Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Seriál má pár zajímavých momentů a dodává mu šťávu snaha ukázat příběh i jako zprávu o následku lhostejnosti policie k mizení černých gayů v chudší čtvrti nebo k telefonátům podezřívavé občanky, stejně jako přiblížení rodinných podmínek vraha nebo obětí a jejich rodin. Je to ale přes pár kladů zvláštní dílo, kde tvůrce Ryan Murphy s obvyklým kalkulem namíchal zajímavé společenské postřehy, občasné vytržení diváka z pohodlí vhozením do reality oběti (asi nejzajímavější epizoda o hluchém týpkovi snažícím se najít si v tanečním baru chlapa) a to, kvůli čemu většina diváků přišla - pocítit znechucení a zároveň fascinaci nad slavným sadistickým vrahem. Tvůrci jsou si požadavku diváků vědomi a reflektují posedlost lidí vrahy nenápadně i v seriálu, přesto ho ale rádi kvůli úspěchu využívají, navíc občas neváhají kvůli větší efektivitě nebo osudovosti scén velmi zvláštně měnit fakta, které pak v seriálu točí dokola (Dahmera nenaučil pitvat zvířata otec, atd.) Pokud je to vaše první seznámení s Dahmerem, pravděpodobně se vám seriál bude líbit víc než mě. (15.11.2022)

Namet je natolik silny a zajimavy, ze uz to slo jen spatne natocit. A to se nastesti nestalo. V serialu se podrobne seznamime s minulosti pachatele, vztahu v rodine a s jeho pracovnimi "uspechy". Tak i s nekterymi obetmi. Zde mam prvni vytku, proc se tomu hluchonememu klukovi venovala vice jak desetina serialu? Muze se zdat, ze pak uz je hlavni postava upozadena a serial na prvni pohled muze ztracet tempo. Ale pohled k sousedce, rodicum, veznum... je taky zajimavy a dotvari uceleny obraz k tomuto silenci. Asi neni potreba si to nekdy poustet znovu, ale dojem to udelalo. (29.12.2022)

Dahmer v podání Evana Peterse je opravdu až nechutně oplzlej, v dalších rolích bych vypíchnul jeho otce Richarda Jenkinse a matku Penelope Ann Miller. Seriál se drží faktů a skutečností, tak jak se opravdu odehrály, lišící se jen v nepatrných detailech. Jednotlivé díly se mezi sebou retrospektivně prolínají, dějovou osu však nikterak nenarušují, i když některé zápletky jsou zcela zbytečné. Vypodobnění sedmdesátých a osmdesátých let je věrohodné, vizuální stránka parádní. Sklíčenou a depkoidní atmosféru silně umocňuje ambientní hudba Nicka Cavea a Warrena Elise. Tvůrci museli prostudovat hodně materiálu, aby takové téma vůbec mohli zfilmovat. Povedené. (19.01.2023)

Evan Peters je herecký chameleón! On se fakt dokáže vžít do jakékoli role. Jednoduše generační talent se vším všudy! I díky němu jsem si dokázal seriál naplno užít. Dalo by se to shrnout jedním výrazem, a to ONE MAN SHOW. Na Peterse se v rámci podaného výkonu ale dotahuje Niecy Nash ztvárňující Dahmerovu sousedku. A také bych neměl opomenout ani Richarda Jenkinse. Jinak se seriál dost věnuje i obětem a jejich rodinám, což je za mě správné rozhodnutí. Po celou dobu sledování má člověk husí kůži, kdykoliv se na plátně objeví Dahmer. A též palec hore za to, že se nebáli ukázat tolik chyb ze stran policie a justice obecně....Ale bohužel nemohu zůstal jen u superlativ. Trochu mi na seriálu vadilo, že se chvílemi snažil u diváka vyvolat soucit k Dahmerovi. Dobře, jeho dětství asi mělo daleko k ideálnímu stavu, na druhou stranu, tohle není bohužel až tak vzácný stav. Takže jsem tohle rozhodnutí popravdě nepochopil. Suma sumárum....I přes menší výtky výborná minisérie v čele s přesvědčivým Petersem. Uvidíme, jak je na tom ten dokument. Chci si v hlavě udělat menší srovnání. Za mě dávám 8/10 P.S. Fincherův Mindhunter ale o level výše ;) (04.12.2022)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)