Le Pianiste
Pianista
Der Pianist
The Pianist
The Pianist
Pianista
The Pianist
The Pianist
The Pianist
Režie:
Roman PolańskiScénář:
Ronald HarwoodKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Wojciech KilarHrají:
Adrien Brody, Emilia Fox, Michał Żebrowski, Ed Stoppard, Maureen Lipman, Frank Finlay, Jessica Kate Meyer, Wanja Mues, Richard Ridings, Anthony Milner (více)Obsahy(2)
Polsko je v srpnu 1939 bez jakéhokoliv varování napadeno německými vojsky. Život mladého, mimořádně talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Wladyslawa Szpilmana se tak změní k nepoznání. Jeho rodina je donucena po obsazení Varšavy Němci postupně přijímat tvrdé a ponižující restrikce zaměřené proti židovské komunitě. Nejprve rozprodávají majetek, který rodina dlouhá léta shromažďovala, včetně pianistova drahocenného klavíru. Pak se musí podřídit ponižujícím pravidlům a nosit pod hrozbou přísného trestu na rukou Davidovu hvězdu. Jsou přestěhováni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto, ve kterém živoří půl miliónů Židů. S postupujícím časem začínají transporty do koncentračních táborů, jimž se nevyhne ani Szpilmanova rodina. Wladyslaw se na poslední chvíli zachrání a s pomocí přátel se dostane za zeď, kde až do konce války přežívá v opuštěném bytě. (TV Nova)
(více)Recenze (1 108)
Film z 2. světové války o pianistovi , který je židem v poleské Varšavě . Díky náhodám , známým a přátelům neskončil v koncetračním táboře. Naprosto famozní představení Adriena Brodyho , který zaslouženě získal oscara . Film který vás vtáhne a nepustí . Velmi dobře zachycená doba a reálně ukázaná Varšava . Příběh je nervydrásající a skvěle napsaný scénář. Délka zde není porblém , ale spíše plus. Úžasný film . 90% ()
Nejdokonalejší Polanskiho film. Zbožňuji, když ve mně dojmy z filmu zůstávají dlouho, což se stalo právě u Pianisty. Ta pravdivost, co z filmu vyzařuje, je neskutečná! A Adrien Brody je naprosto fantastický. Hodnotím plným počtem, protože kdybych dala byť jen o jednu méně, musela bych se stydět. ()
V prvej polovici, zobrazujúcej čo všetko je schopný urobiť človek človeku, svojou drastickosťou veľmi pôsobivý film, v druhej, keď sa hrdina presúva medzi rôznymi úkrytmi, ale už pôsobí fádne a bez gradácie. Neprináša vlastne nič nové - hrôzy vojny tu už spracované boli niekoľkokrát a na veľmi podobnej úrovni a okrem nich je to len osobný príbeh jedného človeka, ktorému sa napriek všetkému podarilo prežiť druhú svetovú vojnu. Žiadne veľké posolstvá ani odkazy ľudstvu. Režijne adekvátne, ocenenie Oskarom by som doprial len Brodymu, ktorý sa do úlohy skutočne položil naplno. Nebyť Schindlerovho zoznamu, nehodnotil by som tak prísne, ten je však o toľko lepší, že Pianista je proti nemu iba priemer. 7-/10 PS: To, že po odlúčení Szpilmana od rodiny jej už nie je venovaná ani sekunda (obrazom, slovom, či aspoň v záverečných titulkoch) mi prišlo absurdné. ()
No hurá, konečně film, u kterého jsem trpěla snad víc než Wladek... ()
Filmy o II. světové válce mám rád, snad proto, že mě děsí, nebo možná fascinuje, jak NEDÁVNO byli lidé schopni nechat vše zajít až tak daleko ( ne, že by teda dnes byl na tom svět o moc líp). A žádný film mi nedokázal absurditu všeho toho násilí a utrpení zprostředkovat tak přesvědčivě jako The Pianist. ()
Vytečný film s vynikajícím Brodim ()
Je zvláštní dívat se na Pianistu novým pohledem, aneb očima člověka, co nově poznal pár Poláků, a nyní již chápe, jak jsou hudební národ a co pro ně hudba a umění obecně znamená a jak opravdu pak nic jiného extrémně neřeší... Cítím v tom tu režisérovo osobní zkušenost... Cítím, to je to slovo. Cítím a slyším to... ()
