Prázdniny v Římě

Rozkošně přímočará pohádka s rozkošně diblíkovskou Audrey... a jedním z nejkrásněji natočených konců na jaké si v kinematografii vzpomenu. Peck odcházející z honosného sálu, to se přinejmenším vyrovná Bogartovi odcházejícímu do mlhy. 9/10 (24.07.2014)

Mám rád romantické filmy, které stavějí na kouzlu jednoho dne (Prázdniny v Římě), jedné společné noci (Před úsvitem), anebo společných vzpomínek (Casablanca) - tedy na prchavosti a nenaplněnosti. Mnohem méně radosti nalézám v romantice happyendů, co klamou, že vytržení takových zázračných okamžiků lze protáhnout na celý život (Pretty Woman, Snídaně u Tiffanyho). To pak po závěrečném polibku samozřejmě musejí rychle následovat titulky, aby snad iluzi splynutí nenarušil všední den. Prázdniny v Římě takto nelžou. Takový nevylhaný sentiment - navíc takto dobře okořeněný humorem - je na filmovém plátně opravdu k pohledání (22.10.2007)

Řím je hezkej, ale ne s tímto filmem. U Pecka a Hepburnové jsem ani nevěděl kolik jim je let. Vypadali na padesát, ale asi hráli pár středních let. Hepburn naprosto asexuální a jako ženská by mě určitě neupoutala. V podstatě nic na ní nebylo. Stejně jako na tomhle sladkém a nepravděpodobném blábolu kterak se novodobá princezna chtěla protivit vůli a šla poznat svoje město jako obyčejná holka. Věříte tomu, že by to šlo a že by se nějaká prachatá pizda šla producírovat po městě a s každým se kamarádila? Ano, podle tohoto filmu to jde. A já dávám zasloužený odpad za mistrné ztvárnění blábolu. 0% (07.01.2012)

Bezelstná (korunní) princezna Anna resp. „Smithka“ A. Hepburn a její (ne)končící (ne)obyčejný den v Římě s novinářem J. Bradleym resp. obchodníkem s hnojivem G. Peckem. Troufám si rozhodně tvrdit, že v případě jakéhokoliv jiného obsazení, by se jednalo o „čistokrevnej něvěrohodnej kýč jako prase“ (uvozovky si klidně odmyslete), ale (tehdy) „bezejmenná“mladičká Audrey Hepburn, kterou si tehdy W. Wyler (navzdory představám studia) vyvzdoroval, tomu (do)dává potřebnou dávku přirozenosti (bezelstnosti sobě vlastní) tj. uvěřitelnosti. Tak jo, „malinko“ tomu (přiznávám) napomáhá i samotná (nenápadná) režie W. Wylera. Pověstnou třešínkou na dortu je potom úplný závěr. Konečně někdo, kdo se odvážil zbořit (žánrový) stereotyp „povinného“ happyendu a přesto (nebo spíše právě proto) tak působivé. S dovětkem, že pokud by takhle vypadal současný romantický snímek a nikoliv ty nesledovatelné křeče, stal by se ze mě „na stará kolena“ snad i fanoušek žánru. Pravda bude ale nejspíše jinde. Nejde ani tak o samotný žánr. Jsou „pouze“ dobří a špatní herci, stejně jako dobří a špatní režiséři..... a že takový snímek v současné době jednoduše nemůže ani vzniknout, více než jasně „ozřejmil“ uživ Gilmour93 :-) Snad pouze, kdyby se party obrátily a do role panovníka obsadili „vyzrálého krále(sýrů)“ Jirku Bartošku. S obsazením hlavní ženské představitelky do role novinářky (stejně jako režisérem) si však rady nevím. Pomůže (mi) někdo? Nestárnoucí klasika-90% zajímavé komentáře (pro mě): uživ. Gilmour93, triatlet (03.01.2013)

Jen o málokteré romantické komedii lze bez přehánění mluvit jako o nadčasové inteligentní zábavě. Prázdniny v Římě mezi tu hrstku "vyvolených" bezesporu patří - výtečné ústřední duo, svižný a poutavý děj, nádherné římské lokace... Zkrátka velká hollywoodská klasika a silný inspirační zdroj pro spoustu žánrových následovníků. (27.12.2016)

