The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
Režie:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrají:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (více)Obsahy(1)
Ztvárnění osudů slavné skupiny The Doors a zejména jejího zpěváka Jima Morrisona, který žil nespoutaným životem, zemřel v pouhých sedmadvaceti letech a stal se legendou. Vynikající herecký výkon Vala Kilmera v hlavní roli je doprovázen skvělou hudbou a nechybí ani největší hity The Doors! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Recenze (569)
Pravý opak falešné Bohemian rhapsody- temná struna Jima Morrisona, tance sv. Víta, drogové opojení, sebereflexe- "Jsem lhář " ()
Tohle je pecka! Jednoznačně 10/10 ve všech směrech plus brada dolů za podobu Kilmera s Morrisonem!Co je ale vážně třešnička je...... že to Kilmer i odzpíval tykrávo ()
Pan režisér natočil skvělý film o legendární kapele. Val Kilmer zahrál skvěle postavu Jima Morrisona, do které se úplně vžil. Kdyby to bylo o kapele co poslouchám tak je to jasných ⭐⭐⭐⭐⭐ ()
Supr atmosféra, bezkonkurenční hudba, a Kilmer hraje na jedničku s hvězdičkou. ()
Jak byl Jim Morrison šílený člověk s dokonalou hudbou, tak takový je i film. ( a to myslím v dobrém :o) ) ()
Akákoľvek nahrávka tejto skupiny bola povinnou výbavou na väčšine izieb internátu. Lietajúca Skupina Doors! Film je prešpikovaný ich muzikou. Stone si dáva na postave J. Morrisona naozaj záležať. Vidí ho ako nespútaného básnika, extravagantného bohéma a citlivého muža plného vnútorných bojov. Val Kilmer ho dokonale zahral i odspieval. Jim nakoniec odišiel, aby večne žil. MOJE NAJ - Psychadelické rozjímanie v púšti. We will ride the snake. Má v šupinách celú históriu sveta. Pobozkáme ho na jazyk .... This is The End. ()
Jim Morrison byl (nebo možná je) fakt podprůměrný zpěvák a dost nepříjemný chlapík, ale měl zatracené charisma, které ho táhlo feťáckým životem nahoru a pak dolů. Tento film to určitě nevyvrátil. ()
Neuvěřitelná jízda od začátku do konce. Jim Morrison je prostě "z druhé strany". Největší pařič všech dob. ()
Pri pozeraní filmu som mala pocit akoby som si dala LSD spolu s Jimom. Až taký psychedelický film to je. Doors a ich hudbu mám celkom rada, ale nie som nejaký ich veľký fanušík (t. j. nevedela som o ich nič, len že spevák je Jim Morrison, ktorý sa predrogoval až na druhý svet a angličania ich mali radi:), no film bol aj tak pre mňa veľký zážitok. Jim bol žijúci dôkaz že medzi bláznom a géniom je tenká hranica. A Val Kilmer mi asi po prvýkrát dokázal prečo je vlastne herec, a počas filmu som si uvedomila že nevidím žiadneho Vala ale pravého Jima, naozaj skvelý výkon! ()
Osviežujúco divný film kde režisér necháva úplne všetko na vnímaní diváka. Tá tvorčia voľnosť a provokatívnosť ktorou sa tento snímok nechá unášať ma fascinuje. Čistá psychedélia ovládla film a ovládla i mňa. ()
Common baybe let my fire.. Autentičnost, posedlost, umění, hledání sebe sama.. Kurva dobrej film.. Vzestup a pád hvězdy, která je nakonec tak posedlá sama sebou, až se z toho otáčí kufr. Chlast drogy a rock´n´roll.. Mušketýři, kteří se rozpadnou. Propadnout slávě, komercionalismu, nebo čarodejnictví.. Láska a smrt. Děsivá kombinace toho všeho je obsažená v tomhle snímku. Tomu říkám umění.. ()
Bezva film! ()
