Předčítač

Velice kvalitní a hlavně originální drama, které poskytuje úplně jiný pohled na hrůzy 2.světové války. Stephen Daldry je zručný režisér, který svůj talent potvrdil už svého předchozího filmu Hodiny. Před kým smekám a kdo si zaslouží maximální uznání je Kate Winslet, která dokázala, že patří mezi absolutní hereckou špičku současnosti. Vůbec bych se nedivil, kdyby v jejím případě nezůstalo jen u nominace na Oscara a celkem bych jí "plešouna" i přál! Co se týče Davida Krosse, který se zhostil role Michaele Berga (skvělý Ralph Fiennes) za mlada, myslím, že o něm v budoucnosti zcela jistě uslyšíme. Co mi brání dát plný počet je první polovina filmu, kde sice všichni odvedli perfektní profesionální práci, ale jinak mě ničím více neoslovila. Za to druhá půlka filmu mě totálně emocionálně rozložila a dokonce došlo i na nějakou slzičku. Bezesporu výborný film, který mi nezbývá než vřele doporučit....... (26.01.2009)

Skvělé drama, které nás ze začátku uvrhne do svého uspěchaného světa. Vše se děje z okamžiku na okamžik, a aniž si to uvědomíte, už je příběh o něco dál. Přiznám se, že tohle mi zpočátku dělalo nemalé problémy, ale pak jsem zvykl a věci se začali uklidňovat. David Kross mi ze začátku až silně připomínal herecké dřevo Ulliela, jenže naštěstí jsem si brzy všiml, že on UMÍ a MÁ talent. Navíc, v další hodině mi připomněl (tentokrát vzhledově) Heatha Ledgera. Možná to je jen můj pocit. Ralph Fiennes mi opět dokázal, že je to charakterní herec, který zahraje cokoli. To, co on dokáže říct jedním pohledem, to umí zatraceně málo herců. A konečně se dostávám ke Kate. Pokud vím, tak za tento film posbírala snad všechny ceny, které bylo možné posbírat. A musím říct, že oprávněně. Tento výkon byl zcela popravu oceněn Oscarem. Takže suma sumárum mi z toho vychází ještě fakt, že už si fakt musím někde sehnat ty Hodiny… Já jsem naprosto spokojen. (14.09.2009)

Sophiina volba naruby aneb velmi bolestivý film o krádeži a navrácení čajové krabičky... Předčítač je hodně komorní, niterní film, což ještě podtrhuje zdánlivé televizní vyznění celého snímku, proměny Německa v běhu času mají tak dokonalý (pseudo)autentický rozměr, Daldry natočil zdánlivě (vizuálně) německý film (byť je německá strana účastna koprodukce, americká podstata snímku se ale nedá zastřít - nejkontroverzněji z filmu ční k snímku nepasující angličtina postav). Proces denacifikace poválečného Německa je jednou z nejúžasnějších záležitostí moderní historie (třeba v relaci s dekomunizací našeho státu po roce 1989), což jistě nezastírá její zásadní rozměr - jak byla nutně v konkrétních případech bolestná. Otázky viny mají univerzální platnost a Předčítač Stephena Daldryho (román Bernharda Schlinka jsem bohužel nečetl) chytře staví do korelace osobní zkušenost, lásku k literatuře a reflexe možných válečných zvěrstev. Jsou za válečné zločiny skutečně potrestáni ti praví? Může stačit divákovi těch několik zjevných rovin osobnosti k pochopení složité komplexnosti hlavní hrdinky? A není světská spravedlnost také jen divákem skutečné historické autenticity? Jak se vlastně lze vyrovnat se svou (národní) temnou minulostí? Film, který je v zemích bývalého sovětského bloku s do jisté míry analogickými ,,zločiny komunismu" více než aktuální... ,,Když se lidé jako ty nepoučí z toho, co se stalo lidem jako jsem já...jaký má potom vůbec tohle všechno smysl?" Podobné filmy: Sophiina volba (17.02.2009)

Strující a osobitý snímek nabitý intimitou, která však vyložene nebije do očí a tím pádem nenarušuje plynulost a tok děje. Ralph Fiennes se pro takovéhle role dost možná i narodil a překvapivě Kate Winslet v roli, ve které bych si ji doposud nikdy nedokázal představit. Drobné výhrady k uměle vyšponovaným momentkám díky rutinnímu klavíru, ale jinak vesměs spokojenost. Po dlouhé době inteligentní film s vážným tématem, zpracován tak aby si divák neukousal prsty nudou. A to se cení. Daldry přece jen není úplně marný. (15.05.2010)

Začalo to jakoby nevinně, nevědomky, ale přerostlo to ve vášnivě-literární vztah. Jedno poděkování se zvrhne v intenzivní pouto, které se však jednoho dne záhadně zpřetrhá, aby se po letech mohlo opět náhodně setkat - jenže v soudní síni na lavici obžalovaných. Komorní drama o bolesti z provinění a soucitu aneb poválečné Německo z trochu jiné perspektivy. Právě to mi přišlo nejvíce osvěžující, právě v druhé „nacistické“ polovině Daldry (třetí oscarová nominace – z dosud tří natočených filmů – za režii) nejvíce cloumá emocemi. Ano, britský režisér Stephen Daldry. Na dvakrát se velmi pozitivně zapsal do povědomí diváků i kritiků; prvně dojemnou story o vydupávání si štěstí skrze tanec, poté osudovým spojením tří žen s románem Paní Dallowayová spisovatelky Virginie Woolfové. I Předčítač natočil s nevídanou lehkostí, promyšleností i švihem. Brání se vizuálním exhibicím, v úsporně komponovaných záběrech nechává vyniknout jak herce, tak celý příběh. Kate Winslet (tři hlavní ceny sezóny – BAFTA, Zlatý glóbus i Oscar) pomocí svého bohatého hereckého rejstříku citlivě vykresluje postavu introvertní Hanny Schmitz i s jejím „ostudným“ tajemstvím, autor hudby Nico Muhly plně využívá minimalistické zvukové plochy a dvojice kameramanů Menges-Deakins (společně 12 nominací na Oscara, včetně dvou proměněných sošek) nasnímala artově vyhlížející dílko, včetně vkusně natočených sexuálních peripetií. Bolestivé drama hodno pozornosti.. 80%. (17.03.2009)