Režie:
Michael RadfordScénář:
Michael RadfordKamera:
Roger DeakinsHrají:
John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Anthony Benson, Roger Lloyd Pack, Rolf Saxon, Annie Lennox, Phyllis Logan (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (626)
Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. ()
Kvalitní převedení literární předlohy na filmové plátno, byť depresivní působivosti Orwellovy knihy nedosahuje. Herecky solidně obsazené, kulisám rovněž není co vytknout, jakkoliv v mé fantazii bylo při čtení vše ještě temnější a tísnivější. Pro pamětníky dob předlistopadových jistě mrazivější a ne až tak absurdně a nepravděpodobně vyhlížející vyobrazení totality. Pro mladé levicové voliče: ta šedivá bezútěšnost, uniformita, všudypřítomný strach, paranoia a vymývání mozků, to tady skutečně bylo - opravdu chcete takovou dobu zažít na vlastní kůži? 80% za kvality filmu, ikdyž za silné protitotalitní poselství je to 100%. Dobré komentáře: Lima, Tom Hardy, Matty. ()
Když jsem tento film viděl poprvé, což bylo před nějakými 15 lety, tak jsem byl celkem ohromen. Bohužel, dnes bych ho hodnotil tak, že už se přeci jen na něm podepsal zub času a zejména pak skutečnost, že realita života už leckdy předčila i Orwellovy představy. Tehdá bych dal 7/10, dnes už jen 4/10. ()
Tak toto mi vôbec nesadlo. Knihu som nečítal a film je dosť zmätočný, takže vysledkom bolo, že som úplne nechopil ako ten svet funguje takže som sa vôbec nechytal na dej. Navyše sa film táááááááááááákto vlečie. Myšlienkovo, vizuálne (kamera Roger Deakins !) a herecky silné ale ako celok strašne nudné. Obrovské sklamanie 5/10 ()
Sklíčenost, melancholie, psychická roztřesnost, beznadějnost - to jsou pocity emeitujícíc jak se samotného filmu, tak z vynikajícího Johna Hurta v roli Winstona Smithe, a je to dobře, neboť právě taková nálada k námětu patří. Ohromná škoda že se výprava a vizuál celkově ve své ošuntělosti propadá z budovatele atmosféry do nevyhnutelné nutnosti podmíněné nízkým rozpočet. Byl bych vděčnější za promakanější nasvícení interiérů a umělečtější zpracování kulis (ty igelitově vzhlížející helikoptéry jsou vážně sux). Ale snad ještě mnohem víc jsem postrádal narativnější pojetí děje, neb jako divák neznalý předlohy jsem často tápal ve sděleních, jenž film předkládá a možná jsem si je i vykládal přiliš povrchně, protože mi většinou připadaly velice triviální. A když si vzpomenu na nucený a desítky minut dopředu pedvídatelný závěr, divím se, za co vůbec dávám 3 hvězdičky...Možná v tom bude to zdejší osmdesátkové hodnocení a úcta ke jménu George Orwell, jinak nevím. ()
Galerie (76)
Zajímavosti (15)
- Jednou z mála odlišností oproti knižní předloze je vzájemné oslovování členů Strany. Zatímco v románu je použit výraz "soudruh/soudružka", v této filmové verzi se členové Strany titulují "bratře/sestro". Dalším rozdílem oproti předloze je počet oceánských ministerstev - k ministerstvům pravdy, lásky, míru a hojnosti je zde přidáno Ministerstvo záznamů. (L_O_U_S)
- Aby režisér Michael Radford stihl premiéru ještě téhož roku, natáčel film v období od dubna do června 1984. (Specs)
- Role O'Briena byla tou poslední pro Richarda Burtona, jemuž je také snímek věnován. (contrastic)
Reklama