Kruh

Originál má výrazné tendence unudit mě k smrti. Remake je vyšlechtěnější po všech stránkách, stále však nejde o žádné veledílo. Až na jednu věc! Tou je obsah oné slavné videokazety. Jde o malý klenot : krátký, surrealistický a pořádně děsivý film ve filmu. Už jen kvůli němu (a možná právě kvůli němu) stojí The Ring za zhlédnutí. O japonské předloze bych se to samé tvrdit neodvážil. Jsem si však dobře vědom faktu, že spousta fanoušků je poněkud jiného názoru. Význam originálního Ringu spočívá zejména v tom, že víceméně odstartoval celé to vítězné tažení asijských horrorů a příbuzných bizarností, jež bylo pro žánr jistě nemalým přínosem. Naproti tomu na Verbinského Kruhu bude už navždy lpět hořká pachuť vědomí, že jeho úspěch (společně s následným úspěchem Snyderova Dawn of the Dead) způsobil ničivou vlnu horrorových remaků, jež pod záplavou zbytečného svinstva pohřbila všechny naděje fanoušků, čekajících (po peckách jako Ti druzí, Session 9 nebo Dead End) něco jako druhá 80. léta. (01.09.2007)

Začnu pěkně "od Adama". Na samotném začátku filmu jsem se na moment "lekl" - KRUH začíná až neskutečně a nebezpečně tradičně. Ale již za onen moment (tj. za pár sekund) jsem začal cítit, že toto nebude jeden z té obrovské hromady (tradičních, "obyčejných") filmů. Postupem času jsem začal čím dál, tím více nabývat přesvědčení, že i onen "tradiční" úvod má své opodstatnění a že se nejedná o Verbinského neschopnost natočit nic lepšího, ale o velmi zdařilý záměr (mimochodem i onen úvod je velmi kvalitně a napínavě natočen). Verbinski si ve svém opusu KRUH perfektně pohrává s rozličnými filmovými klišé a v konečném důsledku i s divákem. Ono "pohrávání si" však není nijak nepříjemné právě naopak. Verbinski decentně rozhodí řadu "návnad" (na které se snad každý chytne), aby na konci divák s příjemným překvapením zjistil, že "všechno je jinak" Klišé povýšení na umění? Ano, možná tak nějak bych to nazval. To, co jsem si tolik považoval u Davida Lynche, jsem si tentokrát neskutečně výborně užil i v případě snímku KRUH. Shrnuto a podtrženo: Po obsahové i formální stránce bravurně natočený film. Očekávejte perfektní mysteriózní thriller s několika hororovými prvky a momenty. Očekávejte film, od kterého nebudete schopni odtrhnout oči. (24.09.2003)

Vynikající horor, jen trochu divný v chování postav na začátku. Verbinski vrství atmosféru, nepříjemné mrazení kombinuje s několika velice funkčními lekačkami. Vyšetřování o původu videokazety táhne celý děj pěkně dopředu a některé scény jsou až nádherně surealistické - kůň na trajektu, pád do studny, finální Samařin výstup. Velice dobré. (24.03.2013)

Hororů, kterých si vážím, spočítám na jedné ruce, KRUH se k nim velmi přibližuje a to nejen kvůli dobrému námětu, dobrých postav (Naomi Watts: tahle role ji perfektně sedla, David Dorfman působivý), výrazné hudbě (pan Zimmer je bůh), ale i díky filmovému zpracování tísnivé atmosféry v podání režie Verbinskiho, který nahlédl do lidského nitra a v nočních hodinách nás bude doprovázet ve zlých snech. Působivý horor, který předčil Japonský originál. A stane se kultem. (22.07.2012)

I po více než deseti letech od vzniku filmu mě překvapuje, jak moc má publiku zafixovaný Kruh jako zničující horror. A přitom daleko lépe funguje ve své thrillerově napínavé rovině. Verbinskiho tah s nekonečným oddalováním veškerých lekavých momentů tak očividně slavil úspěch. Diváka pak vede díky k smrti napínavým scénám (zhlédnutí kazety, objevování jejích obrazů v reálném světě, kůň, starý Morgan) až na doslovný okraj studně. Nechceš nikomu ubližovat, viď? - Ale ubližuju (29.01.2006)