Habermannův mlýn

Silné čtyři hvězdy. Škoda za ten nepříliš vydařený a na můj vkus trochu zbytečně urychlený konec. Jinak výborné podání jednoho německého podnikatele, který se snažil být za dobře se všemi a nakonec skončil špatně. Herecky je film obsazen vysoce nadprůměrně, ale všechny absolutně převyšuje výtečný Roden, jehož i jediný pohled stačí k tomu, že se filmově tetelíte. 80% (28.04.2012)

Češi, čechům.... (28.04.2012)

Silný film. Ukázka toho jak nejen němci a rusáci ale také česi jsou pěkné sv*ně nevděčné a jak se říká pro dobrotu na žebrotu. Nemůžu absolutně sama za sebe říct jaké to asi tak tehdy bylo, když jsem to nezažila. Pamatuji si jak jsem byla v Osvětimi pro představu sebe samé, abych dokázala pořádně proniknout do těch zvěrstev ovšem to se mi vůbec nepovedlo a odvezla jsem si velkou kupu neuspořádaných myšlenek. Snímek Habermannův mlýn je vlastně příběh jednoho němce Habermanna, který za to, že chtěl pomoct ostatním - a sám sebe tolik za němce nepovažoval - sklidil jedině tak potupu a dobrý skutek pro něj znamenal smrt. Nejsilnějším záběrem filmu pro mě byl ten, když jsem viděla několik těch vagónů plných malých židovských dětí, které nepochybně čekaly na transport do plynu. Díky špičkovému herectví Karla Rodena bych označila film za něco na hranici snesitelnosti, ale špatný vůbec jako celek nebyl. Škoda jen, že si k českému filmu hledám dlouhou cestu plnou strachu a ujmy na zdraví.Dodatek - díky bohu, že to nerežíroval Filip Renč a děkuji za perfektní hudební prožitek, který atmosferu snímku dokresluje k dobrému nadprůměru. (14.09.2012)

Herz se po osobité, i když velmi zmatené T.M.Ě., snaží svůj comeback založit na klasické filmařině a tématu, které jistě osloví početné publikum. Hlavně první polovina filmu svědčí o tom, že je již dávno za svým zenitem. Akademicky suchopárný a povrchní vhled na dobu shazovaný prázdnými dialogy a sterilní romantikou německých seriálů těžko udržoval mojí pozornost. Druhá polovina však přeci jen začíná vykazovat jistou gradaci a děj se zajímavým způsobem komplikuje, i když nedokáže ničím překvapit. Pohled na kontroverzní téma jde v těch nejpředvídatelnějších kolejích - továrník Habermann je plochá figura, hraničící až se ztělesněním morálky a její konec má až martyrickou stylizaci, i když se ho scénář snaží v jeho bezvýchodné situaci psychologizovat. Jeho manželka je ve filmu spíše jen na okrasu a její židovská minulost slouží jen jako argument k závěrečnému obrazovému symbolu, jenž je však daleko výmluvnější než všechny předložené události. Nechybí ani nepřekvapivě ztvárněný slizký kolaborant, jenž si vše průběžně sychruje, zákeřný nacista shazovaný směšnou češtinou či starosta jako pověstná korouhev v poryvech větru, neutrální lesník s věčným nadhledem. Tedy co nejúplnější mozaika dobových postojů, jejíž extenzita brání jakémukoliv hlubšímu průniku do rozpoutané situace. Jedině postava zbabělého odbojáře ztvárněná výborným Radkem Holubem prochází zajímavými zvraty a skutečně dokáže poukázat na dějinnou absurditu. V chaotických záběrech divokého odsunu i Herz však několikrát dokáže, že si s filmem stále rozumí a dokáže mu vtisknout působivou dynamiku i vizuální kvality. Bohužel však těchto pár překotných minut nenapraví předchozí dvě třetiny filmu, jenž jen neinvenčně opakují klišé, viděná již mnohokrát a v lepším ztvárnění. (21.11.2010)

