Against All
Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Recenze (135)
Nejen že je to nejlepší a nejzdařilejší díl celé trilogie, ale také českým historickým filmem vůbec. Dokonalé kostýmy, vynikající výprava, do sebemenšího detailu vyrobené kulisy, dech beroucí válečné scény, jaké v českém filmu nemají obdoby. Bitva na Vítkově je jen vrcholem všeho dění a nutno podotknout, že tato scéna je do dnešních dnů nepřekonána. Otakar Vávra měl veliký cit a schopnost ukočírovat takové množství lidí. A povedlo se. Vše podtrhuje nádherná kamera, a zvuk. Výroba snímku myslela na každou maličkost. Ideová agitka tu už není tak patrná, ale stále tu je, a co se týče věrnosti historie, raději pomlčím. Každopádně husitské hnutí bylo vyobrazeno zásadově a buďme vděčni aspoň za to. ()
Zvlášť se zřetelem k době vzniku kvalitní historický film, o čemž svědčí výborně natočená bitva na Vítkově. Vojenští historici údajně řadí natočení bitev u Sudoměře a na Vítkově k nejlépe natočeným bitvám v historii kinematografie. Stejnojmenný román od Jiráska jsem nečetl, děj filmu je zřejmě z této knihy převzat. Ve filmu jsou zachyceny rovněž ultralevicové proudy (adamiti, pikarti) v rámci husitstké revoluce a jejich osud. Nemůžu si pomoct, není to tak černobílé, jak se často tvrdí a už vůbec ne ultrakomunistické. Nejvíce byl zkreslen film Jan Hus, který byl natočen ještě v době stalinismu (byť těsně po Stalinově smrti). Další dva snímky trilogie vznikly v době mírného tání. Viz. sborník Film a historie. ()
a za bonus - slovo historika *****, ()
Asi nejlepší ze všech části trilogie, ale přesto velmi podobné výhrady jako k oboum předchozím filmů. Ta antiněmecká, antirakouská a vůbec anticizácká rétorika mi šla dost na nervy. Bitva na Vítkově je velmi zdařilá, jenom mě uchvátilo pár drobností.. tak třeba by mě zajímalo, které vojsko by takhle šplhalo na opevnění. A bylo by toho samozřejmě více, ale to už asi nemá cenu přílišně rozebírat.. viz. můj komentář u Jana Husa. ()
Scény bitiek oproti dvojke diametrálne lepšie, aj uveriteľnejšie. Príbeh bol už hala-bala, ale výprava a herecké výkony snímku ho radia do slabšieho priemeru. ()
Co byli husité za svoloč, to je asi jasné každému už jen tím, že se dostali k moci na pouhých 17 let.Ona není náhoda, že zločinecká strana KSČ si husity vzala za svoje,Ideologie je naprosto totožná. Jan Žižka byl vrah a mocichtivý ubožák a tato temná stránka našich přeceňovaných dějin by měla být hlavně ve školách uváděna na pravou míru. On Vávra ani nemusel komoušům lézt do zadku, on to natočil prostě bez příkras tak, jak to bylo, protože je hodně naivní se domnívat, že neměl na place štáb historiků. ()
Od těch dob v čechách nevznikl snímek kde by bylo víc než 200 lidí v záběru . ()
Završení husitské trilogie bitvou na Vítkově je neskutečné. Naprostá spokojenost a všichni to novodobí experti na husitství se můžou jít bodnout. Tohle je prostě paráda s velkým P. ()
Spracovanie je výborné, keby trochu privriem oči za to, v ktorom roku to bolo natočené tak je to na 5* - hlavne za bitku o Vítkov, ktorá je z celej trilógie natočená najkvalitnejšie, kvalitu tohto snímku však po technickej stránke znižujú hlavne kreslené scenérie, ktorých je tu dosť a po dejovej stránke citeľná "straníckosť" a poplatnosť (čiže úprava histórie) vtedajšiemu komunistickému vedeniu. Napriek tomu, čo sa spracovania týka - kostýmov, davových scén, bitiek a celkovej monumentálnosti si film tie 4* určite zaslúži. ()
