If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Nevím, co bych dodal. Když si přečtete jakoukoliv recenzi na tento film, dozvíte se o něm všechno. Opravdu to je snímek provokativní, opravdu je to snímek v jistém smyslu revoluční, opravdu vám ukáže, že britský systém školství stál za nic..a opravdu je to vynikající snímek! :) "There's no such thing as a wrong war. Violence and revolution are the only pure acts." ()
Musím přiznat, ž tohle jsem fakt nepobral.... Na můj vkus příliš náročné a nepoživatelné, navíc mi tak trochu celou dobu unikala smysluplnost sdělení, nehledě o formě, která je víc akademická než divácká.... Celkově vzato jsem s velkým podivem, jak moc dobře je film hodnocen a opět dostávám pocit, že spousta lidí nehodnotí svůj pohled na film, ale obecné názory okolí... Neříkejte mi totiž, že tahle alegorická nuda se opravdu mohla někomu líbit! ()
Sugestívny film o vzbure mladíkov proti autoritám v anglickej internátnej škole, kde platia prísne pravidlá a pevná hierarchia profesorov a prefektov. Starší študent Mick (Malcolm McDowell) už šikanu a neslobodu nemôže vystáť a živí v sebe predstavy plné anarchie a násilia, ktoré pri príležitosti 500. výročia založenia školy premení v skutočnosť. Film vznikol v revolučnom roku 1968 kedy sa mladí ľudia po celom svete začali búriť proti autoritám. Doba, kedy vypuklo hromadné povstanie v Paríži a Československo obsadili sovietske tanky a hlavne doba kedy prebiehala vietnamská vojna. Na pozadí týchto udalostí vznikol film IF. K neobyčajne emotívnemu zážitku z filmu prispieva aj kamera Miroslava Ondříčka. Záverečný masaker je už len výbuch časovanej bomby napätia, ktoré narastá po celý film. A ten Malcolm McDowell hraje tak dobre že Alex v Mechanickom Pomaranči bol pre neho ďalšou trofejou. ()
Prakticky už po niekoľkýkrát sa musím prikloniť ku komentáru Rob Roya. Akurát s tým rozdielom, že u mňa sa dané pocity nahrnuli už po prvom zhliadnutí. Rozhodne to však nebol zlý film a premárnený čas, no nemôžem sa ubrániť pocitu, že celý projekt mal aj naviac, ako v skutočnosti ukázal. Uvedomujem si však, že film v čase svojho vzniku mohol pôsobiť úplne inak, ako je tomu dnes, keď pojem vzbury proti spoločnosti nám mladým prakticky nič nehovorí. Teší ma aj samotný fakt, že výkon McDowella nezostal nepovšimnutý, vďaka čomu mohla o tri roky neskôr svetlo sveta uzrieť jedna z nezabudnuteľných hereckých postáv. ()
Atmosféra roku 1968 je atmosférou mojej generácie, takže veľmi dobre vnímam o čom tento film chcel byť. V kameramanovi Miroslavovi Ondříčkovi, režisérovi Lindsayovi Andersonovi a mladom Malcolmovi McDowellovi mal k tomu najlepšie predpoklady. Vynikajúcim spôsobom sa podarilo zachytiť postupne hustnúcu atmosféru v tradíciami spútanej internátnej škole. Vítané boli aj absurditou poznačené vsuvky a experimentovanie s farbami. Neubránil som sa však pocitu nesúrodosti a prílišnému tlačeniu na pílu v snahe dosiahnuť čo najväčší efekt. V každom prípade zaujímavý a podnetný film. ()
Galerie (88)
Photo © Paramount British Pictures
Zajímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Vedení společnosti Paramount bylo filmem po jeho zhlédnutí zhnuseno, odsoudilo jej a nechtělo jej ani pustit do kin. Jejich stěžejní film Barbarella (1968) se však stal obrovským propadákem a společnost jej potřebovala nahradit jiným. Ač neochotně, vyrukovali se snímkem Kdyby.... K jejich úžasu se film dočkal velkého úspěchu u diváků i kritiků. (Nine)
Reklama