Good bye, Lenin!

Aneb jak jsem objevila Daniela Bruhla. :-) Krom krásného scénáře, nádherná hudba! (01.01.2017)

Velmi příjemné překvapení. Na základě různých "ohlasů" jsem čekal trochu bláznivou komedii. Něco ve stylu filmu Hybernatus. Ono to, ale nic takového není. Je to nesmírně citlivý, dobře a vtipně natočený film, který umně pracuje s historickou realitou a nejen dobře popisuje zatuchlost komunistického režimu i hektické změny po pádu Berlínské zdi, ale také zkoumá hloubku lidských pocitů a prožitků. Pochopitelně, že děj filmu je poněkud konstruovaný, ale tuto konstruovanost opravňuje celé vyznění filmu, který nechce pouze bavit, ale chce také sdělovat, což je nesmírně důležitý vklad. (14.04.2007)

Německá obdoba českých Pelíšků. Socialistická každodennost tam vystupuje podobně. V příběhu není tolik vtipných pasáží, ale to nesnižuje jeho kvalitu. Herecky velmi přirozené. (15.05.2009)

Nehleďte na žánr, protože tohle lze velmi obtížně někam řadit. Spíš se asi zaměřte na samotný obsah filmu. Ten se totiž točí kolem LŽI. V podstatě celý film je o LŽI, a to na pozadí doby přechodu socialistického režimu na konzumní kapitalistický. Otázkou zůstává: Co je důležitější - rodina x režim, pravda x lež? Asi bych volil pravdu a rodinu. Tenhle film však volí opačně, čímž se sice dělá zajímavějším, ale na mě to působilo příliš nevěrohodně. Mamka i ten syn by si měli ujasnit životní hodnoty... Good bye, socialism! 65% (15.04.2011)

Celkem jednoduchý a nijak vyjímečný příběh v podobě dramatu s trochou úsměvného podtextu zachycující snahu syna o to, aby vytvořil pro svou matku tu nejlepší iluzi společnosti po pádu Berlínské zdi. Příjemná hudba (mj. i z Amélie), poutavá kamera a dobře udělané prostřihy. Samotná zápletka je sice jednoduchá, ale i tak mě dokázala upoutat, takže bod navíc. Jeden z těch povedenějších německých filmů! (01.10.2010)

Veľmi som sa tešil na tento film. Možno boli moje očakávania väčšie než mohol samotný film uniesť. Nebol som sklamaný, vcelku som sa bavil, ale... Čakal som trochu viac. (06.09.2007)

Nepřišel mi sympatický hlavní hrdina a hlavně mi vadila ústřední myšlenka, že budou tu paní vodit za nos - sice ji pomůžou, ale od začátku je jasné, že se něco zvrtne a to pro hrdinovu maminku nebude jednoduché ustát... Vím, že je mnoho filmů, které jsem třeba ohodnotil dobře, a přitom je snadné uhodnout konec dřív než film uvidíme (Arnold:-) , ale sledovat 2 hodiny, jak někdo někomu lže v zájmu dobrého svěomí, a přitom vědět, že se všechno dalo vyřešit hned na začátku,ale to byl ten film asi o ničem nebyl... no, prostě se mi to nelíbilo. (14.04.2004)

Krásná tragická komedie. Doba, ve které se odehrává, je mi docela vzdálená (nebyla jsem ještě na světě), ale i tak se mi to velice líbilo. Bylo to takové... jiné. A to s jako péčí se stará Alex o matku je moc dojemné. Zároveň i obsazení je brilantní. (16.02.2005)

Je to komedie se smutnými momenty, která skvěle vystihla náladu ostalgie. Kdyby bylo možné vybudovat takovou společnost, chtěla bych v ní žít. Jenomže to je pohádka. Pro mě asi nejvýmluvnější moment, který vypovídá o tom, jak bleskurychlá a zásadní změna se stala, je, když matka po zotavení jede výtahem v paneláku a všimne si na zdi namalovaného hákového kříže. Její pohled mluví sám za sebe. Od konce osmdesátých let jsme si zvykli jako na samozřejmost na spoustu věcí, ale některé z nich nejsou dobré. (24.06.2010)

