Tomb Raider

Nová Lara Croft je hodně fajn a svou předchůdkyni strká snadno do kapsy. Akce je zcela určitě lepší, honičky svižnější a výborně sestříhané a Alicii bych z fleku označil za momentálně číslo 1 co se týče ženské části žebříčku. Díky Vikander je novější Lara mnohem méně prošpikována sexepílem, nevyžívá se v ukazování svého šatníku a sází se nejvíc na opravdové dobrodružství ve stylu Indiana Jonese a jak dobře všichni víme, těchto filmů není nikdy dost. Každý trošku kvalitnější přírůstek je okamžitě vynesen do nebes. Jsem za podobný film moc rád. Hlavní hrdinka pořád někam a před něčím utíká a snímek poprvé zpomalí až někdy po hodince, aby závěrečných 30 minutek doklepl ve stylu Poslední křížové výpravy. Obsazení ok, režisér mě moc neříká, ale úlohu zvládl. Warneři potěšili spuštěním této série a určitě bych ocenil i pokračování. 70% (12.06.2018)

Tak jasně, že na odpad to úplně není, ale já ho za tu nulovou snahu a invenci prostě dám. Uráží mě totiž, že někdo ještě vrazí do kin film bez pořádné akce bez aspoň špetky nápadu a bez jakéhokoliv odlehčení, který se navíc ještě tváří jako by byl lékem na rakovinu. Původní verze s Angelinou je taky kravina, ale tam si aspoň ten film na nic nehraje. Jo a viděno v Imaxu, to jenom až mi bude zase psát nějakej vocas, že jsem to neviděl.5% (15.03.2018)

Na jednu stranu lze říci, že filmový "Tomb Raider" pouze do hraného filmu převádí famózní stejnojmenný reboot videoherní franšízy z roku 2013, z něhož přebírá příběh, prostředí, ale i pojetí akce a postavy. Navíc film z porovnání s videohrou vychází hodně jako chudší příbuzný - jednak co do výpravy a variability prostředí, ale také z hlediska vyprávění i profilace postavy a jejího vývoje. Názorně se tak ukazují přednosti potenciálu videoher vůči kinematografii v podobném duchu jako v případě jejího porovnání se seriály. Ale zase nutno uznat, že ani film z toho nevychází úplně bez pozitiv. Ty spočívají v pořád ještě masovější přístupnosti a menší časové náročnosti filmů, ale také jejich schopnosti uhranout obsazením a formálními finesami. Na většinu pozitivních stránek filmové adaptace - počínaje Lařiným vývojovým obloukem a konče výtečně fyzickou akcí - můžeme odvětit, že to bylo v intenzivnější či propracovanější podobě již ve hře. Co ale zůstává vlastní a nezpochybnitelné, je právě obsazení v čele s představitelkou Lary Croft, byť zdaleka ne omezené jen na ni. Alicia Vikander je uhrančivá coby nová ikona a vzor pro divačky i diváky svou fyzickou kondicí a charismatem. Někteří fanoušci a diváci obeznámení pouze s klasickým obrazem Lary remcají, že své ikonické dvě pistole pozdvihne až na samém konci filmu. Jenže právě v tom spočívá náročnost zdejšího pojetí figury, že musí unést celý film a být akční hrdinkou bez těchto tradičních atributů, což znamená vyvážit to fyzickou zdatností. Díky upřednostnění akce, kde ke slovu přichází fyzička a výdrž před přestřelkami tak film výtečně navazuje nejen na revoluční koncept rebootové videohry, ale také přináší do kin svěží závan v rámci akčních blockbuserů. Ačkoli akční pasáže oplývají počítačovou animací, jejich základem jsou fyzické výkony hlavní představitelky. Současně stojí za to vyzdvihnout nekřiklavou progresivnost filmu co do genderových i rasových stereotypů. Zatímco v případě klasického obrazu Lary Croft hráči i diváci filmů s Angelinou Jolie zahlíželi na její dekolt a pozadí, v novém pojetí (opět ustanoveném již videohrou) se hlavními atributy stávají její osvalená záda a paže. Ty ovšem vyvstávají v kontextu scén, ne díky objektivizujícím záběrům, kterých je film osvěžujícím způsobem prostý. Nad to navíc s vedlejší postavou Lua v podání Daniela Wu americká kinematografie poprvé prolamuje stereotyp, že Asiaté nejsou mužní a sexy. (08.07.2018)

