Habermannův mlýn

• Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale.
  
  Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala, abyste se přiklonili na jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřil k nim bohatý podnikatel August Habermann (Mark Waschke), který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí, na tomto místě personifikovaný esesákem Koslowskim (Ben Becker). Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit „mateřské“ ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (oficiální text distributora)
• U nás snad není režiséra, který by měl pro takovou látku lepší předpoklady. Narodil se na Slovensku, ale celá jeho rodina skončila kvůli židovskému původu v různých koncentračních táborech Evropy. Matku osvobodili Britové, otce Američani, jeho Rusové. Vyrůstal na Slovensku, ale první velké úspěchy slavil v Čechách. Ve druhé polovině 80. let emigroval do Spolkové republiky Německo. Dokázal se tam prosadit a zůstával tam i dlouho po listopadu 1989. Evidentně tedy neexistuje nikdo příhodnější pro líčení válečných hrůz a odkrývání bolavých kapitol v soužití Čechů a Němců než právě - Juraj Herz!
  Sudety. Němec August Habermann má peníze, prosperující mlýn, krásnou ženu, která ani sama neví, že je poloviční Židovka, a dobrý úmysl neplést se do politiky. Jeho nejlepší kamarád, český hajný Březina, zase spoustu knížecích rad a německou manželku. Ačkoliv si oba přátelé navzájem nezištně pomáhají, krutá válečná doba je stále bezohlednější, zužuje jim nejdříve manévrovací a posléze i životní prostor. Nikoliv hlad, ale strach, závist a touha po majetku ženou vlky z lesů, což se nejlépe ukáže v posledních dnech války a prvních hodinách míru.
  Ačkoliv text Josefa Urbana (autorsky se podílel mj. na akčním thrilleru Na vlastní nebezpečí) svého času uspěl v Ceně Sazky o nejlepší dosud nerealizovaný scénář, režisér Herz nakonec točil verzi výrazně jinou. Je pod ní podepsán německý scenárista Wolfgang Limmer s tím, že několik posledních úprav textu před samotným natáčením provedl režisér společně s Janem Drbohlavem.
  Expozice příběhu v sobě nese snad všechna klišé, jaká si s podobnou tematikou dokážete představit. Hlavní hrdina je pacifisticky založený, jeho bratr naopak zapálený pro myšlenky nacismu, záporák je drakonický, a přitom zdvořile úlisný, starosta prospěchářská korouhvička... S postupujícím časem ovšem tvůrci dokážou děj zajímavě zahušťovat a několikrát i opravdu překvapit. Před ničím nemhouří oči, z ničeho nedělají senzaci. Zachovávají konzervativní, ale funkční pohled.
  Mnohem diskutabilnější je práce s dvojjazyčným zněním snímku. Kvůli českému, nepříliš povedenému dabingu přichází příběh do značné míry o svoji autenticitu. Je prostě nesmysl, aby mezi sebou dva Němci mluvili česky. Český divák by na těch pár chvil titulky určitě vydržel. - Jaroslav Sedláček (Letní filmová škola)

Nevhodný mládeži do 12 let