Habermannův mlýn

Tak se mi zdá, že poslední dobou se u nás můžeme setkat s více dobrými kousky, než tomu bylo před pár lety. Že by se naši filmaři konečně poučili a že by jim konečně svitlo v hlavě? Každopádně Habermannův mlýn je rozhodně jedez z těch nejlepších filmů, co letos u nás vznikl, i když není čistě český. Popisuje život v Sudetech jak před válkou, potom i během války a nakonec i po válce. Krásně vystihuje tu atmosféru, jaká tady tehdy panovala. Konec, kdy jsou hnáni Němci znovu pryč, ten chaos, při tom mě i mrazilo. Film měl spoustu výborných pasáží, kterým dodávali šmrn i herci. Hodně se mi líbil Mark Waschke a Ben Becker. Karel Roden, tak to je podle mě jeden z nejlepších a nejtalentovanějších českých herců současnosti. Je to tak na hraně, ale jelikož se jedná o (ne)český film, dám přece jenom plný počet, pokud by to bylo zahraniční, hodnocení bude o jendu hvězdu slabší. (03.11.2010)

Habermannův mlýn je dobrá záležitost, ale nikdy se nezbavím dojmu, o kolik mohla být lepší, kdyby se na ní udělalo o trochu více práce, co snad nemusela bejt tak náročná, a co by film zkvalitnila na nějaký reprezentativnější počin. Předělat ohavné titulky, nedělat ohavné postsynchrony, jít víc do hloubky co se psychologie postav týče, přidat třeba i půlhodinku stopáže a líp vykreslit změny společnosti, místy ubrat patos a klasicky trapnou českou lyriku. Téma je silný, ale nezaslouží si takovou jednoduchost a utopený potenciál. (12.12.2010)

V. Körner kdysi řekl, že oběti války jsou si mnohem bližší než vítězové. Herzův film žádnej takovej smířlivější pohled nevolí. Většina postav jsou zloději, vrahové a vyjma Habermanna, paradoxně Němce, vypočítavý neřádi. Nikdo vlastně neni primárně obětí. Tuhle roli si všechny postavy v příběhu prohodí několikrát s rolí agresora. A to je ten problém. Často jakoby se ve filmu zapomínalo na pravou příčinu tak divokýho odsunu, kterej i když neschvaluju, tak plně chápu. Otázka je, kdo je teda vlastně ten agresor?Zdůraznění odpovědi (třeba v expresivnějším provedení) by nebylo na škodu..kontroverzní téma to ale je a pravděpodobně sebelepší uchopení by bylo tak jako tak vystavený kritice...Ke kvalitám střihovejm a kamerovejm už tak kritickej bejt nemůžu, ale přesto oproti Protektorovi z loňskýho roku je to slabší výkon.Kamera je neustále v pohybu, což se o příběhu mnohdy říct nedá, nehledě na jeho mnohaletý přeskoky (který působí jako vyhýbání se problému).. Filmu rozhodně neprospívá už tolikrát zmiňovaný nepatřičný střídání němčiny s češtinou. zvlášť u postavy Koslowskeho je to na wtf.nejdřív vyžaduje němčinu a pak sám mluví česky..napětí ve filmu nevyplývá ani tak z nacistickýho teroru, ale z očekávání konce, na kterej se všichni připravujou..to opravdový násilí přichází až v závěru války, ale proč? (19.02.2011)

Dávám průměrné hodnocení, místy byl film moc dobrý, ale ve scénách, které si nárokovaly divákovi emoce, pro mě selhával. Možná až moc velký důraz na tragiku, o trochu víc patosu než snesu...Téma je ale pro český film nezvyklé a nezvykle dobře zpracované. (16.09.2011)

Joo, tak tento žánr my češi opravdu umíme. Bohužel je to jeden z mála. Ale zpět k filmu, je to úžasné dílo a za mě nejlepší český film roku 2010, nedokážu si vybavit film který by ho v tomto roce převyšoval. Jo Roden opět ukazuje svůj velmi vysoký standart. Film hned od začátku nastaví latku velmi vysoko a nesleví z ní. Zajímavé jsou charaktery postav a jak se mění jejich postoje před okupací, během okupace a po okupaci. Je to docela emocionálně silné, ale nepůsobí to vůbec ledabyle či trapně jako u některých amerických snímků. Doporučuji všemi deseti. (01.09.2015)

Těžce znepokojivý film, ve kterém se Herzovi přes kratší stopáž povedlo barvitě vykreslit většinu důležitých postav, povětšinou ve špatném světle. Dobrákem Březinou počínaje, debilem Maškem konče. (20.02.2011)

