Rok nebezpečného života

Peter Weir patří mezi typ režisérů, kteří tvoří pro všechny, ale to mu nijak nebrání své filmy naplno rozvinout. Jeho "mainstreamovost" nepramení z ústupků, změkčování ani braní ohledů na diváky, ale z obdivuhodně precizní schopnosti odvyprávět příběh, zaměřit se na možná jednoduchou, ale komplexní myšlenku a ji zobrazit tak, že promlouvá ke každému. Dělá to na stejné úrovni jako Miloš Forman nebo Thomas Vinterberg, jen on se uchyluje mnohem častěji ke spirituálnu a přírodě. Rok nebezpečného života tomu plně odpovídá, snad jen přírody zde mnoho není. Že patří mezi ty méně uznávané, přičítám diváckým očekáváním, že budeme svědky dalšího příběhu muže, který svými činy vyvolal či alespoň zásadně ovlivnil revoluci. Jenže Weir vypráví právě o tom, že takové příběhy neodpovídají realitě. (14.12.2012)

Romantický příběh na pozadí revoluce v Indonesii se všemi žánrovými klady i zápory. Místy přehnaně rozvláčnělé sekvence kontrastují se skvělými hereckými výkony. Mladý Gibson bezvadný a hlavně Sigourney se ukazuje v netradičním světle. Kraluje jim ale Linda Hunt, v roli Billyho. Vůbec to není špatný film, možná trochu pomalý. Každopádně Weir umí lépe. (20.04.2014)

Skvěle zahrané a přes mírnou zdlouhavost skvěle atmosférické. Weir umí z filmu na diváka přenést to, co cítí jeho postavy. V tomto případě diktaturu a krutost režimu, které nejsou ani moc vidět, a přesto jsou naprosto jasně přítomné. A samozřejmě do filmu skvěle zapadající Vangelisova skladba. Sigourney dokonce vypadá velmi přitažlivě, což pro mě obvykle nebývá. (14.09.2012)

Psychologicky hutný a atmosfericky podařený snímek z Indonesie z doby mezi Sukarnem a Suhartem. Weirův podmanivý styl dodává filmu zvláštní mysteriozní nádech, z čehož těží i herci, kteří podávají výborné výkony. Hodně zvláštní je pak role Lindy Hunt - její Billy Kwan působí velmi hodnověrně a kouzelně a Linda byla po zásluze zatím jako jediná žena oceněna Oscarem za ztvárnění mužské postavy. Vytkl bych snad jen přílišnou idealizaci indoneského komunistického hnutí a nedůslednosti v reáliích - snímek byl točen na Filipínách, a proto se tu až příliš často namísto javánštiny ozývá filipínština. (01.09.2006)

Čo je najkrajšie na Roku nebezpečného života, nejde popísať. Ale rozhodnutie podať celý príbeh z pohľadu trpaslíka Kwana, nenásilne ho v tom jeho podaní orámovať alegorickou hrou s tieňovými bábkami, to pomohlo vytvoriť, v celej jeho krehkosti, taký mohutný spodný prúd, že sila zážitku zo sledovania je tu porovnateľná so silou zážitkov z tých najväčších príbehov, aké kedy uzreli svetlo sveta. Nie, nie je to len dobrá žurnalisticko-vojnová dráma s romantickým nádychom, už vôbec nie komentár k danému konfliktu. Je to hlavne tragický príbeh toho, kto nám to celé vyrozprával. (29.09.2012)