Je potřeba ocenit snahu Juraje Herze vynéstna světlo téma české odplaty vůči německému obyvatelstvu na konci války. Velmi silný film, kterým jsem se bohužel nenechal strhnout. Sám ani nevím proč. Čistě technicky mně pouze nebyl příjemný dabing zejména německy mluvících postav a hraní Karla Rodena, který působil, že byl celou dobu malinko mimo. (08.05.2012)

Viac konzervatívne, ako kontroverzné, čím sa toto Herzovo znovuzrodenie dostáva len do akejsi polcesty toho, čo z tohto projektu mohlo vzniknúť. Miestami ztemnelé, pochmúrne, násilné - čo si táto tematika odsunu sudetských Nemcov vyžaduje, avšak charakterovo relatívne mĺkve, navyše s dohrávaným dabingom. Slušné herecké výkony a práca s formou, škoda tej nesúrodej a nejasnej identity filmu, ktorá nie je čitateľná a vyprofilovaná. Možno sa raz predsa len dočkáme toho, že všetky dôležité atribúty budú zharmonizované do takej podoby, že i vysokorozpočtové filmy z našich končín budú vyvierať umeleckou kvalitou porovnateľnou zo zlatým vekom celosvetovej koprodukcie. (06.12.2015)

I mistr Herz se někdy utne. (14.01.2021)

Poslední vlak reloaded (14.09.2010)

Jsem rád, že se v Česku konečně někdo odvážil otevřít tohle kontroverzní téma a musím uznat, že Herz to zvládl na výbornou. Habermannův mlýn je výtečně zpracované válečné drama, které by podle mě klidně mohlo mít i Oscarové ambice. Juraj Herz se tím bez diskuze po delší době navrátil mezi domácí režisérskou špičku. Připojuji se k názoru, že jediným záporem je fakt, že téma by si zasloužilo více prostoru než může dát jeden celovečerní film a místy se děj může zdát osekaný. I tak se jedná o nezapomenutelný zážitek. Vřele doporučuji, i když závěr je vskutku jen pro silné povahy. (03.01.2011)

S velkým zaujetím jsem si přečetla komentář kolegy "tahita". Nevím, odkud čerpal informace, ale musím mu věřit, protože jinak by tenhle stav po válce tak dokonale nerozebíral. Ano, Češi se po válce mstili Němcům a nerozlišovali v afektu a davové hysterii kdo byl nevinný a kdo páchal zlo. Avšak já věřím tomu, že v případě Habermann šlo "nenechavcům" a závistivcům především o majetek. Byla jsem hned po válce v Heřminovech /bývalé Sudety/ se Sokolským divčím táborem "uklizet" domky po Němcích, aby se do nich mohli nastěhovat noví přistěhovalci z vnitrozemí i odjinud. Nemohu zde popisovat, co jsem viděla a zažila. Ač mě bylo 14 let byla jsem otřesena svinstvem a krutostí, která na mě koukala z každého domku. Protože hygiena a situace dále byla neúnosná, zavolala jsem z pošty otci, aby pro mě přijel, že se dál nemíním podílet na svinstvu, které napáchali Češi. Zpět k filmu : Také mě vadí, když se réžie nedrží pravdy, pokud se jedná o film na základě skutečného příběhu. Co se však dá říci k tomu, že vražda Augusta Habermanna se stala jinak ? Střelnou zbraní ? Ale takhle likvidovali Češi mnoho Němců, aniž by skoumali vinen-nevinen. Dramatičtější pro film byl lynč davem na mlýnském kole, likvidace mrtvoly v peci a následně vytoužený "rabunk" v Habermannově bytě. Příšerná doba... moji mladí kolegové... nepřejte si tohle zažít. Válka je svinstvo a páchá vždy zlo a násilí, bohužel i na nevinných. KAREL RODEN - absolutní jednička ! (16.07.2011)