Pianistu jsem viděl už několikrát, ale teď po poslední projekci koukám, že nemá komentář. Sice je to už 14 let co tento film přišel na svět, ale s takovou nějakou oblibou se na něj občas kouknu a pokaždé mě dostane, jako tenkrát kdy jsem ho viděl poprvé. Film se v podstatě skládá ze dvou částí, které se lámou v polovině. V první části je především zachyceno utrpení židů v průběhu holokaustu a v druhé části se jedná spíše o survival který vyplynul z první části. Obě části jsou vyrovnané a udrží diváka v napětí, jak to všechno dopadne. O výkonu Brodyho netřeba mluvit… ()
Úžasně natočený snímek jaký mne dojímá k slzám i dnes, ačkoliv jsem jej viděl již několikrát. Musím prohlásit, že takovéto filmy jsou nejenom unikátní svým zpracováním, ale téže i poselstvím. Poselstvím, že všichni jsme lidé. Lidé jací by se měli tolerovat, jací by se měli míti rádi a jací by neměli hledět na takové hlouposti jako barva kůže, rasy či vyznání. Všichni lidé si mají být rovni, neboť jsme narozeni stejně, jako i stejně umíráme. Stručně řečeno – antisemitismus je svinstvo a rasismus zrovna tak. A co víc, je úžasné, že v dobách temna se najdou lidé, kteří pomůžou. Pomůžou, protože tak je to správné. Ať se jedná o firemníka, zaměstnance podniku, nebo i onoho německého kapitána který dobře ví, že jeho rasisticky založená ideologie je špatná a i přes nepříznivou situaci se snaží pomoci Wladyslawu Szpilmanovi. Chápe, že i přestože je židem, je stejným člověkem jako on. To by bylo k myšlence sdělení, jaká je úžasně zachycena a v dobách dnešní pokroucenosti vnímání některých lidí, by měla být stále a stále opakována „Všichni jsme stejní, není důvodu k rasismu a nenávisti“. Samotný scénář a i režie se toto na pozadí příběhu pianisty snaží prosazovat a dobře se jí to daří. Ač příběh líčí dosti temně a syrově, své kouzlo to má. Kulisy i kamera tomuto výborně napomáhají a to více je pak podtrženo, jaká krutá doba to vlastně byla. Jaká krutá doba, kdy si jeden rasistický šílený diktátor usmyslel, že provede takový odporný a odsouzení hodný čin. Hudba je pak kouzelným doplňkem, neboť zde má podstatnou úlohu, jaká zde není pouze role druhotné, a podkreslují. Kdepak. Má zde stejně důležitou roli (ne-li někdy důležitější) jako scénář, neboť i ona vypráví příběh. Přenáší jej. V kombinaci s hereckým výkonem hlavních představitelů je tak tento snímek čímsi úchvatným. A proto se také nedá divit, že získal rovnou tři Oskary. Za mne jasný plný počet. ()
Neubráním se srovnání se Schindlerovým seznamem, polský režisér pojal látku skutečně mnohem lépe než americký ždímač emocí a přestože mám Spielberga rád, prvenství ve filmu s pochmurnou židovskou tématikou dostává nezaslouženě nezpopularizovaný drsný válečný snímek, který, jakkoliv je příběhem Władysłava Szpilmana, by klidně mohl být filmem pouze o utlačovaných židech za války ve Varšavě, už jen proto že titulní pianista je ve většině případů pouhým pozorovatelem děje a skutečným hrdinou se stává až poté co opouští svoji rodinu a osud jím hází z jedné strany na druhou. Atmosféra doby je zachycena perfektně, scény se syrově znázorněným ponižováním Židů Spielbergově seznamu celkem chyběly a děsivá změna Varšavy z krásného města na trosky je naprosto skvěle zachycená. Na závěr se zmíním ještě o naprosto skvělých scénách s Wilhelmem Hosenfeldem, které skvěle doplňuje suše podaný text na konci o jeho skonu v sovětském pracovním táboře. Inu, karta se bohužel symbolicky obrátila... ()
"Szpilman...dobré jméno pro pianistu!" A Brody zase dobrá volba pro herce. Extrémně silné válečné drama, které na mne hluboce zapůsobilo už před lety na velkém plátně. ()
