Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (237)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Kvůli Janě Brejchové bych taky cestoval časem a rozhodně bych ji nezabíjel. Ztřeštěná komedie chrlící na diváka jeden gag za druhým v bleskurychlém tempu. Přemýšlet nad paradoxy a jinými záludnostmi cestování v čase nemá příliš smysl. Oldřich Lipský si totiž sympaticky nehraje na fyzikálního génia Einsteinova formátu a chce jen a jen pobavit, což se mu daří na jedničku a komediechtivý divák musí být spokojen. Pro mou již vymírající generaci (nezakomplexovaných) dětí socialismu bude asi vždy nestárnoucí klasikou, jejíž nostalgická vůně se nedá ničím přebít. Čtyři a nikoliv jen z oné nostalgie, řehtal jsem se jako kůň. Viděno během Season Challenge tour 2015 ()

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Totálně otravný, nekonečně nudný a absolutně nevtipný blábol. Tohle Lipský posral na plné čáře. Katastrofální sračka, u které jsem dvakrát usnul. Nemám tušení, proč ten člověk vysazoval předepsané léky. Ta trapnost s těmi ženskými vousy mohla napadnout vyloženě jen totálního kokota. To byl opravdu vrchol nevkusu. Einstein mohla být neskutečně zajímavá postava. Netuším, zda měl Čepek přikázané ho zahrát takhle neskutečně nezajímavě. Opravdu odporný film, který měl být ve střižně rozstříhán a následně rituálně spálen. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)

otík 

všechny recenze uživatele

Jedna z řady crazy komedií, která ale patří k tomu spíše průměrnému. Příběh je místy neskutečně zmatený, přehršel postav brání bližšímu vztahu k hlavním hrdinům, filmu by slušelo aspoň trošku přehlednosti. Co zaujme je určitě úvodní "ňadrová" scéna, pak striptýzová scéna a hodně přeslazený závěr. Zbytek mezi tím spíše průměr, ovšem velmi kvalitní. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Ženám rostou fousy a nemůžou rodit děti. Tak nezbývá než se vydat časem zpět a zarazit to dřív než Einstein vymyslí onu bombu G ,která to má na svědomí. Komedie O.Lipského ,která je tak trochu v pozadí jeho tvorby a není tak ohraná. Na první podívání to tak nebere až na podruhý si to vychutnáte a pobavíte se. Vynikající herci a stále se opakující děj ,tak že někdy je to trochu zmatené ,ale to nevadí. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Nie príliš šťastné spomienky má na nakrúcanie Iva Janžurová (Betsy). "Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena" ; "I to líčení bylo dost složité. Občas nám na obličej malovaly celé obrazce. Nic příjemného".
    (Raccoon.city)
  • Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu  len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia. (Raccoon.city)
  • Ve scéně, kdy Smith (Jan Libíček) polemizuje nad otázkou, co dělala Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v Praze roku 1911, přemítá, zda se náhodou neprocházela po zoologické zahradě. Ta však byla otevřena až v roce 1931. (Terva)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama