Bídníci

První dvě části výborné. Škoda, že jsem se nedostal k té třetí na barikádách. Už vím, kde se tvůrci inspirovali s filmem s Gabinem. Duo Bauer Vanel je skvělé. Pánové hrají výborně. Až se nechce věřit, že film je tak stár. No jde to poynat, hlavně díky účesům a malování hereček. Ale opravdu výborný film. Mohli by tento skvost někdy dávat v televizi. (02.01.2013)

Naprosto nechápu, jak je možné, že se mezi tak skvělou a výborně hrající partu vloudily představitelky Fantiny a dospělé Cosetty. Obě měly velmi chudobný herecký rejstřík a v něm dvě polohy, afekt a ještě větší afekt. Obě děti, jak Cosette tak Gavroche, byly velmi dobré. Škoda, že se ty dvě čůzy od nich něco nepřiučily. Výborná byla i Demazis coby Eponina, z mírně nudného Vanelova Javerta se postupně vyklubal jeden z nejodpornějších Javertů světové kinematografie. Ocenění si zaslouží hudba i kamera. Nejblíže tomuto zpracování má Hosseinovo z roku 1982, akcentuje stejné detaily, hodně se věnuje bitvě na barikádě a vše soustředí na hlavního hrdinu. Musím konstatovat, že i v tomto případě je to velice dobře. Baur byl opravdu vynikající a svým výkonem setřel i pachuť z omylu při výběru představitelek dvou hlavních ženských postav. S každým novým jménem Jeana Valjeana byl před kamerou nový Baur, Baur velmi silný v kramflecích a ovládající celou scénu. (21.01.2015)

Úžasné spracovanie knihy, ktorú som vždy chcel prečítať, ale kvôli hrúbke som sa k nej nikdy nedostal (raz to možno napravím), ba by som povedal, že najlepšie. No ale k filmu - bol to excelentný herecký koncert za ktorý by dnes hlavný predstaviteľ dostal zrejme Oskara. Mnoho vecí vás vo filme dojme už len tým, že sa dejú a ďalšie už príde samo. Vďaka Levným Knihám sa fakt človek dostane k úžasným skvostom svetovej filmografie. (10.05.2010)

V roce 1934 se málokdo z širších vrstev, natož z chudiny, dokázal prokousat mnohosetstránkovou knihou, ve které Hugo prokládá děj filosofickými úvahami, historickými exkursy a sociologickým pozorováním. Film měl fungovat především jako osvěta, předkládající literární zlato Francie širokým masám. Můžeme mu vytýkat mnohé: Baurovu zdlouhavou exhibici v roli nepravého Valjeana (natahující neuměrně první díl) či heroizaci vzbouřenců (zdá se, že hlavní dovedností revolucionáře je operní zpěv na barikádě), při které se potlačuje Hugův realismus (otec vztyčující vlajku na barikádě má v knize přesně propracovanou charakteristiku). Na druhé straně zaujme "reportérská" ruční kamera při revoluci, až expresionistické snímání situací v domě, kde bydlí Marius a Thenadier, či stylizace Cosetty do hloupé a rozmazlené fifiny (scéna v Luxemburské zahradě). I hlavní myšlenka je dobře vyjádřena: Starý zákon - Javert - tedy vláda trestu proti Novému zákonu - Valjean - odpuštění a nový život. A potěší i čistá a jednoduchá francouzština, kterou je radost poslouchat. (05.06.2009)

Velkoryse pojatá adaptace Bídníků (společnost Pathé tento román převáděla na filmové plátno od roku 1912 téměř pravidelně) R. Bernarda nechává své další následovnice v hlubokém stínu, počínaje robustním hereckým výkonem H. Baura v roli Jeana Valjeana, přes zachování všech důležitých postav včetně jejich vzájemných vztahů až po bravurní inscenování počátku revolučních událostí roku 1832 (na barikádách to pak už místy vypadá trochu strnule). Škoda, že tyto sekvence nestudoval O. Vávra, než se o něco podobného pokusil s chabým výsledkem ve finále své Filosofské historie. Jediným rušivějším momentem je přehrávání představitelky šestnáctileté Cosetty, zato holčička, která ji hraje jako osmiletou, vám možná vyrve slzu z oka. (03.05.2009)