Případ Roubal

Nejsem rozhodně fanoušek českých krimi seriálů. Tenhle sem si dal, páč sem si říkal, že 3x 50 minut bude tak akorát. Jo, utvrdi sem se v tom, že v těch našich luzích a hájjích toho moc kvalitního nenajdeš (co se týče serošů). Tady je asi nejzajímavější postava Roubala, která ovšem dostane pramálo času na plátně. Místo toho se tam pořád vochomejtá nasraná zrzka, která mi byla příjemná asi jako hřebík v podrážce... Ovšem Čenský jakožto právník zmrdeček byl dobrej. No a Dáša, tak ta si to taky střihla suverénně. (13.12.2021)

Ivan Roubal patří v naší moderní historii k nejhorším sériovým vrahům, a tato série nabízí pohled spíše na samotné soudní řízení, než na pohled do jeho duše, což je škoda, protože Čermák jeho rozvrácenou osobnost vystihuje velmi dobře, a určitě by se z postavy samotného Roubala dalo dostat ještě více, kdyby dostal o trochu více prostoru. Ten mu však bohužel zábírá dosti podivná linka mladé právničky, v jejím vnitřím souboji mezi klientem a spravedlností. Ne že by série byla špatná, jen asi nedokázalo naplno využít svůj potenciál, a zbytečně rozředila děj do několika nepodstatných nedobových vedlejších linek. (29.09.2022)

Roubale, Roubale, ty kluku jeden zločinecká! Tvůj případ vražd byl svého času pro kriminalisty značně zapeklitý, ovšem pro diváky je to velmi pohlcující podívaná. Hynek Čermák v roli Ivana Roubala je rozkošně poživačný a démonicky manévrující zlosyn, až si říká o nějaké herecké ocenění za svoje ztělesnění (absolutního zla). A k mému překvapení všichni herečtí účastníci kroužící kolem něj a spisů o jeho zločinech se nestali pouhými nadbytečnými figurkami v koutě, žádná z vedlejších postav nebyla jen do počtu, všichni  mají pro průběh příběhu svoji důležitost a odvádějí precizní ztvárnění svých rolí. Jan Čenský v roli přiděleného právníka je najednou nikoliv Janem Čenským, co ve studiové pohádce stavěl rozbořenou polystyrenovou zeď a zpíval cosi o pečení chleba, nýbrž je Janem Čenským, co tentokrát metaforicky peče chleba s manipulativním zločincem, respektive vědomě obhajuje jeho lži. A k ruce má rusovlasou koncipientku Kamilu Trnkovou, která předvádí se soustředěným výkonem zejména lepou fitness postavu, jen ty pravidelně rozdrcené tablety do kávy bych s klidem vynechal. A co Dáša? Dagmar Havlová chytá druhou hereckou mízu a její urputná státní zástupkyně je ztělesněním nezdolné touhy po tvrdém trestu. Řady kriminalistů hájí David Švehlík, ten standardně dobře odvádí herectví, kdy se snaží nepropadat nastavené jednotvárnosti své  úlohy. A za soudní stolicí trůní Jan Antonín Duchoslav, také zajímavá volba a vymanění se z obvyklé herecké škatulky. V podstatě se jedná o soudní drama, kdy je Roubal dopaden a souzen, jenže neexistují proti němu dostatečně nezvratné důkazy. A ty je třeba teprve hledat a nalézt. Třídílnou minisérii má režijně ve zkušených osidlech Tereza Kopáčová, která nasadí tempo a nehodlá z nastavené dynamiky a chytlavosti slevit. Zamrzí jen občasně slabší ozvučení, někdy prostě některá pronesená věta a slůvko zradí divácké sluchovody. Od produkce Novy bych čekal bezduchý tyjátr, neumětelské režijní pojetí, prostě něco prachšpatně a slabomyslně natočeného pro škodolibou kritiku. Případ Roubal ovšem chytí a nepustí. 10/10 (05.01.2022)

Když mi parta kamarádů před časem nabídla, že pojedeme na Pohádku moc jsem nevěděl zda chtít či ne. Znáte to když vás  něco dost láká, ale zároveň z toho nemáte dobrý pocit. Jet se podívat na místa, kde vrah Roubal nechal sežrat prasatům minimálně dva lidi co zavraždil je takový celkem zvláštní cíl výletu..  A kdo ví, zda těch lidí nebylo víc. Jenže Pohádka měla být i čarokrásným místem uprostřed Šumavy a tak jsme vyrazili. Po celodenním harcování se do kopců s plnou polní a s neustálým přelézáním ohrad plných stračen jsme se na Pohádce nakonec ocitli. Tak tady se to dělo.  Tady Roubal žil. Kolem části domu byla bažina, vegetace si začala brát zpět své a dům podle mne už nevydrží další zimu. Klenuté přízemí kde Roubal choval prasata vypadalo navzdory ostatním částem domu docela stále slušně. Nebylo mi tam dobře řeknu vám. Raději jsme odešli kus od domu na nádhernou bzučící rozkvetlou louku a tam pod obrovským dubem jsme usedli a já ostatním četl o Roubalovi. Nebýt těch historek o čarodějnici a Roubalovi, byla to tam opravdu Pohádka. V chalupě jsme raději nespali a volili přátelskou divočinu vůkol. Jak říká Honza Studnička v podcastu Hodina dějepichu - já na čarodějnice a duchy nevěřím do 24:00 :-). Byl jsem tedy zvědavý na seriál s osobní zkušeností (naštěstí ne s Roubalem, ale místem kde se lecos asi odehrálo) jak se filmaři poprali s touto látkou. Podobnost Hynka Čermáka byla místy až strašidelná a hlavně ty některé jeho přítelské pohledy s úsměvem zničehonic se změnící na kamennou tvář bestie pro níž lidský život má hodnotu je věcí, které lze ukradnout a zpeněžit. Atmoška devadesátek byla na jedničku a nebylo to jen těmi prohánějícími policejními Favority. Za mne spokojenost. * * * * (05.02.2023)

Na tuto českou minisérii jsem se těšil, a o to víc jsem byl zklamán. Z případu jednoho z nejznámějších českých sériových vrahů se dalo po filmařské stránce jistě vytěžit hodně, tvůrci seriálu ale podle mě v tomto bodě selhali. Tady bylo jasně vidět, že nestačí jen obsadit Hynka Čermáka a Davida Švehlíka, kteří pro celou záležitost odvedli svůj díl práce, příběh by potřeboval lepší scénář, kvalitněji napsané dialogy a mnohem lepší casting. Fakt jsem měl pocit, že někteří herci jen čekali na konec denního natáčení, aby už mohli domů. Tuším ale, že pro některé diváky byly tři epizody málo, Kamila Trnková tak totiž mohla předvést jen troje kalhotky. (24.01.2022)