[7/10] (Paramount) (Čb. /// Produkce: Robert Wyler, William Wyler /// Scénář: Ian McLellan Hunter, John Dighton /// Hudba: Georges Auric /// Kamera: Henri Alekan, Franz Planer /// Oscar: Audrey Hepburn (herečka), Edith Head (kostýmy), Ian McLellan Hunter (původní filmový námět) /// Nominace na Oscara: William Wyler (nejlepší film), William Wyler (režie), Ian McLellan Hunter, John Dighton (scénář), Eddie Albert (herec ve vedlejší roli), Hal Pereira, Walter H. Tyler (výprava), Franz Planer, Henri Alekan (kamera), Robert Swink (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (25.03.2009)

Netřeba komentovat. Sice u mě není za 5*, ale je to určitě milá komedie. (dabing A. Hepburn: Mirka Pleštilová) (28.03.2009)

Romantika s příchutí Itálie a šarmem Gregoryho Pecka? No nesežerte to Wylerovi i s navijákem. Při natáčení Prázdnin v Římě byl Peck tak trochu na dně, protože se mu právě rozpadlo manželství. V Itálii ovšem potkal francouzskou novinářku Veronique, která kvůli schůzce s ním odřekla interview s Albertem Schweitzerem a na dalších padesát let se stala jeho životní partnerkou. Tak tomu říkám love story. (05.01.2006)

základný kameň a pilier všetkých romantických filmov (06.09.2013)

Audrey je zkrátka úžasná - zahrála to vtipně a zároveň velice citlivě. Celkově se jedná o delikátní romantický film, hraničící tak trochu s pohádkou, ale s ne tak úplně pohádkovým koncem. Jenže právě ten konec je na tom to nejlepší. Byl to pro mě silný zážitek a troufám si říct, že tenhle černobílý skvost je lepší než třeba Snídaně u Tiffanyho. Krásný, nevinně čistý, dojemný film. Skoro je mi hloupé tady zmiňovat drobnou kritiku na to, že nebyl dostatečně demonstrovaný vývoj zalíbení mezi postavami během toho společně stráveného dne - stačilo jen málo, ukázat pár záběrů na to, jak dejme tomu po sobě začnou pokukovat, abychom zaznamenali změnu v jejich pohledu jeden na druhého (obzvlášť u něj). Ale tohle je opravdu jediný malý nedostatek, kterého jsem si všimla, a na dojmu z celku se to v podstatě nepodepsalo. ~(4,3★)~ (19.01.2018)

Čo ešte napísať na margo najslávnejšej romantickej komédie všetkých čias. Najsympatickejší pár žánru, aký sa kedy podaril producentom dať dokopy, najromantickejšie prostredie, v akom sa takýto príbeh môže odohrávať a najdojemnejší záver, aký si viete predstaviť. Asi preto, že ide proti zavedeným klišé klasických happyendov. Znova porovnávať minulosť a súčasnosť žánru ma už nebaví. O nejakom zostarnutí nemôže byť samozrejme ani reč, tento film nachytá pri dojatí aj dnes najväčších cynikov. Naposledy som to videl s dabingom a už nikdy viac, ak zoženiem titulkovanú verziu, tak si od radosti skočím do Ríma na víkend. (27.07.2012)

Upřímně jsem ani nedoufal, že by na mě film tohoto ražení zanechal nějaký dojem. Představoval jsem si to asi tak, že se podívám na další zde vysoce hodnocený film, ty dvě hodinky se nějak pronudím až do konce a dám odpad. A asi prvních 10 minut tomu vše i nasvědčovalo. Poté ale hlavní hrdinka dostala takovou zázračnou injekci a film se konečně začal pohybovat. A začal se pohybovat celkem svižně. Na tehdejší dobu musím smeknout před režií i před naprosto působivým hereckým výkonem hlavních postav. Přesto zde nenajdu nic kvůli čemu bych musel film vidět vícekrát. Zkrátka pro mě osobně milé koukatelné překvapení. Ovšem žádný zázrak se nekoná. * * * (16.08.2011)

