Kruh

Rozhodně nejsem hororově založený a doháním to až po letech. Můj seznam rozhodně musel doplnit Kruh, ekvivalent hororu a symbol toho, jak se na počátku tisicíletí točily filmy, potažmo horory. Japonskou předlohu neznám vůbec, ale příběh již tak nějak znám z potrhlých komedií Scary movie a přesně to, co jsem čekal, jsem i dostal. Tedy až na strach a ono pověstná potřeba rozsvícení si lampičky či něčeho podobného. Gore Verbinski měl filmařinu tenkrát v malíku, to se mu musí rozhodně nechat. Již od začátku si Kruh zachovává svou temnou a ponurou atmosféru, občas nabídne nějakou tu lekačku a několik překvapení nejrůznějšího rázu. Od začátku až do konce skvělá podívaná, ovšem bohužel u mě bez hororového přesahu. Atmosféru jsem si užíval naplno, ale zřejmě jsem už natolik otupělý, že si zřejmě u lecčeho rozsvěcovat nepotřebuji...90% (26.04.2015)

Začnu pěkně "od Adama". Na samotném začátku filmu jsem se na moment "lekl" - KRUH začíná až neskutečně a nebezpečně tradičně. Ale již za onen moment (tj. za pár sekund) jsem začal cítit, že toto nebude jeden z té obrovské hromady (tradičních, "obyčejných") filmů. Postupem času jsem začal čím dál, tím více nabývat přesvědčení, že i onen "tradiční" úvod má své opodstatnění a že se nejedná o Verbinského neschopnost natočit nic lepšího, ale o velmi zdařilý záměr (mimochodem i onen úvod je velmi kvalitně a napínavě natočen). Verbinski si ve svém opusu KRUH perfektně pohrává s rozličnými filmovými klišé a v konečném důsledku i s divákem. Ono "pohrávání si" však není nijak nepříjemné právě naopak. Verbinski decentně rozhodí řadu "návnad" (na které se snad každý chytne), aby na konci divák s příjemným překvapením zjistil, že "všechno je jinak" Klišé povýšení na umění? Ano, možná tak nějak bych to nazval. To, co jsem si tolik považoval u Davida Lynche, jsem si tentokrát neskutečně výborně užil i v případě snímku KRUH. Shrnuto a podtrženo: Po obsahové i formální stránce bravurně natočený film. Očekávejte perfektní mysteriózní thriller s několika hororovými prvky a momenty. Očekávejte film, od kterého nebudete schopni odtrhnout oči. (24.09.2003)

Napoprvé zjevení & cca roční trauma ze dvou zohavených obličejů - modří (v xichtě) vědí (kamarád si zas dlouho užíval klasiku se zrnící televizí), napodruhé sice už jen jako kulisa k PC, ale stejně jsem se radši moc neotáčela k TV. Slušná (občas až hutná) atmosféra, herci nic moc, vizuál básnička. (21.10.2006)

Tak jako... Horor to neni v žádným případě. Nebál sem se ani jednou, ani jednou sem se nelek... Herci standartní, ale ty záběry. Krásné, dlouhé záběry, kdy kamera jede nad vodou (bohužel připomínají kubrickovo Osvícení) a hudba, která ovšem zní trošku jako z Psycha, a Shyamalanových znamení... Nic nového pod sluncem, a několik okamžiků dobrý film neudělá. (30.01.2006)

Uprostřed filmu se jeden z klíčových hrdinů Rachel ptá: CO SI MYSLÍTE, ŽE VÍTE? Nevěděl jsem nic. Po všech komentářích i osobních zážitcích jiných lidí, kteří snímek viděli přede mnou, jsem vlastně čekal cokoli, JEN TOHLE NE. Čekal jsem, že se budu často klepat, jenomže to byl ÚPLNĚ JINÝ druh strachu, strach, jaký jsem vlastně u žádného filmu nezažil. Je to horší i z toho důvodu, že se to špatně popisuje. No a dál? Výtvarná stránka, hudba na jedničku. Nicméně se nevyhnu určitému srovnání a napíšu, že lekačky nebyly zas až tak hrozné a ty nejlepší zatím zůstávají v Signs. U tohoto filmu jsem si ale snad poprvé přál přijít všemu na kloub a zároveň to, aby to bylo co nejrychleji. O snímku budete dlouho přemýšlet. Neobsahuje žádné závažné myšlenky, o to víc je podmanivější. (07.05.2003)