Současní třicátníci a starší ještě mají v živé paměti tzv. reálný socialismus, kdy navenek bylo k sehnání vše a měli jsme se skvěle, ale ve skutečnosti se stály fronty na banány, supermarketů nebylo (no fakt) a s platem 2100 Kč hrubého jste si maximálně mohli kreslit grafy. Dnešním mladým to samozřejmě přijde jako utopie a pohádka, a tak je otázka, nakolik podobnou reflexi na již dávné doby od německých tvůrců Wolfganga Beckera Bernda Lichtenberga přijmou. Alexova matka těsně před pádem komunismu v Německu sleduje v televizi zatčení svého syna, který se účastnil demonstrace proti režimu. Dostane srdeční záchvat a upadne do kómatu. Když se probere, je venku všechno jinak – stará Německá demokratická republika již neexistuje. Ale ona to nesmí vědět, protože jakékoliv rozčilení by způsobilo další záchvat. A tak Alex se svou dívkou matku v jejím malém bytě den co den přesvědčují, že venku stále vládne komunismus, přelepují konzervy, přendávají nové, kapitalistické výrobky do starých, socialistických skleniček... Ale takhle klamat nepůjde věčně.   Tento vynikající film se měl u nás prodávat původně jen na jednom disku. Na poslední chvíli se však distributor rozhodl dovézt kompletní verzi dvou DVD, kde druhý disk samozřejmě patří bonusům. Na prvním disku se nachází film samotný v anamorfním formátu 1,85:1 a původní německý zvuk i český dabing jsou v Dolby Digital 5.1. Ač se to nezdá, již zde se nachází bonus, a to komentář režiséra. Najdete jej v menu nastavení zvuku. Ten však nemá české titulky.   Druhý disk by měl obsahovat (protože do této chvíle jej myslím měl v rukou minimální počet lidí, natož recenzentů) podle informací německého vydavatele film o filmu, teaser a trailer, biografie a filmografie, nepovedené scény z natáčení, socialistickou píseň Unsere Heimat v karaoke verzi, dokument o událostech roku 1989 či chronologickou tabulku událostí. Ze strany českého distributora existují také informace o nabídce druhého disku, ale poněkud se rozcházejí: trailer a film o filmu by tu měly být určitě, pak jsou uvedeny dokumenty O hudbě, Létající Lenin nebo fotogalerie, a také Z naší nabídky. Naneštěstí také nevíme, jaká bude titulková podpora druhého disku, ale jakmile budeme znát víc, ihned zde uvedeme aktualizované údaje. (06.06.2022)

Stejně jako se už nesměju Pelíškům, tak mi tohle vůbec nepřijde jako komedie. Na to je to moc vážné a smutné. A proto silné. (01.07.2016)

Němci bodují - Goodbye Lenin je vynikající satira, která nenudí a je dotáhlá až dokonce. 90% (24.04.2006)

Absurdně laděná komedie(?) s mrazivými výjevy z demonstrací 7. řijna 1989 a smutným(?) koncem je o životě, pravdě, lži a tak trochu o nerozbitných skleničkách. Na německé poměry rozhodně nadprůměrní herci - představitel Alexe za všechny. (27.07.2007)

Radoval bych se víc, pokud by se film častěji pohyboval v komediálním ranku a nesklouzával do stokrát viděného rodinného dramatu, kde každý to má nějak. Ono se totiž filmu fakt daří bejt vtipnej (fake zprávy made of kamarád hrdiny). Čtyři hvězdy nedávám ani tak kvůli slušné režii a sympatické hlavní postavě, ale spíš díky neotřelé myšlence postavy balancující mezi dvěma systémy, z nichž si vybírá elementy a utváří si tak svět, ve kterým by chtěl opravdu žít. Film jde trošku doleva, ale ví, kdy se má zastavit a funguje přibližně tak, jako moderní druhoválečná kinematografie - ta již nezobrazuje jen odporné nácky, zvěř v lidské podobě, ale i nenávistné počínání osvobozené strany (odsuny, střílení kolaborantů, týrání žen, které spaly s oficíry). A když se to vezme, má pravdu, protože jsem přesvědčen, že kdyby režim nepadl ze dne na den, ale pomalu se užral zevnitř, až by si lidi uvědomili, že žijí ve svobodné zemi, tak 19% (19%!!!!!!) nevolí zpátky zasraný komouše. (10.10.2011)

Dobrá komedie, kterou však nemusím vidět dvakrát (12.12.2004)

