The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Jsem velkým fanouškem jak knižní, tak filmové podoby LOTR a proto jsem se velmi těšil na toto zpracování o kterém asi moc lidí nemá ani páru. Pokud vezmu rok vzniku, tak je to opravdu skvělé, jak to dokázali zvládnout. Samozřejmě hlavně kvůli financím se dvě knihy musely vtěsnat do jenoho filmu a to má velký dopad na délku, či rovnou vynechání některých scén, což je pak velké mínus pro fanouška LOTR. Chybí zde také tak velké napětí a city, které jsou tak důležité a viditelné především ve zpracování Petera Jacksona, které je mým nejoblíbenějším filmem ze všech. ()
možné spoilery: Film je strašně zkrácený(kdo nečetl předlohu nebo neviděl filmy od PJe se asi občas musel ztrácet, místy se mezi záběry podivně mění barvy vlasů, Pipin(nebo Smíšek?) a Frodo jsou místy nerozeznatelní(Aneb světlovlasý hobit seděl na kládě vedle tmavovlasého hobita a za nic na světě jsem nemohl přijít na to, kdo je ten tmavovlasý hobit. Naštěstí po útoku pozorovatelem ve vodě, který chňapl chapadlem tmavovlasého hobita bylo řečeno, že pozorovatel zaútočil nejdříve na Froda, takže se to vyjasnilo) a Gandalfova hůl byla asi dvakrát šedá místo hnědé. Proč gandalf nosí tu hůl na koni, jako by jel pokaždé do boje? Proč žihadlo ani jednou nesvítilo, když bylo řečeno, že v přítomnosti skřetů svítí? Jaký je podle pana Bakshiho rozdíl mezi elfy a lidmi, protože mně připadali úplně stejní? Proč vypadá Boromir jako přerostlý trpaslík s krátkým vousem? Proč na sobě v bitvě nikdo nemá zbroj? Jak je možné, že Glamdringu upadla čepel po jedné ráně balrogovou zbraní? A kde potom při boji s balrogem vzal Gandalf nový meč? Proč se Nazgûlové pohybují, jako by měli chromou půlku těla? Proč má Saruman v ruce strom? Proč se skřeti v bitvě u Helmova žlebu dali na útěk před Gandalfem a asi dvaceti rohiry(jako by si nemohli přianimovat další)? Na druhou stranu se na to krásně dívá, hranimované scény jsou opravdu hezké, stejně jako rudočerný prolog. Ve filmu jde vidět pár scén(třeba schování se před Nazgûlem ke kořenům stromu pod cestou) a změn oproti předloze(vyměnění Erkenbranda Éomérem), kterými se zřejmě inspiroval PJ. ()
Na moje prekvapenie je to len adaptácia Spoločenstva prsteňa a Dvoch veží, Návrat kráľa mal prísť na rad až ako druhý diel, ktorý sa však realizácie nedočkal. Animovaná verzia Pána prsteňov z konca 70.rokov tak ostavá nedokončená, čo je trochu škoda. Zmestiť košatý príbeh dvoch knižiek do 2-hodinového filmu bol však príliš ťažkou úlohou, a tak sledujeme rozprávanie ako z rýchliku využívajúce príliš časté skratky, medzi ktoré sa nezmestil priestor pre detailnejšie vykreslenie postáv a ich vzťahov. Film je tak najviac zaujímavý ako materiál na porovnanie s majstrovskou trilógiou Pána prsteňov v réžii Petera Jacksona, ktorý sa určite nechal trošku inšpirovať, keďže niektoré scény v animovanej verzii sú takmer totožné s tou hranou verziou. 6/10 ()
Ako keby to z oka vypadlo Pánovi prsteňov od Jacksona. Miestami sa mi to zdalo byť dosť chaotické na úkor toho aby sa zmestili do čo najkratšieho času. Kebyže predtým nečítam knihu, ani by som poriadne nevedel o čo sa tam jedná. Treba zas brať aj do úvahy, že tento film má už pár desaťročí zasebou. ()
Celkom ten dobovy hate chapem,no vznikom Jacksonovej verzie paradoxne na kvalitach nabrala aj tato verzia. Bakshimu sa nepodarilo uplne dobre predat postavy a obcas je to priserne skratkovite. No ked uz ten pribeh pozname z novodobej klasiky, tak je to mimoriadne zaujimave porovnavat aj si diery domysliet. Navyse to ma naozaj zaujimavy vizual. Skoda, ze sme sa nedockali dokoncenia pribehu v tejto podobe 8/10 ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama