Scénář:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrají:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (více)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Der Letzte Zug alias Poslední vlak je věrně ztvárněné drama, jedné z tisíců cest do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Musím podotknout, že k Německu cítím antipatie i dnes, ačkoliv současná generace nemá absolutně nic společného s holokaustem splozeným jejich předky. Vždycky rád uvítám jakýkoliv film, kde němci alespoň částěčně uznávají svojí ohromnou chybu, kterou zdransovali celou Evropu. Toto je jeden z nich a až na občasné změkčení tíhy své viny (parta drsných veteránů z války se postaví svému nadřízenému, aby mohli nebohým cestujícím nabídnou pár drobků chleba, aneb největší dobytci byli ukrajinci, my němci taky, ale ne tolik), je velice skutečný. Charakter postav ve vagónu se postupně mění, většinou k totálnímu šílenství což je pochopitelné. Zajímavý je fakt, že čeští herci v tomto filmu padali, jak mouchy. Film je ve výsledku velice obstojný a člověk dnešní generace by je měl sledovat povině. I "normální" lidé by se dnes přidali k neonacistům jen proto, že jim našeptávají líbivé slova. "Kdo nezná svojí historii, je odsouzek k tomu, aby si jí prožil znovu" 70% / Zeck 24.06.09 ()
Uzasny film, plny emoci. Film pojdenavajici o osudu eskortovanych zidu v jednom z vagonu vlaku do Osvetimi. Popravde moc jsem neveril te cesko-nemecke spolupraci, ale dobre to dopadlo. Uzasne byly ty vizitky zivotu jednotlivych lidi, kteryma reziser vyplnil pribeh odehravajici se ve stisnenem prostoru vagonu. Pro me byl tenhle film velkym prekvapeniím letosniho roku a jednoznacne nejlepsi "cesky" snimek. ()
Jeden z dlouhé řady filmů, které se snaží zprostředkovat současnému divákovi hrůzy holokaustu. Pocit výjimečného diváckého zážitku jsem určitě neměl. Některé výhrady, které se v komentářích objevují, mají reálný základ. Tu a tam to trochu drhne a některé scény vypadají nepřirozeně, nicméně základ, to znamená drama lidí odsouzených k smrti, kteří jsou nahnáni do dobytčáků a v tropickém horku umírají žízní, stále funguje. Příhoda s vylitým vědrem, drobná dramata vyplývající z nedostatku osobního prostoru, upínání se k marným nadějím, to všechno jsou silné momenty, díky kterým dokáže film fungovat obstojně, a herecké obsazení určitě není špatné. Nejvíc snímku ubližuje, že vznikl v německém prostředí a snaží se obhájit myšlenku, že přes odpudivý charakter nacismu mnozí Němci smýšleli jinak a snažili se v rámci svých možností "pomáhat a chránit". Proto vznikla i scéna, kdy se němečtí vojáci vracející se z východní fronty dělí se židovským transportem o své zásoby a dostanou se dokonce do ostrého střetu s hlídkujícími esesáky a riskují přestřelku s jejich velitelem. Kdo má ponětí, jak intenzivní indoktrinaci antisemitismem byl wehrmacht vystaven, jak velkou tradici měl antisemitismus ještě před nástupem fašistů k moci, jak moc byly jednotky na východě namočené do válečných zločinů, jak velká míra ztotožnění s režimem v armádě existovala a jak drakonické tresty za vstřícnost k nepříteli existovaly, ten se může nad podobnou fantasmagorií jen pousmát. Zvlášť, když si uvědomí, jak tvrdou kázeň služba ve wehrmachtu vyžadovala a jak výsadní postavení jednotky SS měly. Kdepak, ani moje slabost pro Danu Vávrovou mě nepřiměje ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 65 %. ()
Film se odehrává prakticky v jednom vagóně, kde se setkají osudy neznámých lidí při deportaci do Osvětimi. Mísí se ze vzpomínek na předešlý život, postupným umíraním "spolucestujících", nenáviděnými esesáky, marnými pokusy o útěk. Film se snaží zaútočit na city a ukázet peklo (nebo to teprve přijde?) ()
Kolovrátkové celuloidové utrpení. Dvě situace opakované 125 minut tisíckrát dokola. Ve scénáři najdete jenom věty "miluju tě" "to víš že tě miluju" a "nikdy tě neopustim". Do toho všeho ty debilní nesmyslný flashbacky. Sorry, ale tohle nikdy víc. Navíc bych něco takovýho čekal spíš na Primě v sobotu ve čtyři odpoledne, než v kině. ()
Galerie (17)
Photo © Concorde Filmverleih GmbH
Zajímavosti (10)
- Režisérkou filmu byla česká dětská hvězda Dana Vávrová, kterou známe jako Leontýnku z filmu Ať žijí duchové (1977). (M.B)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Ve filmu byla použita lokomotiva řady 555, tzv "Němka". (Indy_Brabino)
Reklama