.10.2015)

Za zemi Českou! Kam se hrabe nějakej Cameron s Avatarem nebo Jackson se skřety z Mordoru, když my máme bratry a sestry s cepy a kuráží! (04.05.2020)

Slabší od predchádzajúcich troch dielov s mnohými situáciami hlavne hromadnými, ktoré si režisér neustrážil... Páči sa mi, ako v záverečnej bitke dostane jeden z cisárskych vojakov okovaným cepom po hlave a uteká napriek tomu dalej... (02.11.2008)

Závěrečná část Vávrova triptychu, Hrdinská freska mající za úkol rozdmýchat v srdcích poválečné generace národní hrdost. V celé trilogii se logicky hraje na protiněmeckou notu a sílu kolektivu a odvrhnutí modlářství. Bitva na Vítkově je skutečně epická. (29.03.2015)

Tak pokud si Otakar Vávra šetřil prostředky na obrovskou výpravu při bojích u Tábora a na Vítkově, zde se to povedlo téměř dokonale. Role možná až okatě přihrané, téměř až pohádkově, ale odpustím za tu velkolepost a nedívím se už, že si na to dnes nechce nikdo troufnout..jak tenkrát dopadla Bathory za ty peníze? 75% (15.06.2018)

Původně jsem tu měl jen jednu hvězdičku, ale po nedávném shlédnutí se musím opravit. Jakoby opatrné politické tání v polovině 50. let zaznamenal i tandem Vávra-Kratochvíl, a na poslední chvíli je vtělil do filmu. Hlavní dějová linie se vůbec nezabývá nějakými husity, křižáky apod. Jsme plně soustředěni na tragický osud mladé ženy Zdeny, kterou pomýlí charismatičtí táborští kazatelé Kániš a Bydlínský. Jejich soustředění na sexualitu a blížící se svět bez tělesného hříchu Zdenu fascinuje a přitahuje, navíc se do Bydlínského zamiluje. Na poslední chvíli si oba uvědomí, že Kániš nemá budoucnost, ale je pozdě. Kto za pravdu horí... Je otázka, dá-li se tento příběh považovat za jakousi antitezi Husa, nebo jde-li o relikt tažení KSČ proti různým úchylkám, ale připadá mi to velmi odvážné. Vždyť táboři byli první dva díly neustále předváděni jako předchůdci komunistů, jako bojovníci za spravedlivý sociální řád a teď tohle. I mezi nimi byly černé ovce. Škoda jen, že ona sexuální přitažlivost charismatických kazatelů není kromě nějakého toho nahého ramene předvedena lépe... Kladem této hlavní linie je také poměrně životaschopné filmařské ztvárnění. Kamera se občas hýbe, střih je funkční a vůbec je vidět, že Vávra a jeho spolupracovníci se za první dva díly leccos naučili. Druhá linie je tradiční, Žižka, Zikmund, křižáci a bitva na Vítkově. Bohužel je tradiční i v provedení, zvláště dobře je to vidět na bitvě, srovnáme-li ji s přepadem tábora Rakušanů před Táborem. Vše je statické, bez invence a i herecké výkony se plně podřizují monumentální neživotnosti. V ní vyniká především Žižka, u kterého je jediným zdrojem vzrušení otázka, upadne-li či neupadne Štěpánkovi latexový nos. Z celé Vávrovy husitské trilogie je tento díl rozhodně nejlepší. (29.11.2007)