Musím upřímně říct, že jsem od Juraje Herze nějaký dobrý film už ani nečekal. O to víc jsem byl mile překvapen tímto filmem, který splňuje všechny kritéria kvalitního dramatu. Jedině snad až přílišná překotnost, kdy jsou časové skoky až moc velké a film může působit trochu klipovitě, je celkovému dílu trochu na škodu. Ale to je jen malá výtka. (22.02.2011)

Nečekala jsem takovou smršť emocí. Posledních dvacet minut jsem spílala Němcům a zároveň jsem se styděla za nevděčné Čechy. Některé scény jsou na pohled velice nepěkné, drsné, ale tak to zkrátka bylo. Obsazení nemám co vytknout, Roden samozřejmě vyčnívá nad ostatními. Nebyla jsem bohužel spokojená s dabingem německých herců a delší stopáž by filmu také jistě pomohla. (21.07.2011)

Vcelku povedené historické drama, které prochází celou válkou až k pro nás Čechy nelichotivému závěru, kdy dochází k tolik rozporuplnému odsunu Němců doprovázenému vším tím sviňstvem. Obrázek o některých rysech české povahy si každý mohl udělat sám, bohužel takhle nějak to asi skutečně tehdy vypadalo. Škoda jen, že s výjimkou šéfa místních esesáků byli téměř všichni Němci vystupující ve filmu na můj vkus až moc hodní a nevinní, kteří se vlastně nešťastnou shodou okolností připletli do víru událostí, a nakonec to tak vyvolává dojem, že jen my jsme se dopustili prachsprostého násilí na německém obyvatelstvu... Herecky filmu dominoval charismatický Karel Roden v roli hajného Březiny. Na opačném pólu je pro mne Wilson Gonzales Ochsenknecht, který se mi vyloženě nelíbil a nemělo to co dělat s jeho rolí. A jen čistě pro zajímavost: zkuste si porovnat esesáka Kurta Koslowskiho (Ben Becker) s esesákem Hansem Landou (Christoph Waltz) z Hanebných panchartů. Je tam řekl bych hmatatelný rozdíl. :)) (29.04.2012)

Niektoré pasáže boli na mňa príliš rozťahané až nudné. Ak by nebolo týchto hluchých miest, tak by moje hodnotenie bolo oveľa lepšie. Teraz to bola len priemerná TV produkcia. (15.05.2016)

Film natočený podle literární fikce J.Urbana (která je inspirovaná událostmi v Bludově u Šumperka) mě příjemně překvapil svižným tempem, solidní výpravou i napětím. Jsem zvědav, co napíše list Národní osvobození (svaz bojovníků za svobodu), jehož přispěvatelé nevydýchali dokument Zabíjení počesku (téma divokého odsunu Němců). Ti nejspíš J. Herze zlynčují. (16.11.2010)

Řemeslně výborně zpracované, tématem se mi to už tolik nelíbilo. (22.03.2011)

Námětem je to nejdůležitější polistopadový český film. Kdyby se povedly řemeslné práce na tomto filmu, tak mohl být také nejlepším českým polistopadovým filmem. Snímek bohužel zůstal v tendencím vývoje české kinematografie. (08.08.2011)

Po filmové stránce nemám výtek – řemeslná stránka, herecké výkony, hudební doprovod - nefalšovaná divácká spokojenost. Vylíčené charaktery působí věrohodným dojmem, a to zejména zásluhou kvalitního scénáře a již zmíněného hereckého obsazení. Ústřední poselství snímku, že násilí plodí pouze a jen další násilí, je zřejmé a jeho připomínání je chvályhodné a neustále potřebné. Snímek měří oběma stranám stejným „historickým“ metrem. Je potřeba se, i s odstupem již několika desetiletí, podívat pravdě do očí, neboť poválečný odsun Němců navždy zůstane černým svědomím našeho národa. Je ovšem potřeba mít na paměti kauzalitu dějin – bylo to Německo, které započalo druhou světovou válku a nese přímou odpovědnost za hrůzy s ní spojené. Na Němcích napáchané poválečné násilí by se neuskutečnilo, nebýt útlaku českého národa za doby protektorátu. Ona kauzalita dějin není obhajobou našeho černého svědomí, nýbrž oprávněnou obranou proti tvrzení, že poválečný odsun Němců svoji krutostí a historickým okolnostmi předčil nacistickou perzekuci českého obyvatelstva. Rozhodně tomu není tak, že by se Češi měli za své činy související s nejhrůznějším válečným konfliktem všech dob kát více než Němci. Herzův snímek se také této chybné interpretaci dějin úspěšně vyvaroval, „pouze“ připomíná, že ani my nejsme zcela bez viny. (02.08.2012)

