Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Lustigova předloha se mi líbila víc. Sice sem měl občas problém s překousáním popisu (cesta vlakem byla šíleně sepsaná. Přijde mi, že Lustig občas zbytečně složitě a sáhodlouze popisuje, i když nemusí). Na druhou stranu, když vynechám části, kde Lustig bezděčně popisoval synagogu a cestu vlakem, tak musím říct, že na mě kniha velice zapůsobila (dějově i atmosféricky). Paradoxně (oproti občasně složitému popisu v ději, je v knize perfektně popsaný charakter Brenskeho a Horovitzové. Celkově se mi návaznost dějových pasáží líp vstřebávala v knize, než ve filmu, kde mi to přišlo jako hrozné skákání v ději a neznalci knižní předloh by to přišlo, jakoby tam kus děje tvůrci filmu vynechali. Co se filmu musí nechat je rozhodně výborný výběr herců, kde Lenka Fisherová ztvárnila Kateřinu velice věrohodně. Stejně tak postava důstojníka Brenskeho se tu velice podařila. Film je to působivý, atmosféricky ponurý, dialogově skoro stejně perfektní ako kniha, ale stále.. stále nedosahuje toho, co Lustig dokázal v předloze, která ve mě zanechala mnohem víc. Film je, ale pořád kvalitním snímkem. Předloha - 85% Film - 75% (02.04.2015)

Nebýt poněkud nezáživného úvodu a postavy rabína, která mne dost iritovala, tak se jedná o velice povedený televizní film. Pohled Lenky Fišerové budu mít před očima ještě hodně dlouho, její jméno jsem slyšela poprvé a její herecký výkon mě hodně zaujal (navíc by se svým půvabem mohla rovnat mnohem slavnějším kolegyním). I pan Růžek a další jsou opravdu skvělí, závěr filmu je úderný. Další projekce mi možná pomůže hodnocení zvýšit. (15.11.2012)

Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. (30.03.2011)

Je to tu samé srovnání se Spalovačem mrtvol... Tak já se musím přiklonit k Modlitbě, zapůsobila na mě mnohem víc. Skvělé herecké výkony (včetně one-hit wonder Lenky Fišerové a také Trautenberka či pana Tau v rolích, v jakých byste je nečekali) v tomto příběhu naděje a bezmoci korunuje Jiří Adamíra, který místy (zvláště ve vlaku) připomíná vizáží Daniela Craiga. (21.01.2013)

Skvělé televizní drama, výborný Adamíra, spíše geniální, doplňují ho Prachař, Nedbal, Řanda,...coby američtí Židé, jež se chtějí za každou "cenu" zachránit=vykoupit, M.Růžek zde sehrál roli starostlivého milionáře, který nehodlá nechat chudou židovskou dívku na pospas jisté smrti, a tak i za ni zaplatí požadovanou částku z tučného konta ve Švýcarsku a nakonec platí i za její celou rodinu, s milostivým i jeho druhy to však nedopadá dobře, nakonec jsou po nich stran geniálně zahraného nacistického plukovníka Adamíry požadována jejich celá konta, jeden z nich odmítá a je na místě zastřelen...další podepisují, avšak vychytralý zločinec jim to dá pořádně "sežrat", nejdřív je obere o úplně vše a nakonec je ještě chce zahnat do "sprch"!!! Bystrá dívka vytuší, že jdou i přesto na smrt a v pravé chvíli uchopí revolver, proradného posluhovače plukovníkova, do ruky a vystřelí... (18.12.2006)