Takový film měl být natočen už dávno. Juraj Herz sáhl na citlivé místo obou národů. Nesoudí a ani neobhajuje. Prostě jen nahlíží na události, které se takto mohli klidně stát a také se stávali. To, co udělali Češi Němcům bylo špatné a ohavné, ale nebylo horší to, co dělali Němci po dobu okupace nejen nám, ale i ostatním národům (Poláci atd.)? K divokému odsunu nemělo vůbec dojít, protože se při něm děly hrůzné věci, které akorát přinesli tisíce nevinných obětí na životech. Karel Roden je film od filmu lepší. Zraje jako víno. Jan Hrušínský dokáže zahrát pěkného slizáka, klidně by se mohl objevit v roli nějakého úchyla. Pro mě byl tenhle film zase jednou silným zážitkem. Srovnávat Habermannův mlýn s Katyní je nesmysl. Oba dva filmy (události) se týkají něčeho úplně jiného. (09.10.2010)

Hrozna škoda, protože základ filmu, at už dějově či filmařsky, je dobrý, ale bohužel je to nedotažený, po obou stránkách. Někdy zbytečný scény, jindy nedovysvětlený či nelogický. S ohledem na to, že jsem chvili před tím shlédla Machete a dala tři hvězdy, tak ve srovnání s tímto kouskem, tohle je za 4*. (30.10.2010)

Juraj Herz je zpátky s naprosto famózním filmem. Waschke s Rodenem excelují a tento koprodukční snímek patří bezpochyby mezi nejlepší, co u nás letos vzniklo. Poutavý příběh vyprávěn s naprostou syrovostí, v úžasné atmosféře s výbornými herci... Habermannův mlýn mě nadchnul! (27.11.2010)

Lidi jsou svině a je v podstatě jedno, jaké jsou národnosti. Film zachycuje temnou etapu lidských dějin a také temnou etapu českých dějin. Ano, Němci byli za války zrůdy, ale po válce se zrůdy staly i z jiných. Ano, může za to válka, ale možná i lidská podstata a snaha spravedlnost definovat jako oko za oko, když se zrovna nikdo nedívá. Finále filmu je epicky kruté. (06.11.2014)

Doplněno dne 19.4.21: Nyní, po 11 letech ubírám 2 hvězdy za vědomou manipulaci s divákem. Ano, řemeslně natočený film,působící na emoce-povedlo se. Ale reálie a zacházení s fakty- podobně jako např. v Majoru Zemanovi, byly NAPROSTO otočené a změněné. Pokud by byla použita fiktivní postava a obec, nevadilo by mi to. Ale zde šlo o skutečnou obec, z postavy majitele lázní se udělal kolaborant (oproti skutečnosti, kdy se tento člověk dle pamětníků choval statečně), Habermann také zemřel jiným způsobem a vše bylo překrouceno. Přitom kdyby se příběh natočil podle skutečnosti, určitě by na své dramatičnosti a zajímavosti nic neztratil. Akorát by neútočil na první signální. Odkazy: https://plus.rozhlas.cz/ivan-fila-habermannuv-mlyn-8458956 https://badatele.net/jak-to-bylo-doopravdy-s-habermannovym-mlynem/ Edit-níže napsaný komentář byl psán v roce 2010 po shlédnutí filmu a byl ohodnocen 4 * Film má určitě hodně věcí, které by se mu daly vytknout - například nedotažený scénář (film by si zasloužil delší stopáž, takhle vše působilo příliš nahuštěně a nestačilo se pořádně "rozběhnout"). Co mu ale nechybí je atmosféra, spád, nečernobílé vidění důsledků poválečného běsnění (za to si Herz zaslouží uznání). Bezchybný Roden se svým minimalistickým herectvím, opominout nelze ani herce ve vedlejších rolích (Holub, Dulava, Hrušínský, Kronerová, Kaiser). (28.10.2010)

