Pýcha a předsudek

Aneb jak podle dokonalé knihy natočit dokonalý kinematografický zážitek. Jane Austen obdařila film jedinečnými dialogy, Dario Marianelli nebeskou hudbou a Joe Wright svým ojedinělým citem pro kompozici obrazu. K maximálnímu požitku ze sledování pak přispívá Keira Knightley, která svou temperamentní a veselou Elizabeth ztvárnila s takovou lehkostí, že i ten sebepatrnější dialog dokáže po dlouho dobu vykouzlit úsměv na rtech. Romantický žánr v té nejčistší podobě! (30.08.2009)

Porovnám-li to s knihou, porovnám-li to s o deset let starším seriálem, je to chabé. Samo o sobě je to moc pěkný příběh, ač trochu kostrbatý (nebo to je pocit vyvolaný znalostí knihy?). Co mě ale rušilo nejvíc byl ten pohledný pan Bingley. Tomu bych dala poslední drobné na holiče. Nebo aspoň na hřeben. Možná na pytel na hlavu. (31.08.2010)

Zůstává samozřejmě otázkou, nakolik je to dáno kvalitní předlohou, a nakolik je to zásluha Joea Wrightea, Pýchaa předsudek je každopádně naprosto famózní. Herecky, atmosféricky, režijně... Je neuvěřitelné, kolik dějů, statistů i herců je Wright schopen urežírovat a ukontrolovat v jednom dlouhém záběru, zpětně je to fascinující o to víc, protože scéna evakuace Dunkirku v Pokání... :)) Keira je skvostná, Rosamund Pike neméně, Matthew MacFadyen mi v mnohém připomíná postavu Bernarda z Black Books... Pýcha a předsudek je dokonale, až učebnicově vybroušený, čistý film. (25.05.2010)

Obdivuhodně natočená anglická klasika, které nelze nic vytknout. Námět je již evidentně léty prověřený a jeho adaptace do scénáře je dle mého názoru vynikající. Předlohu jsem nikdy nečetl a vlastně mě nikdy ani zbla nelákala, ale děj a tempo filmu jsou však velice svižné a ne staromódně utahané jak bych u adaptece takové klasiky čekal. Film je nabitý událostmi, zřejmě obsahuje vše podstatné a přesto se v něm najde i prostor pro nějaké sdělení navíc. Krom hlavní zápletky se tak divák dozví lecos o dobových mravech, etiketě, životním stylu, partenrských vztazích atd. Za dokonalé považuji i obsazení, repektive herecké výkony. I ty nejvedlejší role představují skvělé britské herce předvádějící výrazné, životné a zapamatovatelné charaktery (Jane, paní Bennetová, pan Bingley, pan Collins). Všichni včetně hlavních představitelů zkrátka vtiskli do svých postav silnou osobitost. To nejlepší na filmu je ale režie a zejména pak kompozicí nádherná a poetická kamera a také práce s ní při jednotlivých záběrech. Některé švenky, například z plesu, nebo z domu Benettových jsou skutečně dechberoucí. Jména Joe Wright a Roman Osin (kameraman) si určitě zapamatuji. No a film dále zdobí pinaový soundtrack Daria Marianelliho, který je adekvátně krásný k vizuálu filmu. (07.08.2012)

Tyhle předmanželské rošády plné poslouchání za dveřmi, dvoření, urážek a nedorozumění se jednou za čas vrací a diváky zřejmě pořád baví. Košatý svět Bennetových je obratně předložený, vizuálně líbivý a hlavně herecky naprosto famózní. Odpovídající pocta klasice Jane Austen z konce 18. století se toho nebojí. Sice se drží té tlusté bichle, ale tvůrci našli cestičky, které jsou snesitelné, a vlastně je docela příjemné se po nich vydat. Nedokážu posoudit, jak moc je u těchhle klasik pochopený duch předlohy, respektive jak moc se krátí, ale Wrightova verze je plná spontánnosti, dynamičnosti a temperamentu, a zvládnou ji i milovníci jiných žánrů. Hodně pomáhají herci v čele s tehdy nepříliš známou Keirou Knightley, která jednoznačně září. Moc fajn výprava, hudba a kostýmy. (17.12.2016)