Třetí díl epopeje O. Vávry o husitském revolučním hnutí vznikal ještě za období pozdního stalinismu, ale objevuje se v něm odvážná myšlenka. Radikální hnutí adamitů - pikhartů vedlo společně s rozpory mezi tábority a pražany k rozštěpení husitského hnutí, které bylo předzvěstí jeho konce. Vávra tu ukazuje, jak nebezpeční jsou fanatičtí vůdci, kteří dokáží strhnout část lidu na svoji stranu. Zvlášť osobnost Kánišova je zde zobrazena velmi pozoruhodně. Člověk by řekl, že se historie českého národa neustále točí v bludném kruhu krásných myšlenek a špatných konců (1948, 1989) a že z pravdy nakonec zbývá jenom blebleble... Vávra byl klasik velkých scén jako by namalovaných generací Národního divadla, ale někdy se jeho bojové scény utápějí střízlivým okem v dosti nepravděpodobnou melu. Proto zaostávají za myšlenkovou osou díla, kterou jsem naznačil. Opět škála vynikajících herců, ovšem pro obsazení třetího dílu opět Vávrovi chyběly nové tváře, a tak je tu Vojta, Lukavský, Krejča, Voska, Matulová (hle, co se stalo z královny Johanky!) zase v novém obsazení. Jinak mě zaujala Jana Rybářová v postavě mladičké novicky. Z jejího projevu (již i ve Stříbrném větru) jako bych četl její nešťastný konec... (25.06.2014)

Miluju barvy těchle padesátkových filmů. A za Oldřicha II. z Rožmberka hvězdu navíc. (12.06.2016)

Režisérským majstrštykem je bezesporu strhující a velkolepá bitva na Vítkově. Otakar Vávra si tehdy pochopitelně nemohl nabrnkat stovky či tisíce digitálních válečníků a musel si vystačit se živými herci a koňmi. Klobouk dolů..! (03.09.2022)

Od školního věku jsem k tomuto filmu měla předsudky, byl mi popisován jako historický film nulové hodnoty velmi poplatný době. Nemohu jinak, než oponovat. Po zhlédnutí musím říci, že jde o vysoce kvalitní historický film po všech stránkách. Takzvaná ideologie lze snad spatřit jen v zobrazení ideologie husitsví, která byla ve své podstatě totožná se socialismem. Není to ideologické zmanipulování, pouze interpretace. Tento film věrně ukazuje tehdejší společnost v její různorodosti. Není to jen černobílé zobrazení dobrých husitů a zlých katolíků. Jsou zde nastíněny vznikající různorodé frakce husitů, jako byli Táboři, Želivského Pražani, nebo Adamité, na druhé straně ukazuje tehdejší moc a morální stav katolické církve. Jediné, co mi přišlo trochu více přitažené za vlasy byly scény se silnou propagací českého nacionalismu. Co musím velmi vyzdvihnout je kamera a režie a herecké obsazení. Tak bravurně zvládnuté davové scény bez jakýchkoli výdobytků moderní techniky jsem neviděla. Také výprava byla nadstandardní. Do hlavy se mi vkrádá přirovnání k trilogii Pán prstenu.. ..ale ta naše je o 50 let starší. Každému tento film doporučím a doufám, že v budoucnu nebude tak opomíjen, byla by to škoda. Smekám před panem Vávrou. (24.01.2005)

Třetí díl výtečné trilogie režírované Otakarem Vávrou a především díky němu a skvělým hereckým výkonům označuji celou tuto trilogii za velmi podařenou. Moje hodnocení: 70% (05.07.2007)

Na tehdejší dobu to vlastně byl Československý velkofilm, s velkolepou výpravou a napětím. Myslím že dozrál čas k tomu aby se natočil remake tohoto filmu, abychom si také konečně uvědomily kdo jsme a že né vždy jsme bývaly národem který se vždy všem jen vzdal, ale dokázal i statečně vzdorovat a nenechal si nařizovat diktát. Nebylo by od věci aby se postupně natočila série novodobých Českých výpravných velkofilmů z mezníků dějin našeho národa, za které se nemusíme stydět, ale můžeme být na ně právem hrdi. 75%. (03.03.2014)