Riadny brutus. Hrôza sa na to pozerať a len tažko si predstaviť ,že to tí ľudia prežívali na vlasnej koži. Skvelý film,ale raz vidieť mi to stačilo viac ako dosť. ()
Neviem si pomôcť, ale príbeh na mňa pôsobil dosť odosobnene. A historické upozorňovanie na dôležité dátumy vojny pre Poliakov bolo ozaj len cez dátumy, výdatne chýbalo prepojenie s dejom, aby historická udalosť bola poňatá takým spôsobom, aby diváka mohla obohatiť. Tu sa aj z načrtnutých útržkov nedá určiť prečo napr. došlo k povstaniu vo varšavskom gete, neskôr ku krvavému povstaniu čo bola o dosť väčšia akcia. Preplávame príbehom s dobrákom Brodym, ktorý už chudák ten záver akosi neutiahol, resp. mu one-man-show až tak nežeriem. Ináč to bolo celkom fajn a stráviteľné, ale celkovo asi ide o to, že podobné príbehy boli už sfilmované aj lepšie, po stránke vyprávania údernejšie a aj po stránke scenáristickej vycibrenejšie. Polanski si dal záležať na kulisách, na dobovosti, na komparze, to je ozaj na úrovni. Ale režijne ma až tak nedostal ako pri iných, paradoxne, neoscarových snímkach. ()
"Vy muzikanti nejste dobří spiklenci, jste příliš muzikální.” Polanskiho syrové a reálné ztvárnění holocaustu. Jeden lidský osud polského žida vsazen do krutosti druhé světové války. Jeho neskutečnou cestu ve které balancuje na hraně života a smrti jsem sledoval s maximálním napětí. Hnusně mrazivá atmosféra z filmu přímo sálá. Oscarový Adrien Brody v hlavní roli to zahrál brilantně. Přes delší stopáž není čas na nudu. Fenomenální kousek poctivé filmařiny. 10/10 ()
Poprvé nám tento film pouštěli na střední škole. 3 spolužačky musely opustit třídu. To mi teda zase příjde přehnané, ale každý je nějaký. Nesoudím, že byly holky moc velký máčky. :) Na toto téma bylo už natočeno tolik filmů a napsáno tolik knížek, že se jen těžko jedna druhou překonávají. Ale tento film byl krásně natočený a celkově na mě dýchal super pochmurnou atmosférou. ()
Prvý raz epizodicky zhliadnuté ešte na strednej škole, to nezanechá patričný dojem. Po rokoch som sa vrátil k tejto dnes už klasike a aj keď som vedel, že pôjde o ťažké pozeranie, som rád, že som tak učinil. Silný a realistický Brody, naturalistický, no účelne selektovaný Polanski a téma, ktorá bolí dodnes. ()
Realisticky natočené drama o člověku, který byl ve válce odkázán sám na sebe. Je to ukázkově natočená studie osamoceného člověka, kterému na konec nezbylo nic jiného než touha po jídle, spánku a hudbě. Adrien Brody na závěr filmu vypadá jako štvané zvíře. Jeho výkon je neuvěřitelný a po právu si zasloužil oscara. Režie není rozhodně nudná jak jsem se dočetl jinde ba naopak je syrová a neuprosně realistická. Polanisky nenechá člověka vydechnout a vy se tak na dvě hodiny dostanete do kůže člověka, který se musel celou válku ukrývat a žil v trvalém strachu o svojí budoucnost. Nepřehlédnutelná je výprava filmu. Varšava po bombardování vypadá naprosto věrně až se mi nechce věřit, že film stál jenom 30mil dolarů. Prostě jeden z nejlepších filmů na téma Holocoust. ()
vemu to jednim slovem --SUPER--!!! ne vemu to více slovy :) hodně hodně realisticky natočený se super atmosférou a hlavně je to podle skutečný události takže mě to fakt dostalo. pak nemůžu pochopit proč tomu někdo (třeba náš známej POMO :) dali jenom 3 hvězdy - fuj !! ale jedna věc mě na tom taky štvala-proč se to k sakru k nám dostalo ve francouzskym znění?? ()
Související novinky
Šéf Benátek vysvětluje kontroverzní přijetí
Benátský filmový festival se loni dostal pod palbu kritiků, že neukázal dostatečné množství filmů od ženských režisérek. Ředitel festivalu Alberto Barbera tak loni slíbil, že se v tomhle ohledu hodlá… (více)
