Kruh

Zase jsem v průměru o jednu hvězdičku níž než zbytek. Možná je to tím, že jsem o "Kruhu" měl poměrně dost informací předem a nešel do něj "natvrdo"...Nejvíc mě zaujala výtvarná stránka filmu, která se mnohem víc než samotný scénář zasluhuje o to, že se "Kruh" může pochlubit solidní atmosférou. Ale pouze solidní, žádné nervydrásající napětí jsem nezaznamenal. Naomi Watts je zajímavá žena a herečka, ale "Kruh" je pro mě pouze další důkaz, že její výkon v "Mulholland Drive" byl něco výjimečného...Z "Kruhu" si skoro nic neodnesu - snad jen dvě věci - vzpomínku na opravdu strašnou (i když skvěle natočenou) scénu s koněm na trajektu, a pak samotné "vyřešení" problému s videokazetou. Problém je, že tomuto pravděpodobně "temnému vrcholu" filmu jsem se musel smát... (03.02.2006)

Uprostřed filmu se jeden z klíčových hrdinů Rachel ptá: CO SI MYSLÍTE, ŽE VÍTE? Nevěděl jsem nic. Po všech komentářích i osobních zážitcích jiných lidí, kteří snímek viděli přede mnou, jsem vlastně čekal cokoli, JEN TOHLE NE. Čekal jsem, že se budu často klepat, jenomže to byl ÚPLNĚ JINÝ druh strachu, strach, jaký jsem vlastně u žádného filmu nezažil. Je to horší i z toho důvodu, že se to špatně popisuje. No a dál? Výtvarná stránka, hudba na jedničku. Nicméně se nevyhnu určitému srovnání a napíšu, že lekačky nebyly zas až tak hrozné a ty nejlepší zatím zůstávají v Signs. U tohoto filmu jsem si ale snad poprvé přál přijít všemu na kloub a zároveň to, aby to bylo co nejrychleji. O snímku budete dlouho přemýšlet. Neobsahuje žádné závažné myšlenky, o to víc je podmanivější. (07.05.2003)

Japonskou verzi jsem sice neviděl (a dle zdejších ohlasů to asi ani neplánuju), každopádně tento americký remake mě nadchl natolik, že jsem si kdysi dokonce sehnal a přečetl (velmi chytlavou) knižní předlohu od Japonce Suzukiho. A víte co? Ačkoliv američtí tvůrci oproti knize nemálo věcí pozměnili (včetně pohlaví hlavní postavy či třeba podoby konce), udělali skvělou práci. Kruh ve své postatě není typickým hororem. Značnou část projekce jde spíš o takové deadlinem vpřed poháněné „detektivní“ vyšetřování s ozvěnami něčeho zlověstného. Napětí graduje postupně a divák si vychutnává to hlavní, kvůli čemu se ke Kruhu já osobně opakovaně vracím, tedy ATMOSFÉRU. Znepokojivou, tajemnou, děsivou. K zúčastněnému sledování napomáhají i postavy, zejména (ne)matka v podání Naomi Watts a nezdravě působící syn Davida Dorfmana. A samozřejmě nemůže chybět Samara a je celkem jedno, kolikrát ji už někdo zparodoval, nic to nemění na faktu, že patří k těm nejlepším žánrovým postavám vůbec. Můj nejoblíbenější hororový kousek. (17.12.2007)

No, je tu pár děsivých záběrů. Takových těch hrůziček, co pak čekáte pod postelí nebo za skříní, když si jdete po zhlédnutí filmu lehnout. Ovšem ten film sám o sobě mě nijak neoslovil, neděsil ani nerozesmál (jako třeba o několik stupňů béčkovější Hlas smrti). Chyběl mi příběh, napětí, nevěděla jsem, čeho se mám bát. Ale po vizuální stránce se mi to docela líbilo. (03.02.2006)

Keď som niekedy okolo roku 2000 prvý krát videl japonský titul "Ring", tak som na to čumel s otvorenou hubou a takmer som ani nedýchal. Vtedy to bolo niečo nové, nepríjemne desivé. Japan horror! Keď mŕtva čiernovlasá Sadako vyliezla zo studne a následne i z televíznej obrazovky, tak som sa skoro dosral od strachu. Film "Kruh" (リング) je dodnes pre mňa vrcholom mrazivého ázijského duchárskeho horroru. Bol natočený v roku 1998. O štyri roky neskôr bola vyprodukovaná americká verzia, ktorú zrežíroval Gore Verbinski. Do hlavnej úlohy obsadil herečku Naomi Watts. Prekvapivo sa mu podarilo natočiť veľmi kvalitný atmosferický horror, ktorý sa takmer vyrovná svojej originálnej japonskej predlohe, ktorá nasadila laťku hodne vysoko. **** (21.07.2023)