Kruh

Rozhodně nejsem hororově založený a doháním to až po letech. Můj seznam rozhodně musel doplnit Kruh, ekvivalent hororu a symbol toho, jak se na počátku tisicíletí točily filmy, potažmo horory. Japonskou předlohu neznám vůbec, ale příběh již tak nějak znám z potrhlých komedií Scary movie a přesně to, co jsem čekal, jsem i dostal. Tedy až na strach a ono pověstná potřeba rozsvícení si lampičky či něčeho podobného. Gore Verbinski měl filmařinu tenkrát v malíku, to se mu musí rozhodně nechat. Již od začátku si Kruh zachovává svou temnou a ponurou atmosféru, občas nabídne nějakou tu lekačku a několik překvapení nejrůznějšího rázu. Od začátku až do konce skvělá podívaná, ovšem bohužel u mě bez hororového přesahu. Atmosféru jsem si užíval naplno, ale zřejmě jsem už natolik otupělý, že si zřejmě u lecčeho rozsvěcovat nepotřebuji...90% (26.04.2015)

Naprosto skvělá podívaná, úplně nejlepší byl konec. Ze začátku to vypadalo jako happy end, až sem si říkala : "Zatraceně, to přece nejde, takhle podobný filmy nekončej !" A už sem se chystala tenhle film odsoudit. A pak přišla pointa, která mě úplně dostala. Taky musim pochválit střih - ty vteřinový mrknutí na diváka ještě posílily už tak hustou atmosféru. (21.03.2004)

8 / 10 Viac ako čistokrvný horor pripomína Kruh detektívku - ale sakramentsky napínavú, perfektne napísanú a natočenú detektívku. Ľakacie scény sa príliš nekonajú, no namiesto nich sa počas celého filmu budete priam rozomieľať pod ťarchou neskutočne hustej atmosféry, aká by mohla s trochou odstupu konkurovať aj takým snímkom ako bol Kubrickov The Shining. Je síce pravda, že veľa ľudí, minimálne z môjho okolia, na Kruh kydá a vyčíta mu snáď až prílišnú otvorenosť, no pre mňa osobne je absolútnym hororovým vrcholom. Bravó. Tak prečo štyri *? V rámci očistnej akcie "Štvorka je dobrá" som sa rozhodol, že prehodnotím niektoré svoje hodnotenia a päť * dám skutočne len tým absolútne naj-filmom-či-seriálom aké som videl - a Kruh je len sakra dobrý... (15.05.2005)

Japonskou verzi jsem sice neviděl (a dle zdejších ohlasů to asi ani neplánuju), každopádně tento americký remake mě nadchl natolik, že jsem si kdysi dokonce sehnal a přečetl (velmi chytlavou) knižní předlohu od Japonce Suzukiho. A víte co? Ačkoliv američtí tvůrci oproti knize nemálo věcí pozměnili (včetně pohlaví hlavní postavy či třeba podoby konce), udělali skvělou práci. Kruh ve své postatě není typickým hororem. Značnou část projekce jde spíš o takové deadlinem vpřed poháněné „detektivní“ vyšetřování s ozvěnami něčeho zlověstného. Napětí graduje postupně a divák si vychutnává to hlavní, kvůli čemu se ke Kruhu já osobně opakovaně vracím, tedy ATMOSFÉRU. Znepokojivou, tajemnou, děsivou. K zúčastněnému sledování napomáhají i postavy, zejména (ne)matka v podání Naomi Watts a nezdravě působící syn Davida Dorfmana. A samozřejmě nemůže chybět Samara a je celkem jedno, kolikrát ji už někdo zparodoval, nic to nemění na faktu, že patří k těm nejlepším žánrovým postavám vůbec. Můj nejoblíbenější hororový kousek. (17.12.2007)

No, je tu pár děsivých záběrů. Takových těch hrůziček, co pak čekáte pod postelí nebo za skříní, když si jdete po zhlédnutí filmu lehnout. Ovšem ten film sám o sobě mě nijak neoslovil, neděsil ani nerozesmál (jako třeba o několik stupňů béčkovější Hlas smrti). Chyběl mi příběh, napětí, nevěděla jsem, čeho se mám bát. Ale po vizuální stránce se mi to docela líbilo. (03.02.2006)