Nickyho rodina

Po školním představení najednou v kinosále zavládno nezvyklé ticho. A když i po čtvrt hodině slyšíte spolužáky bavící se se zájmem o tom, co viděli, tak si musíte říct, že tento dokument splnil základní předpoklad, jaký dokument má mít: zaujmout a rozproudit debatu. Až na několim scén vystřižených z Nicholas Winton: Síla lidskosti a několik stejných historek, které se dají prominout se jedná o velmi zdařilé dílko, které ještě upevnují hrané scény, které dodávají na autentičnosti. Plus konec filmu, který přesahuje rámec WW II a ukazuje nám, že pan Winton dnes dokáže i na dálku a pouze v myšlenkách lidí podporovat snahy o zlepšení života mnoha obyvatel celého světa. Pro mě jasné 4 hvězdičky. (23.03.2011)

Absolutní počet hvězd - ani ne tak za znovuuvedení dnes již známé historie (byť je nasnímána a sestavena z historických i dotáčkových snímků velmi dobře), jako za emoční pecku v podobě - cynikové prominou - lavinovitě se šířící lásky, porozumění a chuti pomoci, kterou vyvolal jeden jediný člověk, který prostě jen nechtěl přihlížet. Otevírá také další, palčivou a hořkou otázku: když v titulcích pod "mluvícími hlavami" vidíme, že snad ani jedno z Wintonových dětí neskončilo na pracáku (jsou to fyzikové, bankéři, vědci, šéfové nadací...), nelze nezačít uvažovat nad tím, kolik úžasných lidí jsme nemohli poznat a užít jejich práce, protože už jako děti prolétli komínem... (15.03.2012)

LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky. (02.08.2011)

Srdcervúce a dojímavé. Mal som možnosť si to pozrieť aj so svedkom tohto celého. Nie každý mal šťastie. Títo áno. Celý tento dokumentárny film bol síce len veľmi málo hraný, no neuškodilo mu to . Starý pán " záchranca " bol ten, kvôli ktorému to bolo zaujímavé. Vďaka tomuto som sa utvrdil v názore, že príbehy z druhej svetovej vojny sa azda nevyčerpajú nikdy. Stále tam síce budú rovnaké uniformy, móda a roky. Treba si však uvedomiť, že výpoveďou ostáva hlina a vzduch ktorý schováva duše a prach tých, ktorý toto masové peklo znášali na svojej vlastnej koži . Tento človek bol neskutočnou pomocou pre rodiny s deťmi. Vždy bude niekto kto bude polemizovať o tom či to skutočne robil z dobrosrdečnosti. Ja však nepochybujem o tom, že áno. Elán a energia a taký človek si to zaslúži. (28.09.2012)

Mináč zkouší prodat skoro stejný příběh už nejméně potřetí a tentokrát ne tak dobře. Záběry, které použil i v lepší Síle lidskosti, mají pořád stejnou sílu, ke konci se ale film protahuje a snaží se až moc dojmout. Hrané pasáže (dohromady mají tak 10 minut) jsou pak naprosto zbytečné, a podezírám Mináče, že je tam dal jen, aby mohla být na plakátu Issová. (25.07.2011)