Film, který drží pozornost různými prostředky od začátku až do konce, a také výborná komedie. Vynikajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi se podařilo natočit zajímavou variaci toho, čemu se říká nadčasový snímek. Dílo má schopnost uchvátit diváka i v roce 2014, avšak z větší části z jiných důvodů, než tomu bylo v době jeho vzniku, se zřejmým potenciálem tímto proměnlivým způsobem oslovovat i generace příští. V původně oslavné ódě na velké Žižkovy bratry dostávají soustředěně vykulené výrazy jak po požití belladony, blouznění zcela šílených nadšenců, věčných nespokojenců se vším, kteří si to s pány vyřídí (ale pracovat samozřejmě nebudou, vždyť bude konec světa), či okrádání příchozích táborských o poslední mince do "společného", avšak s následnou všudypřítomnou táborskou bídou, která se nevyhne nikomu, něžně komický nádech. Díky dobovým replikám se film stává také nechtěným zdrojem milého slovního humoru. Přesto se jedná dle mého soudu s přihlédnutím k době vzniku o překvapivě realistický pohled na proběhlé události. Je s podivem, že místy velmi nelichotivé vykreslení "husitské" základny v padesátých letech nikomu z komunistických potentátů nevadilo - nejspíše měli za to, že je divák automaticky propojí pouze s onou zavrženíhodnou vrstvou kněží. I ústřední heslo "proti všem" je tu překvapivě zasazeno do reálného kontextu, který nenechává na pochybách o jeho skutečném, odpudivě nechvalném významu. Zdálo by se, že takřka jediný, kdo zůstává nedotčen a schematicky zidealizován na pilíři absolutní ctnosti, je lapka, nájemný vrah a později vynikající vojevůdce Jan Žižka. Je ovšem smutné, že i dnes se najde mnoho blouznivců, jež se aktivně hlásí nikoli k odkazu vřelé moudrosti Jana Husa, nýbrž tohoto náboženského fanatika a armádám jeho vnitřně znesvářených anarchistických šašků, kteří v zájmu bojů o moc mezi sebou a s církví jiného vyznání neváhali vyplenit takřka celé Česko. Je však pochopitelné, že jej do svého erbu přijala předchozí totalitní moc. Bojové scény z bitvy na Vítkově jsou špičkou tohoto žánru, která svou kvalitou nepochybně překračuje i dobu svého vzniku. Film má až omračující kulisovou a produkční základu, která musela ve své době přijít také na pěkné peníze. Ani detaily nejsou ponechány náhodě (například rozpraskaná skla v oknech, která se skutečně dlouho nechávala v trámech, protože sklo bylo drahé, atd.). (01.06.2014)

Hrrr na ně hrrr na ně! (05.06.2015)

Odhlédneme-li od politických dobově tendenčních aspektů snímku (jakože v tomto třetím díle trilogie až tolik ze scénáře nečouhají) a odpustíme-li tvůrcům těch pár historických nepřesností (ale proboha - který historický film zobrazuje holou skutečnost?), zbyde nám dle mého soudu nejlepší český historický velkofilm, který je v rámci žánru bez problémů srovnatelný s americkou či italskou tvorbou padesátých let. Navíc ze všech tří dílů trilogie u mne tento kraluje, a to je myslím velké pozitivum, protože kolik filmů s pokračováním se může pyšnit tím, že každý další díl je o stupeň lepší? (05.11.2007)

Posledna cast husitskej trilogie, ktora je aj najlepsia pre mna. Je o nieco lepsia, ako Jan Zizka, ale k pomyslenemu vrcholu ma este daleku cestu. Jednoznacne musim zo vsetkeho vyzdvihnut dobre spracovane boje medzi vojskom cisara Zigmunda a husitskym vojskom na cele s Janom Zizkom. Mnohopocetne armady roznych rytierov na strane Zigmundovej bola radost pozerat, ake to bolo prevedene na profesionalnej urovni. Vo filme sa objavili dva take boje, ktore stoja za rec. Prvy sa odohraval v tom docasnom, stanovom tabore nepriatelskeho vojska, ktore znenadania prekvapili samotny Husiti. Celkom to bol fajn boj, ale lepsi boj prisiel az pri konci filmu, ked cisarske vojska sa pokusali dobit narychlo postavenu pevnost na vrcholku kopca. Utoky proti drevenej pevnosti bola radost pozerat. Kazdy uhol kamery nebol zbytocne prevedeny a vsetko to vyzeralo dobre pre bojuchtive oko divaka:) Zvysok filmu bol vyplneny nejakymi dialogmi, ktore boli omnohokrat lepsie, ako v jednotke, ktore fakt stali za velky prd. Vsimol som si, ze Zizka nejako pochudol v tomto diely, zeby drzal dietu, alebo ho vymenil iny herec? (09.02.2012)