Muž odnikud

Také ázijské 96 hodín. No bol som prekvapený, ako ma to vzhľadom na môj vlažný záujem o kórejskú kinematografiu bavilo. Prvá polovica bola síce menej záživná - dejová linka upadla do typického kórejského chaosu a zmätku, pričom sa samozrejme nezabudlo ani na hodnú dávku patetickej, ba priam až smiešne naivnej melodrámy, no na druhú stranu sa mi páčilo, že to malo spád a že smerom ku koncu snímku atmosféra a napätie spolu pekne gradovali, čo sa prejavilo v super lahôdkovom akčnom finále plnom špičkovej bojovej choreografie. Aj Liam Neeson by závidel. Vďaka záveru sa preto prikláňam k lepšiemu hodnoteniu. 70/100 (25.11.2017)

Korejskou středněproudou kinematografii nejlépe vystihují dvě hesla: "krev" a "slzy". Přes místy na evrposké i na americké poměry přemrštěnou emocionalitu a pateticky přepjaté scény je Ajeossi nadprůměrně a svěže zvládnutá žánrová hra, jež se v tvůrčím přístupu podobá řekněme takovému Taken Pierra Morela: silný hrdina, který je jen zdánlivým outsiderem zachraňuje mladou dívku ze spárů obchodníků s bílým masem/lidskými orgány. To vše výborně zarámované gradací a netuctově působícími surovými akčními scénami. Emocionální exploatace je do velké míry otázkou stylu. Korejské publikum má zřejmě v tomto smyslu potřebu silnějších katalizátorů, podobně jako mají třeba Američané potřebu nad ostatní poměry poněkud silnějších a větších aut. (05.12.2011)

Pro mě enormní zklamání. Žánrově příbuzným flákům typu A Bittersweet Life nebo I Saw the Devil, jež se tu chlubí stejným procentuálním hodnocením, je tohle jen jednohubkou, co se uvedeným majstrštykům nemůže rovnat. Z letargie mě vytrhla snad jen ta monumentální férovka na nože. Jinak to citové vydírání skrz malou holčičku je zbytečné a v závěru až dotěrné. (08.07.2013)

Poučná sonda do korejského obchodu s lidskými orgány. Klasický příběh o záchraně unesené holčičky drsným chlapíkem, pronásledovaným výčitkami z minulosti opepřil Lee krvavými mezihrami. Prvotřídní akce v závěru a nekompromisní brutalita vyvažuje lehce citově přepálený úvod. Bin Won jako by z oka vypadl Jetu Li. (15.08.2020)

Kdo tyhle poetické brutality s "lidskou tváří" vymýšlí a k jakému účelu, se ptám? Poučení (pro koho, děti narkomanek, politiky?) můžeme rovnou vyloučit, a zrovna tak napětí, jelikož i v momentech, které mi dopřály odlišit obličeje - neboť vodítka jako Cha Tae Shik a Nam Ho Han fakt nezabírala (a jo, teď mi doklaplo, proč věnovali tolik pozornosti vlasovému stylingu, patrně skrz neasijské diváky... geniální!) - mně stejně byli všichni, včetně ústředního nemluvy, v ději sestaveném z x žánrově podobných zápletek minulých a jistě i budoucích, ukradení. Takže to vidím na zděšení... Jen mně při tom tak přišlo do hlavy, jak ohromně nepraktická musela být u vypjatějších "pracovních" situací mobilní véčka (svině klouzavý). Ale nebyla bych to já, abych v zájmu objektivity a nezaujatosti nepojala úmysl tak trochu porovnat filmovou tvorbu se severním sousedem, ovšem vyhledávač mi v žánru AKČNÍ/THRILLER/KRIMI nic nenabídl - z toho vychází dvě možnosti: buď netočí filmy nebo je tam prostě zlatě... (20.09.2017)