Film, který se nechal inspirovat podle skutečného případu pana Habermanna, který byl podnikatel v Sudetech do konce 2 . světové války. Příběh nám spíše ukazuje hrůznost válečné doby a doby těsně po osvobození. (Doporučuji dokument Habermannův mlýn z roku 2003, který se nám snaží odhalit pravdu, jak to tenkrát asi opravdu bylo). Tento snímek rozhodně není špatný, ale pár vyloženě nepochopitelných scén se v něm najde. Co mě ale vadilo nejvíc, byla strašná postsynchronizace! Hlasy zněly vyloženě sušše, přímo jakoby ze studia, když se mluvilo v lese, ve mlýně, kdekoliv... nebo třeba Radek Holub mluvil normálně česky, ale jak začal mluvit německy, tak byl nadabovanej někým jiným, prostě to vůbec nesedělo a vyloženě to bilo do očí (vlastně uší). To mě hodně kazilo zážitek, jinak z vcelku dobrého filmu. Člověk, když si uvědomí, jaká hrůza byla během 2. světové války, co pak přišlo hned po skončení, odsuny němců, chytání Banderovců, pak přišli komunisti k moci a bylo to někdy zase jak za druhé světové, normalizace, dále listopad 89, převlíkání kabátů, v nynější době teroristické útoky po celém světě, tak si člověk říka, co bude následovat dál??? Holt dějiny se fakt neserou!! (06.03.2011)

Tak hutnou atmosféru už jsem dlouho neviděl. Úchvatný Karel Roden a Mark Waschke co by Habermann exceloval. Krutý, úchvatný a neuvěřitelně autentický. Takový je Herzův Habermannův mlýn. (26.08.2011)

Lepší než jsem čekal. --- Rád bych k tomu připojil osobní, tedy zprostředkovanou vzpomínku. Mám smíšené předky, někteří z nich byli odsunutí, a pamětníci vzpomínali. Dvě věci se mi zdají podstatné: Zaprvé, vládla agresivní diktatura a byla válka, a bylo to těžké pro Čechy i Němce. S výjimkou lidí vykutálených, pro něž to byly zlaté časy, všichni ostatní se chovali velmi pragmaticky. Vyhnout se pracovnímu nasazení v Rajchu a nemuset narukovat na frontu, to byly hlavní starosti lidí, kteří měli možnost volby mezi češstvím a němectvím (obyvatelé Sudet tu volbu neměli). Zadruhé, jak se ten blbý systém hroutil, poměry zdrsněly a lidé zvlčili. Nakonec zůstali bez ochrany Němci. To byl ve většině případů jejich jediný "zločin". Tak například (a typicky!) můj děda zůstal za Protektorátu "Čechem", aby nemusel riskovat krk na frontě, a když se fronta přiblížila, utekl (sám se "odsunul") do Vídně, aby neriskoval krk coby Němec mezi Čechy. Můj prastrýc byl jako protektorátní občan (tedy ne-Němec) pracovně nasazený v Německu, a když se vrátil, za pár týdnů ho Češi vyhnali coby Němce. Můj otec byl v lágru za nějaké kšeftíky na černém trhu, odsunutý nebyl, protože měl českou matku a české školy, a jako koncentráčník to dotáhl až na člena Svazu protifašistických bojovníků. Moje matka (nar. 1944) německy ani neuměla, ale kdyby se její rodiče (otec Čech, matka Němka) náhodou pár let před válkou nepřestěhovali o jednu ves blíž do vnitrozemí, narodila by se v Sudetech, její rodiče by byli říšští občané a otec vojákem Wehrmachtu. --- Nikdo z nich nebyl hrdina, ale ani grázl. Byli to malí lidé, které semlela zlá doba, a bylo úplně fuk, jestli byli nebo chtěli být Češi nebo Němci. ... P.S. Za mobilizace v osmatřicátém všichni narukovali bránit ČSR proti Hitlerovi. (20.08.2018)

Největším problémem Habermannova Mlýnu nejsou nefungující postsynchrony nebo pomalé tempo, nýbrž samotný Herz. Jeho režie je tak k uzoufání nezajímavá, že Habermannův Mlýn někdy sklouzává až do parodie. Kdyby se toho ujal někdo mladší a progresivnější, výsledek by byl pravděpodobně úplně někde jinde. Herz je sice velice zkušený, ale nemá již dnešnímu divákovi co nabídnout. Štěstím je, že mu ze šlamastyky vypomáhá výborný Roden, slušná hudba a (na papíře) velice zajímavý scénář. 5/10 (10.10.2010)

Naprosto znechucující obraz toho, jací jsme opravdu byli. Doporučuju jako povinný film. (01.11.2010)