Nezapomenutelná nádhera... (24.12.2008)

Mně, italštináři - samoukovi, už jen to prostředí a záblesky italštiny dělaly dobře. A k tomu okouzlující Audrey s Peckem... 80% (28.11.2012)

Krásné, sentimentální a plné akce. Audrey Hepburn je opravdu krásná a má v sobě něco, co upoutá každého, navíc její chování je oslnivé. Taktéž Gregory Peck má ohromné charisma a je to pořádný chlap, takže je radost se na něj dívat. Příběh je opravdu krásný, není ničím přehnaný nebo někde nedotažený. Jen škoda toho konce, chybí mi zde klasický happy end. Ale musím uznat, že opravdu skvostná podívaná! (16.09.2013)

Okúzľujúca, rozprávková a pôvabná Audrey Hepburn a charizmatický Gregory Peck. Už len kvôli nim sa na to dobre pozeralo. (02.01.2014)

Docela roztomilý film. Začínám kouzelné Audrey Hepburn přicházet na chuť. Možná, že dnes už film není úplně aktuální, ale pořád má co říct. Musí to být super vypadnout od každodenních povinností a užít si jeden den v kůži obyčejného člověka. Princezna v Říme pozná, o čem je život (a možná i láska). Končí bohužel ne úplně tak, jak by si člověk přál. "Máš u sebe foťák?" (22.12.2018)

Prázdniny v Ríme sú pre mňa etalónom príjemného filmu. Romantickou rozprávkou pre dospelých, v ktorej vystupuje skutočná a nesmierne krásna princezná a americký novinár, ktorý síce nie je princom, ale jeho nezištnosť a šľachetnosť majú princovské rozmery. Je prirodzené, že na 60-ročnom filme by sa našli nedostatky. Ale z vysokého hodnotenia vyplýva, že málokto ich hľadá, pretože väčšina túži vidieť dokonalý romantický príbeh. A Prázdniny v Ríme majú k nemu asi najbližšie. (31.12.2011)

Krásný film, který neztratí nic ze svého kouzla ani v příštích dekádách! Jde hlavně o tu pohádkovost námětu. Ostatně jak často potkáte princeznu spát přede dveřmi? :) (18.06.2019)

Starý film. Už déle mi na žádný jiný poválečný film toto pojmenování nesedělo tak jako právě zde. Nechal jsem se přemluvit ke zhlédnutí slavné klasiky, kterou zde hodnotí vysoce mnohdy i ti, kteří se jinak černobílým filmům téměř vyhýbají. Asi nemám v sobě tu správnou romantickou duši, ale v délce dvou hodin se mi dění dost táhlo. Příběh z větší poloviny tvořily jen různé epizodky po toulkách po Římě, v rámci nichž jsem úpřimně (vedle hlavního romantického žánru) shledával daleko víc prvků cestopisu než komedie. Cestopisu vzhledem na rok vzniku černobílého, pomalého a dnes už jen stěží atraktivního; narozdíl od doby vzniku, kdy se např. u nás dle pamětníků chodilo na filmy Zikmunda a Hanzelky do kin s fotoaparáty, s cílem udělat si ze záběrů exotických míst z plátna vlastní snímeček. Audrey Hepburn byla již tady roztomilá, ale ještě jí pár let trvalo, než (zejména herecky) dozrála, Gregory Peck disponuje krásným hlasem, ale tomu bych daleko lépe věřil drsného šerifa či pistolníka, než zamilovaného partnera na procházce městem. Vychází mi z toho průměrný dobový film se vším všudy, v pozitivním i negativním slova smyslu. Vlastně bych si neměl (ani nechci) stěžovat, jen jsem na základě oné kultovní pověsti velkého filmu a těch 88% čekal víc. Odhlédnu-li od zklamání v tomto směru, můžu potvrdit, že byla to chvílemi určitě i příjemná jízda za starých časů po velkém cizím městě, i za přítomnosti pravidelně objevujícího se kolegy-fotografa, ač pro mě až na pár momentů (např. loučení v autě) nijak výrazně intenzivní. 60% (05.06.2020)