Ackoli je film zajimavy a The Doors jsou moji oblibenou kapelou, nemuzu hodnotit vys. Nesedel mi totiz hlavni hrdina (coz je ve filmech zivotopisneho zanru dost podstatny problem). Zahral na muj vkus az moc hloupeho a primitivniho Jimma Morrisona. Sice nejsem zadny odbornik historie teto kapely, ale Jim byl podle me jiny clovek. Sice spontanni, ale i inteligentni. A jeste jedna vec. Mozna by se takoveto filmy vubec nemeli tocit. Nevim, jak jsou na tom ostatni, ale ja mam jeden podstatny problem. Jakmile shlednu takovyto film, udelam si (silnou a jasnou ale nevlastni) predstavu o kapele, kterou nam naservirovali tvurci. Pak nejaka vlastni imaginace ztraci vice mene smysl. Clovek ma zkratka vkorenene predstavy, ktere si mohl vytvorit sam napriklad z poslouchani pisnicek. ()
Tenhle film se dá popsat jedinym slovem " zběsilost ". ()
Psychedelie pro mírně pokročilé. ()
Jedna velká, alkoholem a drogama nasáklá, sebedestruktivní jízda. Plus životní Kilmer. ()
Nejsem fanoušektéhle hudby, ale jako životopisný film je toto vynikající. Oliver Stone a Val Kilmer podali fantastický výkon, takže za mě 90%. V kategorii životopisných filmů je tohle asi jeden z nejlepších. ()
The Doors som v živote nepočúval a ich hudba mi je až na pár skladieb v podstate neznáma. Tento film vo mne vyvolal zaujímavé pocity: Morrison bol niečo ako nepochopený básnik...a myslím, že inak to asi ani nešlo. Toľko alkoholu a LSD či Meskalínu čo do seba nacpal by jedného buď zabilo alebo zmenilo jeho myseľ od základu. Zdá sa, že Jimovi sa podarilo uskutočniť obe možnosti (jednu z nich určite). Snímok sa tvári pomerne autenticky, niekedy až príliš...alkohol, drogy, sex na dennom poriadku...ľudia opantaní ich hudbou, tancujúci v nahote, pod vplyvom látok, oddávajúci sa telesným radovánkam...nuž, aj toto boli deti kvetov 😊 Ďalej som cítil ľútosť. Skutočne mi bolo toho chlapa ľúto, mať v hlave toľko myšlienok, ktoré chápal len on. Na záver som premýšľal, aký život vlastne viedol. Je to na divákovi aby si spravil finálne hodnotenie. Viedol Morisson šťastný a naplnený život alebo chaotický a plný smútku a depky? Na toto by vedel odpovedať asi len on sám...ale možno aj nie... Pri záverečných titulkoch som si uvedomil, že život tohto hudobného velikána a film ako taký na mňa pôsobia smutne. Jimov hudobný prejav na pódiu je melancholický a viac recitálny ako spevavý za čo zrejme môže práve Jimov poetický duch (ich štúdiové albumy mi neprídu také smutné a temné ako práve kocerty (kde dostal Jim zjavne viac priestoru ako v štúdiu) aspoň podľa filmu). ()
Životní role Vala Kilmera. Velmi přesvědčivé ztvárnění Jima Morrisona, včetně jeho pádu.... ()
Související novinky
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (více)
Podíval jsem se na to po strašně dlouhé době, a zpětně musím uznat, že Doors patří do top 3 filmů Olivera Stonea. Jeho vrchol patří právě asi do doby 1989-1991 s tím, že četa trochu předběhla toto období. Jako mladík jsem si všímal jen ústřední postavy a známých písniček, ale dnes se na mě vylilo velice komplexní umělecké dílo. Doors není jen o té skupině, je především o stavu rozdělené americké společnosti ve velice složitém období (zaujala mne zpráva vysílaná v televizi, že v Detroitu hoří díky protestům 1400 budov.. proti tomu je dnešní USA naprosto v klidu). Film je o celém