Vedle Wonder Woman působí Lara jako chudá příbuzná (hráče videoher asi producenti vnímají jako méně silnou diváckou skupinu než čtenáře komiksů). Všehovšudy čtyři prostředí (Londýn, Hongkong, ostrov, hrobka), s výjimkou vodopádu nikterak okázalé akční scény a v podstatě jen jedna (vycházející) hollywoodská hvězda. V kontextu snah o stvoření plnohodnotné akční filmové hrdinky jde nicméně o lehký pokrok. Lara Croft v podání přirozeně hrající Alicie Vikander je naprosto uvěřitelná. Dvojice scenáristů (Geneva Robertson-Dworet napsala taky Captain Marvel) neexperimentovala a nabízí tradiční origin příběh, který nehráče přehledně zasvětí do světa Tomb Raidera a hráčům nabídne uspokojivou porci „backstory“ a množství přímých citací ze hry. Lara je nám dvojicí úvodních akčních scén představena jako žena, která sice nevyniká ohromnou fyzickou silou, zato dokáže vymýšlet „lišácká“ řešení problémů. V obou případech zatím každopádně selhává. Silná, sebevědomá, byť nikoliv neohrožená, ale poměrně věrohodně zranitelná akční hrdinka se z ní stává až poté, co začne aktivně řešit své „daddy issues“. Vzniká dojem, že všemi prezentovanými schopnostmi, z nichž za některé vděčí otci (řešení hlavolamů, lukostřelba), disponovala od začátku, pouze jí scházela vnitřní rovnováha, protože v jejím životě chyběla ona otcovská figura. V tomhle ohledu je navenek progresivní film hrozně tradicionalistický (vlastně podobně jako Poslední z Jediů – dosaďte za Marka Hamilla Dominica Westa a dostanete prostřední část filmu). Rodinná linie, zastoupena zprvu zejména flashbacky, je ovšem zdatně zakomponována do hlavního vyprávění, posunuje děj, vysvětluje hrdinčiny motivace, pomáhá překlenout delší časové úseky, kdy se postavy někam přemísťují. Pokud jde o přínos libovolné scény pro vyprávění, nelze Tomb Raiderovi nic vytknout. Skoro žádná hluchá místa, kdy by nás přestalo zajímat, co bude dál (camea Nicka Frosta mohla být kratší, nebo žádná). Všechno je hezky propojené a navazuje na sebe. Možná až moc hladce a přímočaře. Akční scény jsou dostatečně různorodé a výrazně videoherní (a demonstrují, jak se Lara zdokonaluje v jednotlivých oblastech – souboj tělo na tělo, útěk před pronásledovateli, skok do dálky), tempo nepolevuje. Uthaug stejně jako ve Vlně předvádí perfektní ovládnutí řemesla a znalost principů klasického hollywoodského vyprávění. V rámci akčního žánru to vůbec není špatné, jen doufám, že pokračování, pro které si film v závěru trochu zdlouhavě a příliš okatě připravuje půdu, nebude stejně přehnaně opatrné. 65% (15.03.2018)

Top Rajda je zpět a i když má oproti Angelíně o dva torpédoborce méně, přijde mi mnohem přirozenější a šukéznější, takže bych jí pohonila i ten liščí ocásek...pardon zasnila jsem se...Celkovej zrod Lary se mi překvapivě líbil a i ta krása v tom, že několikrát dostane dost po hubě z ní dělá víc reálnou postavu, kterou bych s láskou vylízala (myslím z těch ran...fakt). Skoro soukmenovec Daniel Wu je bezva jako vždy a bonus, že hlavní hrozba celýho světa je japonská kost, to už byla třešnička na dortu. Skutečnost, že Lara se drápe do každé díry, kterou vidí, značí že je to zvědavá mrška a ten hlavolam falickýho vzhledu rozluštila taky hned, takže co dodat. Nová Top Rajda se vyvedla lépe než jsem štěkala a Goggins jako záporák byl ještě víc slizkej než Babiš při volebních slibech. Po všech směrech koukatelný a jsem zvědavá do jaký díry Lara vleze příště. (03.08.2018)