Asi nejslabší film z Vávrovi husitské trilogie. Stále však velmi kvalitní historický film, který jako jeho dva předchozí bratři má skvělé kostýmy, dialogy a herecké výkony ( nejvíce mě pobavil zmagořený Jaroslav Vojta). Co filmu musím také přičíst k dobru je zobrazení toho, proč se husitské hnutí rozpadlo a bylo zničeno. ()
Ve třetím dílu je hejtman prakticky vedlejší postavou. Nejvýraznější jsou radikální kněží v Táboře, kteří se poznají podle toho, že ale fantasticky umějí koulet očima. Z dnešního pohledu je zvláštní bitevní velkoscéna, kde neměli tehdy ještě možnost si na počítači namalovat Prahu, takže to museli odehrát někde na louce. Bylo mi líto koní, počítám, že někteří se museli zranit. Zajímavé je, že celá trilogie pokrývá velice krátké období a končí na samém počátku husitství. ()
Otakar Vávra i do třetice servíruje vskutku impozantní dílo, které je vzhledem ke své době vzniku velice dobře natočené a důstojně uzavírá celou husitskou trilogii. Tentokrát budeme svědky názorového střetu a následného rozpadu celého husitského hnutí na několik skupin, boje o Tábor či závěrečnou hrdinnou obranu pražského Vítkova. Překvapivě se tvůrcům do jisté míry povedlo odpoutat od tehdejší komunistické propagandy, a tak jsme svědky lepšího vykreslení jednotlivých postav a charakterů, postavy působí lidštěji a poněkud autentičtěji. Tempo vyprávění poněkud zvolní, uvidíme hned několik dějových linek. Výprava opět velkolepá, kostýmy úžasné, stejně tak jako různé věrné repliky dobových zbraní nebo architektury. Akční scény jsou natočeny výborně, dobře zvolená hudba pomáhá utvářet silné emoce a atmosféru. Zdeněk Štěpánek jako Jan Žižka je tentokrát lehce v pozadí, což je na jednu stranu docela škoda, nicméně tak dostaly prostor i další charismatické postavy, takže je pořád na co koukat. Dialogy jsou sice místy trochu budovatelsky laděné, nicméně se to dá v pohodě přežít. Já jsem spokojený, závěrečný díl husitské trilogie je na tu dobu opět kvalitně natočený historický film se spoustou dechberoucích momentů. 7/10. ()
Inu, režisér Vávra spolu s Kratochvílem dokonale pochopili, že Alois Jirásek psal vlastně, aniž o tom věděl, dokonalé filmové literární scénáře. Stačilo jen vzít, mírně upravit a nebylo třeba dělat víc. Vlastně ano, chtělo to hodně peněz, ale těch Vávra dostal co chtěl, vždyť husitsví komunisti měli jako za svůj pravzor. Z filmu je to také patřičně znát, ale dlužno říci, že Vávra zde odvádí skvělou filmařskou práci. Takto výpravný historický film už u nás nevznikne. Je pravda, že někdy režisér dá spíš na obrazový efekt, než na logiku, ale útok jízdy působí jistě obrazově monumentálně. Lhostejno pak, že je naprostým nesmyslem, aby jízda útočila proti opevněným srubům. ()
Stejný názor jako u dvou předchozích dílu série. ()
Filmařina ucházející, bojové scény pěkné, ale ta historie dostává tak strašně na pérdel, pane hrábě, že se na to už léta nemůžu dívat. To je jako z Princezny se zlatou hvězdou. A hnal je všechen lid. Nicméně jsem si vědom toho,že jsem k Vávrovi v tomto případě trochu krutý. Co mám ale dělat, když je to takový Major Zeman patnáctého století? ()