Dnešní repríza byla návratem v čase k návratu v čase. A stejně jako u premiéry jsem se i dnes čtyřhvězdičkově bavil. Pravda, před lety jsem se bavil nad jinými věcmi než dnes, ale výsledek je stejný. Když jsem film viděl poprvé, bavila mě hlavně celá zápletka a záležitosti z ní vyplývající, které hlavní hrdina žene až ad absurdum. Dnes mě bavila hlavně příprava televizních pořadů pro jedinou divačku, která nádherně ukazovala na fakt, jak snadno lze použít jeden a tentýž záběr pro tu či onu propagandu. Takže zatímco hlavní hrdina uváděl do omylu jen svou matku (pro její dobro), státy (nebo jinými institucemi) organizovaný výplach mozků udržuje lidské stádo v těch jedině správných mantinelech (pro jedno velké společné dobro), takže každý demokraticky smýšlející jedinec přesně ví, co si má myslet, co ještě může říkat a v jaké poloze smí souložit. Začínám mít pocit, že mě ošklivě obelhali; kdysi mi zakazovali o některých záležitostech mluvit, pak přišlo uvolnění (nebo svoboda, slovo jako slovo), a teď už mi zakazují i samostatné myšlení. Začíná mi z toho vycházet, že se z toho všeho vytratily jen Spreewaldské okurky, vystřídali se loutkáři, ale provázky nikdo neodstranil (jen je na čas povolili). / Poučení: Nedělej stejnou chybu jako já a nepouštěj své myšlenky na volno, aby si toho ještě někdo nevšiml... (23.07.2022)

Asi budu pořád volit ODS. A víte proč? No protože mi dali do schránky tento velmi dobrý film. A to zdarma. Myslel jsem si, copak to bude asi za blbost. Zvrat nastal v tu chvíli, když jsem vyhledal tento film zde na CSFD. Do očí mě praštilo vysoké hodnocení. Hned jsem tedy vyndal DVD z modrého obalu a spustil. Velmi, ale velmi originální děj. Jedna paní upadla do komatu a zaspí převratné událost. I vítězství komunismu. Lékaři synovi doporučili, aby zabránil šoku, který by pro paní měl velmi vážné následky. Tímto začíná synovi a zbytku rodiny spoustu starostí, aby jeho máma nepříšla na to, co se všechno událo, když byla v komatu. Humorných scének je bezpočet. Např., jak máma chce po synovi, aby jí pořídil televizi. Syn začne spouštět VHS. Hlavně mě pobavila scénka, jak byl na vedlejším paneláku bilboard Coca Coly. Dávám velmi dobrých 85%. (14.08.2008)

Pro mnohé "dederony" je to jistě velká srdcovka, i my (aspoň od jistého věku) přece dobře rozumíme filmům laděným v podobné nostalgii, tedy ostalgii. Po letech opáčko a opět příjemné dojmy - dobrá zápletka, ve zkratce a přitom trefně zobrazené reálie bývalé DDR a většinou sympatičtí herci (až na hnusnou Alexovu sestru s pekelným dobovým účesem). Potěší i nečekaně psychologizující a melancholický závěr, čímž se tenhle film na hony liší od obdobných českých komedií z časů normalizace, které si zhusta libují si v teatrálnosti, šaškování a nízkém humoru. Před víkendovým výletem do Drážďan na otočku jde o ideální pokoukání. (23.06.2019)

Příjemný film,který ale vážně NENÍ komedie.Pár vtipných scén se tady najde,ale u žádné se člověk nezadusí smíchy,spíše se jen tak pousměje.Daniel Brühl je tady výtečný,po tomhle filmu jsem ho považoval za obrovský talent.V Hanebných panchartech si to u mě dost pokazil,ale já pořád doufám,že se vzchopí a stane se z něj skvělý herec.Rozhodně tento film řadím k nejlepším německým snímkům,které jsem viděl.75 % (18.09.2009)

Keby komediálna poloha nebola natoľko situačná, skoro až bláznivá, mohol byť Good bye, Lenin! úsmevný nostalgický mix, ktorý nikomu neubližuje, nič nevykrikuje a než aby bezuzdne oslavoval, sústredí sa skôr na denné starosti obyčajného človeka, ktoré sú plus mínus rovnaké v každom umiernenejšom režime. Práve posmutnelá rovina je tu najpríťažlivejšia, v pravidelných intervaloch ju však narúša sled bláznivých absurdít a atmosféra je zakaždým preč. Deje sa tak na striedačku, počas celého filmu a i keď sa na to dá časom privyknúť, film ako celok nie je kvôli toľkej nevyváženosti taký pôsobivý, aký by mohol byť, keby sa tvorcovia chvíľami trochu viac držali na uzde. (27.09.2011)