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)
Polští orli
Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)
Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz
Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)
Tento drsný životopisný válečný film je vedle Schindlerova seznamu jedním z nejlepších, co se týče vyobrazení hrůz holocaustu, zahrnujícího totální pohrdání židovským etnikem, jehož příslušníci byli pro nacistické Němce podřadnější druh, než krysy a šváby dohromady. Hlavním hrdinou je rozhlasový mistr pianista Wladyslaw Szpilman, polsko-židovský mladík, žijící se svými rodiči a sourozenci v bytě ve Varšavě. Hned na začátku zažije Varšava bombardování a už o měsíc později se ulicemi promenádují Němci. A pro místní Židy to znamená spoustu omezení, nesmí chodit do parků ani po chodníku, a mají povinnost nosit na rukávu bílé pásky s modrou Davidovou hvězdou. Po roce musí rodina Szpimlanových nuceně přesídlit do přecpaného ghetta, kde je čeká jenom hlad a neustálý teror a brutalita jednotek SS, kteří Židy rádi ponižují, zatýkají a střílejí na ulici. Szpilman a jeho rodina jsou svědky toho, jak je jeden chlapec z ghetta umlácen strážcem SS nebo jak SSsáci vyhodí z protějšího balkonu invalidního muže a postřílejí celou jeho rodinu. Wlodek si alespoň přivydělává peníze hraním na piano v židovské kavárně, kterou navštěvují bohatí Židé. V srpnu 1942 jsou Židé z ghetta deportováni do vyhlazovacího tábora Treblinka, a Wlodek tak naposledy vidí svou rodinu, než jej zachrání jeho přítel z židovské policie, který jej od jeho rodiny oddělí. Wlodek se dře na stavbě a v dílně, konzumuje pouze chleba a brambory, a mezi tím pomáhá židovskému odboji pašovat do ghetta zbraně. Jednoho dne se mu povede uniknout a jeho nežidovský přítel s manželkou Janinou mu poskytnou byt k ukrytí. V dubnu 1943 dojde k povstání v ghettu, které je však bohužel potlačeno a Wlodek je spatřen svou sousedkou, která začne řvát, že je to žid, a tak uteče a vydá se za svou starou přítelkyní Dorotou a jejím manželem, kteří mu poskytnou byt přímo naproti vojenské nemocnici a sídlu policie. Zde musí být Wlodek naprosto potichu, hladoví a dostane dokonce žloutenku, naštěstí jej hodný polský doktor vyléčí. Postupně to má tedy chudák Wlodek těžší a těžší, až přijde srpen 1944 a varšavské povstání. Během toho je jeho byt ostřelován německým tankem, a tak musí utéct a schovat se v opuštěné nemocnici, zatímco je Varšava kompletně zničená. Pak musí utéct i odtud do opuštěného domu, kde najde plechovku okurek. A také se sejde s jediným slušným Němcem v tomto filmu, kapitánem Wilmem Hosenfeldem, který pozná, že se jedná o Žida, ale respektuje jeho umění hry na piano. Díky jeho dodávkám jídla přežije Wlodek až do osvobození, které se mu málem stane osudným, a to kvůli tmavě zelenému německému kabátu, který mu nechal kapitán. Bohužel, tento jediný slušný Němec nakonec dopadne tak, že zemře v sovětském zajateckém táboře, zatímco Wlodek všechnu tu otřesnou hrůzu a bezpráví přežije, a po válce se vrátí do polského rozhlasu. Poměrně drsný a nevybíravý snímek, který zanechá v divákovi silný dojem a emoce, především zhnusení a vztek z toho, co všechno byli Němci schopni provést židovskému etniku. Také jsem s trochou cynismu sledoval ty naděje polských Židů, že jim pomůže Anglie a Francie, a že jim Němci přece nemůžou nic tak strašného udělat. Jednalo se o obrovskou naivitu, kterou dneska sleduji u lidí, kteří si myslí, že se Zlem se dá vyjednávat - tím Zlem je dneska samozřejmě Putinovo Rusko, které sice nevraždí Židy, zato však okupuje, rabuje a vraždí své ukrajinské bratry. () (méně) (více)