Režie:
James MangoldKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
T Bone BurnettHrají:
Joaquin Phoenix, Reese Witherspoon, Ginnifer Goodwin, Robert Patrick, Dallas Roberts, Dan John Miller, Larry Bagby, Shelby Lynne, Tyler Hilton, Waylon Payne (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Snímek "Walk the Line" sleduje počátky kariéry americké hudební legendy Johnnyho Cashe (Joaquin Phoenix). Cashova životní cesta je poznamenána nejen smrtí jeho bratra, ale také násilnickým otcem, který mu tuto tragickou událost klade za vinu. Raketový vzestup ke slávě, který mu zajistily hity jako "A Boy Named Sue" a "Ring of Fire," je lemován bojem s amfetaminy, barbituráty a alkoholem. Cashova finanční i citová nestabilita vedou k rozpadu jeho prvního manželství. V nešťastném mládí mu kýženou útěchu skýtají rozhlasové pořady June Carterové (Reese Witherspoonová), oslnivé dcery pocházející z rodiny Carterových, zakladatelů country hudby. Když se jejich cesty zkříží, Juneina oddanost a podpora se stanou nástrojem jeho spásy. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (837)
Asi jsem moc dlouho čekala, hodně jsem se namlsala různými životopisy nebo jinými filmy z prostředí country a počátků rock and rollu. Takže už nevnímám Walk the Line jakkoli nadprůměrně. Spíš mi vadí, že si z životopisu Johnnyho Cashe tvůrci vybrali jen tu romanci s druhou manželkou June. Na oscarové herecké výkony Joaquina Phoenixe a Reese Witherspoon to sice stačilo, ale o šíři fenoménu to neřeklo skoro nic. ()
Absolútneho prekvapenia som sa dočkal hlavne z dvoch prostých dôvodov. Prvý je, že o amerických country spevákoch nemám ani páru, druhý, že muzikálové filmy mi nie vždy padnú do noty. A možno to bolo tak dobre. Perfektné, rytmické a pobavujúce neboli len Cashove songy odspievané Joaquinom, ale aj film samotný. Spolu s ďalším miniprekvapením - Reese, tvorili perfektne zohrané duo v piesňach, ale čo je pre film dôležitejšie aj v podaní a vžití sa so svojimi postavami. 90%. ()
„Vyzeráš, ako keby si išiel na pohreb.“ – „Možno idem.“ Nebyť fenomenálne napísaného, obsadeného a režírovaného WALK THE LINE, možno by mi dodnes unikala country legendy menom Johnny „Muž v čiernom“ Cash (nevraviac o June Carter). Snímka skúseného remeselníka Jamesa Mangolda (KRAJINA POLICAJTOV, IDENTITA) od začiatku dýcha krásnou atmosférou „tých čias“ (chcete vidieť scénu, v ktorej sa nachádza Cash, Carter, Elvis a Jerry Lee Lewis?) a výnimočnými hereckými výkonmi. Okrem fantastického Joaquina Phoenixa a rozkošne si do svižného tempa pesničiek podupkávajúcej Reese Witherspoon (obaja na jednotku zvládli nielen herecké, ale i náročné spevácke pasáže) netreba zabudnúť ani na Roberta „T-1000“ Patricka ako autoritatívneho otca. Plusom sú tiež scenár (nevyhýbajúci sa kontroverzným spevákovým vlastnostiam - alkohol, milenky, drogy) a strhujúce spevácke pasáže (ktoré berú dych a roztancujú aj mŕtvoly). V rovnakom roku vznikli dva životopisy slávnych spevákov, ktorých kariéru poznačili drogy a smrť súrodenca, ale RAY ma nechytil až tak, ako toto. Mám proste radšej country. ()
Dobrých životopisných filmů o muzikantech je mraky, ale málokterý je takhle skvělý. Většinou se totiž zaměřují zevrubný popis, všeho zajímavého, co danou osobnost potkalo. To je možná objektivní přístup, ale nikdy se tím nedocílí výraznějšího efektu. Málokdy se podaří sepnout film do konzistetního dějového rámce, který by byl logicky zakončen. Walk the Line ale popisuje jenom jednu etapu života J.C., která je navíc zakončena silnou událostí. Tím si film nechává to nejlepší až nakonec a funguje to, třeba i jako romatnický film. Povedlo se to tak dobře, že vše co se ve filmu odehraje má zpětně z hlediska závěru smysl. Není zde nic navíc. Joaquin Phoenix zaslouží uznání za to, jak ztvárnil někoho komu není ani trochu podobný. ()
Walk the line, film o mém nejoblíbenějším zpěvákovi, mám doma dlouho, a stejně dlouho, jako jsem jsem se na něj těšil, jsem ho i odkládal. Bál jsem se, že se mi třeba nebude líbit, že v něčem nesplní moje představy, že bude mizerný a já budu mít vztek a budu se ptát, proč ho vlastně někdo točil, když to ani nedokázal udělat pořádně. Včera jsem si ale DVD pustil a co vám budu povídat – stačilo vidět úvod z Folsomské věznice a všechny obavy byly pryč. Celé dvě hodiny jsem žasl nad výkony Joaquina Phoenixe (bezchybně nastudoval snad každý Cashův pohyb a obzvlášť při záběrech z dálky je na pódiu od skutečného Muže v černém k nerozeznání) a Reese Witherspoon, z nichž by „Johnny a June“ měli určitě radost (však taky oba herce vybrali), zpíval jsem si, usmíval se a podupával si, sledoval jsem, jak se příběhem míhají všechny ty veličiny od Elvise a Jerryho Lee Lewise přes Waylona Jenningse po Carla Perkinse a Carterovic rodinu a říkal jsem si, že to dopadlo parádně. To, co jsem znal hlavně z fotografií, zkrátka ožilo. A ožilo to na výbornou. Nijak objevně psaný scénář kritizovat nebudu, protože v tomhle případě to bylo zkrátka zachycení důležité části života jednoho skvělého člověka, a můžeme být rádi, že z toho nevznikla uslzená vleklá nuda, ale tak pocitvě šlapající věc. Dávám čtyři hvězdy za film a pátou z úcty k mistrovi. Výtky mám jen dvě. Menší a větši. Menší: Koncert z Folsomu měl být delší, alespoň o jednu píseň. Větší: Jak mohli scénáristé naprosto vynechat Boba Dylana? ()
Galerie (67)
Zajímavosti (40)
- Ve Švýcarsku si film odbyl tři premiéry. Pro německy mluvící obyvatelstvo 2. února 2006, pro italsky mluvící 10. února 2006 a pro frankofonní obyvatele 15. února 2006. (Devitka)
- V říjnu 1965 byl Johnny Cash (Joaquin Phoenix) zatčen v El Pasu v Texasu za pokus o pašování amfetaminu přes mexickou hranici v kytarovém pouzdře. Toto zatčení je poměrně věrně zobrazeno ve filmu. (Pajkenzi)
- Ve scéně, kdy Vivian (Ginnifer Goodwin) hodlá rozbít obrázek Johnnyho (Joaquin Phoenix), má v ruce kladivo. V záběru, kdy je obrázek rozbit, je však kladivo na zemi. (jurama525)
Reklama