,,Je to kacířka, do šachty s ní!" Třetí díl Vávrovy trilogie je pro mě nejslabší. Zpracování je stejné jako u předchozích dvou dílů, takže opět výprava na pěkné úrovni. Ale opět nastává problém se scénářem a hereckými výkony. Ty jsou buď naprosto toporné (hlavně u ženských postav), nebo enormě hysterické (u náboženských fanatiků). Celý děj až do závěrečné bitvy je velmi nudný a konec to už nezachrání, spíše naopak. Opět se tak dočkáme nekritické glorifikace lidu a dehonestace šlechty a církve. Možná by spíše této trilogii slušelo žánrové označení ,,propagandistický". ()
Všechny tři díly této trilogie ode mě dostaly čtyři hvězdičky. Poslední díl je asi nejslabší, má trochu pozvolnější rozjezd, ale silný závěr všechno vynahradí. Tahle husitská trilogie se povedla. Však také disponuje plejádou skvělých herců, výbornými kostýmy a stavbami a nad tím vším režisér Otakar Vávra. ()
Závěrečný díl je z celé trilogie asi nejlepší, byť rozhodně ne bez výhrad. Poprvé tu však fungují ty malé osobní příběhy a dramata a dynamiku přidávají i první rozepře a částečný rozkol v řadách samotných husitů. Postavy zemana z Hvozdna, jeho dcery a kněze Bydlinského jsou snad první nečernobílé charaktery celé ságy, a přestože o nějaké hlubší psychologii mluvit nelze, konečně působí jako lidé z masa a kostí. Naproti tomu Bydlinského kámoši z řad fanatických adamitů se podobají spíš feťákům z Majora Zemana. Objevují se tu i scény, kdy si člověk říká, jestli to bratři husité s tím násilím už krapet nepřehánějí - Převošt je sice samolibý kokot, ale fakt si zasloužil i se svým sluhou upálit? Těch náznaků problematizujících „revoluční hnutí“ je tu víc (možná i v důsledku uvolnění společenských poměrů) a člověk si nevyhnutelně povzdechne, o kolik lepší celá trilogie mohla být, kdyby Vávra nemusel točit podle ideologických příruček a se stalinistickými vykladači historie za zadkem. Výrazně se zlepšila také bitevní choreografie, byť střetnutí u Tábora je opět spíš pestrobarevným chaosem, ale finální bitva na Vítkově konečně poskytne ten velkolepý válečný spektákl, na který jsem celou dobu čekal. K syrovosti Statečného srdce to má pochopitelně na míle daleko, postavy umírají v patetických pózách a všechno to mlácení cepy a sudlicemi je očividně jenom jako, ale v rámci naší tehdejší kinematografie to bylo asi maximum možného. Na druhou stranu, završit trilogii zrovna ve chvíli, kdy husiti začínají diktovat nejen na domácí, ale i na evropské scéně, zanechává pocit nedořečenosti. Chtělo to minimálně pentalogii, která by končila bitvou u Lipan, historického materiálu bylo přehršel. Z dnešního pohledu se tohle skoro sedmdesát let staré drama zachycující jedno z nejhektičtějších období našich dějin hodnotí celkem složitě. Přestože záporů (přepjaté herectví, černobílé charaktery, komunistická propaganda) je zde „objektivně“ daleko víc než kladů (výprava a kostýmy), podobných (velko)filmů z našich končin je tak málo, že alespoň ze zajímavosti stojí husitská trilogie pořád za vidění. Otázkou je, koho kromě nenapravitelných nostalgiků a posluchačů Orlíku může neironicky bavit či dokonce strhnout. ()
Z dnešního pohledu komunistický výplach mozku. Celé éře husitství by slušelo nové zpracovaní, škoda, že na tak drahý projekt se peníze neseženou. O. Vávra zvládne dokonale komorní "Romanci pro křídlovku, ale neumí natočit velkofilm. Ta závěrečná bitva byla směšná. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
„Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do smrti...“ Ja sa pýtam, čo je absolútna pravda? Človek sa za pravdu hnevá a veľmi ju bolí. Pôvodné scenáre k husickej trilogii už vznikli v roku 1930! Podľa vlastných slov režiséra, to bol obrovský projekt. Posledný diel bol doposiaľ najdrahším v danom období českej kinematografie. Bola to veľká vízia, risk a odvaha, ktorú zobral Otakar Vávra na svoje plecia. Ak by ste chceli vedieť, čo v skutočnosti predchádzali celému husickému hnutiu, vypočujte si slová pána profesora Františka Šmahela (verte mi, nie je to zabitý čas): https://youtu.be/lUBVy_Q2Fug Prvých desať minúť slúži skôr na na rozbeh filmu, uvedenie nových postáv do príbehu. Žigmundov smäd po českom kráľovstvu prerástol do neslýchaných rozmerov, a vytiahol s celou armádou rímskej koruny, i spojencami do Čiech. Na svoju dobu bol charakterizovaný ako kontroverzný snímok, a ani režisér sa nevyhol návalom kritiky. Najmä na dobodané ženy, následne zhodené do studne zhruba v polovici filmu. Dnes sa môžete pozrieť na to s tým pohľadom, že Otakar pomenoval obrazovo, všetky zverstvá, ktoré páchala šľachta mene v ktorejkoľvek viere. Prvá polovica filmu svojím spôsobom zaujímavá, ostré strihy (mám pocit, ako keby bolo natočené mnoho materiálu, so smutným konštatovaním filmové štúdio prikázalo ponechať, v tom dobrom prípade 50% natočeného materiálu) Samotnú prvú polovicu, skôr poháňajú sekundárne udalosti, životy či osudy roľníkov alebo mešťanov, než sám Ján Žižka. Ľudský život sa nedá vyčísliť, nezáleží na tom, odkiaľ človek prišiel a aký je. Viac dynamickejšia a sofistikovanejšia je druhá polovica filmu, posledných 20 minút filmu je vyhradených vojnovým bitkám, ktoré sú len a len ukážkou geniálnej réžie Otakara Vávry. Druhú polovicu filmu by som povinne dal premietať na filmových školách pre ukážku kvalitnej réžie. Šup na film! Zaujímavé, že na tento film som natrafil pozeraním historického cyklu „Štíty království českého“ (2007) Okamžite vás záujme vizuálne spracovanie filmu. Veľké renomé si spravil herec Gustav Hilmar. Poviete si, akú má podstatu postava Jany Rybářovej, je to len bývalá mníška. Otakar Vávra chcel poukázať na osudy všetkých sociálnych vrstiev. Ďalším úkazom v tomto filme bola herečka menom Jana Rybářová. ŠKODA, ŠKODA, ŠKODA. PREVELIKÁ ŠKODA tejto herečky. V dokumente Nelze umírat štestím (2000) napísala o sebe, vo svojom súkromnom denníku, že bola škaredá, nemôže žiť s tým, s čím doposiaľ žila. Jednoducho nemá na to, aby dobrou herečkou, len klame seba samú. Musím silno oponova. Legenda za lyubovta/Legenda o lásce alebo Labakan, na svoj vek 19/20, vydala zo seba jednu za druhou hereckú eskapádu. Aj keď mala len drobnú úlohu vo filme zanechala veľký dojem na divákov. Áno, prehnané sebavedomie škodí, človek si to neuvedomí, a ubližuje tým svojmu okoliu. Môžem s pokojným svedomím napísať, že bola nádherná, citlivá a TALENTOVANÁ. Nie nadarmo sa hovorí, že najťažšie sa zvláda úspech. Každý talentovaný človek položí za svoj dar obetu. Bohužiaľ Jana položila tú najvyššiu obeť.Ja si dovolím napísať, že keby nespáchala sebavraždu, bola by z nej herečka neslýchaných rozmerov, a za týmto názorom si budem stáť. Keď si zoberiem aký mala prejav, technické a intonačné nedostatky vo Striebornom vetre, a porovnáte si sami vo Proti Všem, urazila za tak krátky čas ohromnú cestu. Popozerajte si vzpomínanie Otakary Vávru na Jána Žižku: https://youtu.be/jbVvuH7qDzg Dnes už len čistým zázrakom, a bláznom s dobrou vierou sa podarí natočiť tak honosné diela, podobné Proti Všem. /95 %/ () (méně) (více)