hnutí hippies, a pokrývá jak jeho kladné stránky, tak i ty záporné, a to poměrně objektivně stejným dílem. Ovšem jak směřuje film ke konci a k destrukci, v záběru převažuje velice dekadentní a pokleslá morálka umělců, ale i dalších, kteří se stavěli proti estabilishmentu. Film je také o nesouladu, nepochopení, a určité nesnášenlivosti Morrisona s diváky na jeho koncertech. V Americe byla celá řada konzervativně a nábožensky založených regionů, kde lidé chtěli vidět skvělou hudební show ve stylu Beatles v oblecích, a nikoliv extravagantního opilce tropícího jednu nemravnost za druhou. V zemi svobody je taková nesnášenlivost a vzájemné nepochopení velice zajímavé téma, a nutno podotknout, že velice dobře a nestranně zpracované. Velice silná linka příběhu je ta fiktivní indiánská. Za vrchol filmu považuji právě záběr z koncertu v Miami, po kterém skupina prakticky skončila, kdy ve snové sekvenci přijde na jeviště indián a orlím perem udělá odmítavé gesto přímo před zpěvákem. To je symbolický konec Morrisona, odsouzení od jeho duchovního spojence, který mu tímto gestem dá jasně najevo, že ho nebude dál chránit. Film je o tom, jak složitě se mladý a tvůrčí člověk srovnává se slávou a bohatstvím, ke kterému přišel prakticky přes noc. Je to past, ze které nemá šanci uniknout. Z technické stránky filmu mě velice překvapila kamera. Takové hrátky s optikou, hloubkami ostrosti, prolínáním multi-expozic, a hrátky s barevnými filtry a osvětlením obecně, se už jen tak nevidí. Přispívá to k velice uměleckému dojmu z filmu. Navíc minimálně 20% stopáže zobrazuje drogové sekvence, což dodává dokonce spirituální zážitek z filmu. Magická kamera ve spojení s místy až spirituální hudbou tvoří velice originální audiovizuální koláž. Po letech musím uznat, že Oliver stvořil masterpiece dalece přesahující žánr hudebního filmu. Film, který neobhajuje ani nezbožšťuje Morrisona, ani členy skupiny, ale ani nekritizuje nechápající diváky, prudící novináře, ani policajty zasahující na koncertech. Nechá každýho, ať si udělá názor sám. Srovnání s nedávno uvedeným životopisem Freddie Mercuryho bohužel není možné. To byl v podstatě průměrný film. **************************************************************************************************************************************************** EDIT 2012 - Když mi bylo asi 18, a celý léto jsem mohl dělat co jsem chtěl, objevil jsem hudbu Doors. Poté co jsem se do ni neodolatelně zamiloval jsem ještě to samé léto viděl film Doors a ten se okamžitě zařadil mezi nejlepší filmy, které jsem kdy viděl (dodnes). Magické propojení hudby, filmu a skutečných událostí na mně zafungovalo velmi silně a hluboko. Později když jsem zjistil, že bývalí členové skupiny Doors mají k tomuto filmu dost výrazné výhrady a naprosto se od něj distancují, jsem byl lehce zklamán. Ovšem poté, co jsem přečetl celou řadu knížek a viděl mnoho dokumentů o Doors fakt nechápu, co se jim na tom tak nelíbí. Musí se asi jednat o nějakou osobní averzi ke Stoneovi. Dovolím si tvrdit, že natočil Doors asi nejpřesněji a nejvěrohodněji jak to jen šlo, k tomu přidal uvěřitelnou a do konceptu Doors zapadající uměleckou licenci. Jako velký fanoušek Doors nemám výhrad a 15 let poté co jsem viděl tento film poprvé tleskám tomuto nádhernému dílu. () (méně) (více)