Hudební skladatel Karel Svoboda se narodil 19. prosince 1938 v Praze. Hudbě se věnoval i mladší bratr Jiří F. Svoboda (1945 – 2004). Nedokončil studia stomatologie na Karlově Univerzitě, ale hudbu studoval soukromě. Byl klavíristou v Laterně magice (1963 – 1964) a působil od roku 1964 ve skupině Mefisto, s níž vystupoval i v Divadle Rokoko.
Dále byl skladatelem ve svobodném povolání. Po 1989 pracoval i jako hudební a muzikálový producent a podnikatel. Svojí rytmickou hudbou přesně vystihl povahu a původ dané písně či hudebního doprovodu. Jeho dílo bylo invenční a bohaté na kontrasty.
Skládal hudbu k desítkám populárních písní („Lady Carneval“, „Stín katedrál“, „Jsi můj pán“ atp.) řady interpretů (Karel Gott, Helena Vondráčkova, Václav Neckář, Hana Zagorová, Waldemar Matuška atd.), které byly vydávány na audio nosičích a na koncertech, hudbu scénickou a aranžmá („Kat a blázen“, „Náměstíčko“, „Skapinova šibalství“, „Čekanky“, „Leonarde, tys nám dal“, „Dvanáct křesel“, „Byl jednou jeden…“, „O Ance a Petrovských“ ad.) pro četná divadla (př. Národní divadlo v Praze, Městská divadla pražská, Olomouc, Pardubice, Jihlava či Brno), rozhlasovou („Fantastik sax“, „35. květen“ aj.) a po roce 1989 i muzikály („Dracula“, „Mise“, „Monte Cristo“, „Golem“).
Často spolupracoval s textaři a hudebníky Zdeňkem Borovcem, Jiřím a Ladislavem Štaidlem, Zdeňkem Rytířem, Karlem Gottem či s bratrem Jiřím. Do české kinematografie vstoupil poprvé jako skladatel filmem Pavla Juráčka KAŽDÝ MLADÝ MUŽ (1965). Ovšem k pravidelné práci filmového hudebního skladatele se dostal až po sedmi letech, mezitím si však zahrál postavy hudebníka ve dvou snímcích DÁMA NA KOLEJÍCH (1966) Ladislava Rychmana a KULHAVÝ ĎÁBEL (1968) Juraje Herze.
Od 70. let Svoboda komponoval hudbu především pro režiséra Václava Vorlíčka (SMRT SI VYBÍRÁ, TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD, JAK SE BUDÍ PRINCEZNY, BOUŘLIVÉ VÍNO, COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT, ZRALÉ VÍNO, JÁ NEJSEM JÁ, ZELENÁ VLNA a MLADÉ VÍNO). Naposledy u filmu Viktora Polesného MILENCI & VRAZI (2004).
Dále v 70. až 90. letech pracoval pro Antonína Kachlíka (MY, ZTRACENÝ HOLKY, JEZDEC FORMULE RISK), Zdeňka Podskalského (NOC NA KARLŠTEJNĚ), Jaromíra Borka (NA STARTU JE DELFÍN), Petra Schulhoffa (HODÍME SE K SOBĚ, MILÁČKU…?), Zbyňka Brynycha (ROMANCE ZA KORUNU, PROFESOŘI ZA ŠKOLOU), Jindřicha Poláka (NOC KLAVÍRISTY, ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, SMRT STOPAŘEK, KAČENKA A STRAŠIDLA, KAČENKA A ZASE TA STRAŠIDLA), Štěpána Skalského (TICHÝ AMERIČAN V PRAZE, ČISTÁ ŘEKA), dále pro Josefa Pinkavu (KOPRETINY PRO ZÁMECKOU PANÍ), Vladimíra Drhu (MUKA OBRAZNOSTI) a Zdeňka Trošku (Z PEKLA ŠTĚSTÍ).
V několika filmech byly použity jen úryvky Svobodovy hudby či jeho hudba k písním (mj. O SNĚHURCE, MATURITA ZA ŠKOLOU, MUŽ Z LONDÝNA, TAK LÁSKA ZAČÍNÁ…, DÍVKA S MUŠLÍ, PUMPAŘI OD ZLATÉ PODKOVY, DOSTIH, KLUK ZA DVĚ PĚTKY, DŽUSOVÝ ROMÁN, ZELENÁ LÉTA, POHLAĎ KOČCE UŠI a nebo KONEC BÁSNÍKŮ V ČECHÁCH…) a v několika byl slyšet i jeho zpěv.
Komponoval taktéž pro slovenský film (CHOĎ A NELÚČ SA, SŮL NAD ZLATO) a pro zahraniční filmové a televizní tvůrce (VČELKA MÁJA či BIG MAN). Jeho hudba i on sám se uplatnil na televizních obrazovkách (např. filmy PŘIKÁZANÝ SMĚR JÍZDY, KUFR PLNÝ NADĚJÍ, seriály NÁVŠTĚVNÍCI, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, CIRKUS HUMBERTO, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, DLOUHÁ MÍLE a i RODINNÁ POUTA).
Kromě různých festivalových ocenění za své písně, platinových, diamantových a zlatých desek českých a německých hudebních vydavatelství, obdržel Karel Svoboda Cenu Supraphonu (1976) za písňovou tvorbu posledních let, Cenu Svazu českých skladatelů (1974) a také Cenu za hudbu (1977) na XV. MFF Panama za film TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, Cenu za hudbu (1978) na XVI. FČSF České Budějovice za film JAK SE BUDÍ PRINCEZNY, titul Zasloužilého umělce (1989), Cenu MFF Karlovy Vary (1998), Zlatou cenu OSA (2006) za přínos české populární hudbě, vstup do Síně slávy Ceny Anděl in memoriam (2007) apod.
Byl dvakrát ženatý. Karel Svoboda spáchal sebevraždu střelbou do hlavy 28. ledna 2007 ve svém domě v Jevanech u Prahy, krátce po svých osmašedesátých narozeninách.
Jaroslav "krib" Lopour
