Neporazitelný: Návrat krále

Další cesty bojovníka Boyky jsou poněkud zvláštní. Neříkám, že předchozí díly byly to, co se mi vybaví při vyslovení spojení "originalita ve filmu", ale snažily se vždy razit nějakou cestu a snažily se ji jít pokaždé mírně jinak. Zde se ale nalézáme tak trochu v mrtvém bodě. Za prvé se složitostí příběhu dostáváme do béčkových vod 80 let a za druhé Boykovo bojové umění nás už moc nepřekvapuje. Největší problém vidím právě v tom, že tvůrci nepřišli s ničím osvěžujícím. Na druhou stranu to co dostáváme, dostáváme kvalitně natočeno a pořád se na to pěkně kouká. Boykovi fandíte a prožíváte každý úder. Dokud nejste tak trochu otupělí, je to velká zábava, později už jen rutinní zábava. Příště už to na tu 4tou u mě být nemusí.70 procent. (07.05.2017)

Já už jsem asi unavenej z těch všech mnoha salt s pěti vruty bez lyží, rozjezdové rychlosti, skokanského můstku a dopadu do svahu. A to nemluvím o tom, že ti borci by měli býti spÍše v Avengers než v ruským lochu protože ty kopance,háky, direkty a zvedáky by vydržel mimo nich jen kapitán Amerika Prostě unavenej. Za mě 45% (13.08.2018)

"Ty nepoznáš legendu, když tě praští do ksichtu?" To já ho hned poznal - Бойка to byl. Kdyby ale do ksichtu praštil mě, tak by se mu pěst rozdrolila na prach … nebo bych si vyndával nos ze sleziny. Těžko říct, co je blíže k pravdě, takže se vraťme k filmu. Ten má sympaticky jednoduchý scénář, poměrně dost nepříjemnou zachraňovanou osobu, nepříliš věrohodné bilancování s Bohem a dost končetin, které může Бойка rozlámat. A láme je prvoligově, což mě vždycky baví, takže si pojďme hromadně zakřičet s davem: Бойка! Бойка! Бойка! (24.02.2019)

V dnešní záplavě předigitalizovaných, mládeži přístupných akčních filmů těžko najdete na plátnech kin poctivou, oldschoolovou mlátičku s důrazem na drsnou fyzickou akci a kontaktní choreografii. A tak nezbývá než sáhnout do direct-to-video vod, kde pořád ještě existují bojové filmy, jejichž herci nepotřebují dubléry ani jiné berličky v podobě závěsných lan, rychlých střihů nebo digitálních efektů. Jejich syrové rvačky, během nichž je při každém úderu a pádu cítit skutečná bolest, fungují jako protilék na všechny ty sterilní (byť trikově ohromující) bitky digitálních figurek superhrdinů, které dnešním akčním filmům dominují. Série Undisputed patří v téhle oblasti k tomu nejlepšímu. A ani čtyřka po obávané změně režiséra nakonec není vůbec špatná. Novodobý „Van Damme“ Scott Adkins se po letech opět vrací do své nejlepší role ruského vězeňského zápasníka Boyky, který se poprvé objevil jako hlavní záporák v Undisputed II. V Undisputed III se pak stal hlavní postavou a ve čtyřce si dokonce vydobyl své jméno v (původním) názvu filmu. Tentokrát už je z něj vyložený klaďas, který se již nestará pouze sám o sebe (a o to být nejlepší bojovník pod sluncem), ale myslí i na ty druhé. To ale vůbec neznamená, že by nám vyměknul. Jeho motivace vyhrát tentokrát sice nejsou moc přesvědčivé, zato v ringu je stále stejně badass. Jen škoda, že bojové styly jednotlivých aktérů jsou si tentokrát dost podobné, jejich pohyby se dost opakují a akce nemá tu správnou gradaci. Undisputed III se to tedy nevyrovná, ale pořád je na co dívat. (16.04.2017)

Po všech těch odkladech, co mě neskutečně sraly, se Jurášek konečně vrátil a opět natrhnul prdel všem naivkám, co si myslely, že Bójka je porazitelný. Každému soupeři tak kromě rozbití škeble, zlámání žeber a již zmíněnýmu natrhnutí prdele Bojka dává jako bonus zdarma navždy sražený sebevědomí, pocit méněcennosti a chuť plačtivým hlasem volat maminku (pokud je soupeř při vědomí) . Jeden je tvrdohlavej až moc a ne a ne zůstat ležet až dostane finální mordu a už zůstane ležet nafurt, tuhej jak řízek ze čtvrtý cenový. No a průser je na světě, jelikož Jurášek někde po cestě potkal svoje svědomí a tak zatímco ve dvojce by nad tím mávnul rukou, ve trojce by ho to hlodalo no a tady? Přeeesně, jde to žehlit u čestvé vdovy. Ta má dluhy u týpka co si myslí, že se z něj každej posere a je tak na Bójkovi, aby ho vyvedl z omylu. Počet protivníků, co mu křížej cestu rapidně klesá až zůstane jen víc než dva metry vysoká a asi 160 kg těžká steroidová gorila slyšící na jméno Martyn Ford. No a asi pro nikoho nebude zrovna spoiler když vykváknu, že Jurášek sejme i tuhle poslední překážku a, tadááá, týpek co si myslel že se z něj každej posere se posere a bídně chcípne s šukovaným výrazem v mordě. Tfuj na něj, hovno uměl a chtěl pomník. To vše ve fightech s absolutně vymazlenou cholero-grafií, kde Bojka lítá vzduchem a se slovy - mrdám na gravitaci - vás donutí, aby jste měli hubu u kolen a za zvuků lámaných kostí jen nadšeně chrochtali ať je sejme všechny. Ponaučení? Neser Bojku, pyčo !! (17.04.2017)