Habermannův Mlýn je poutavej film o tom, jak podnikateli Habermannovi šlapou na kuří oka náckové, ale on přesto drží ochranou ruku nad čechy i za cenu ztráty vlastní rodiny. Když náckové odejdou (resp. ujedou a utečou s koncem války), tak Habermannovi podřežou pověstnou větev samotní zmrdi, který celý ty roky chránil. Emotivní, hnusné a mrazící. Samozřejmě z historického hlediska je poválečný odsun němců ze Sudet dodnes celkem v mlze spravedlnosti a zmrdství, kdy si frustrovaní češi právem vybíjeli svou zlost na kolaborantech, ale neprávem i na těch, jako byl Habermann. Jen by mě zajímalo, jestli to Rodenova žena přežila a co se stalou s tou Habermannovou ženou a dítětem, o čemž se v epilogu již nepíše. (07.05.2016)

Jsem emočně na cucky. (30.10.2010)

Roden je Roden! Tady ale musím uznat, že ohlasy, že film je dobrý, protože je hereckým výkonem Rodena povznesen, nejsou úplně pravdivé. Ostatní herecké výkony jsou minimálně stejně dobré. Zároveň ale přesně tohle jsem očekávala a děje filmu se z tohoto důvodu obávala. Zářný příklad toho, jak je kolektivní vina mnohem horší než ta individuální, a že když je zmetek jeden, dá se s tím ještě bojovat, ale s celou tlupou zmetků už ne. Oceňuju ale snahu o průřez celým obdobím. Zároveň však pochybuji o výpovědní hodnotě materiálu, který byl nasbírán jako pravdivý a z něhož vychází příběh. Marně totiž přemýšlím, zda tohle tvrůci vyčetli v archivu či mluvili s pamětníky. V obou případech mi z toho totiž vychází, že je to poněkud vyfabulované, aby to dalo dohromady takovou silnou myšlenku. A to je to, co mi u příběhů "podle skutečné události" hrozně vadí. (10.11.2010)

Na Mlýn jsem se těšil, protože chytrá rekonstrukce událostí druhé světové plus poválečné vypořádání s Němci v jedné sudetské vesnici v režijních otěžích skeptika Herze snad nemůže být propadák. Filmu se velmi daří propojit démoničnost nacistického fanatizmu a poté ukázat v pochmurném tónu ten český. Výmluvné krátké scény mluví za vše (např. Karel Roden schovávající německou manželku na pár dní než Češi vychladnou nebo klasické řádění Revolučních gard). Je dobře, že takový film vznikl a od Herze bych přesně tak pochmurné dílo čekal. Proč to ale nestačí na čtyři hvězdičky, ale spíš 3,5? Film hodně kazí jednak rušivé postsynchrony, které kazily atmosféru filmu, snad kromě Jana Hrušínského a dabéra hlavního zlého nácka všechny postavy působí divně. Druhý problém filmu je určitá útržkovitost - působí dojmem, že je slepený z krátkých scének, ze kterých některé ze závěrečného střihu vypadly a tak některé epizody působí zbytečně ("dezertér Hans", úloha Kaisera nebo činnost hoteliéra Hrušínského). Tipoval bych to na důsledek adaptace původně objemného románu. A za třetí mě štvalo, že řada dobrých herců, kteří očividně umí zahrát to, co je potřeba, má spíš epizodní role, ve kterých si je moc neužijete (Kaiser, Hrušínský) a je vám líto, že nedostali víc prostoru oproti německým hercům. (12.12.2010)

Nádherný, drsný, krutý, hnusný film o hnusné době. Je to v každém z nás, jen to probudit. V čem se lišíme od nácků, cikánů nebo třeba islámistů? Lidé jsou horší než zvířata, i ze slušného člověka se v jistém okamžiku stane zvěř.Film, který mi dlouho bude ležet v žaludku. (27.12.2010)

Sepisovani seznamu - hlavní dramatická scena celeho filmu, zapadla a pritom mela byt vrcholem. Cely film slape vcelku slusne - az na hudbu, ktera mi skripe v usich jeste ted - a pak se blizi ten moment, kdy ma Habermann sepsat seznam deseti lidi. Jenomze onen moment prosumi rychle, bez atmosfery a s hudbou, kterou bych zazaloval a cely kouzlo je v tahu. Pak to nezachrani ani dalsi dramaticka scena se smrti Habermanna!!! Juraji - mel si takhle blizko, ale uteklo Ti to. P.S. proc proboha krasnou ceskou zidovku musi hrat oskliva nemka? (24.01.2011)