Plukovník Redl

S napätím som očakával poslednú, nevidenú, časť z trilógie Istvána Szabóa. Radím ju na úroveň Mefista, pretože bola dejovo zovretá, historické pozadie bolo v rovnováhe so životným príbehom plukovníka Redla a Klaus Maria Brandauer vytvoril vierohodný obraz ambiciózneho dôstojníka c. a k. monarchie snažiaceho sa prekonať svoje predurčenie dané nízkym pôvodom. Ostatné prednosti (casting, reálie, herci a pod.) boli tak, ako nedostatky (dĺžka, zbytočné dejové odbočky) spoločné pre všetky časti voľného triptychu. (02.12.2012)

Po záporné roli v Mefistovi se Brandauer vtělil do další postavy drcené soukolím dějin a zase dokonalým způsobem. Redl chce vlastně jen jedno - splynout s měšťáckým okolím a být jen vysoce postaveným šroubečkem. Jenže homosexualitu neskryjete po celý život. Závěrečná nařízená sebevražda patří k nejsilnějším filmovým scénám, co jsem kdy viděl. (27.09.2008)

Velmi zajímavé a kvalitní psychologické drama o člověku, který ze spodní části společnosti stoupal nezadržitelně až bezohledně na vrchol, aby se pak díky svému původu stal obětním beránkem na poli mocenskopolitickém. Příjemný pohled do doby konce rakousko-uherského mocnářství, kde se rozvíjí příběh plukovníka Alfreda Redla (skvělý Klaus Maria Brandauer, jako malý Gábor Svidrony). Redl, pocházející z chudých a neurozených kruhů, je díky své vzkvétající a stoupající kariéře, kam jemu podobní nemají přístup, pevným pilířem a zastáncem zastaralého a vyčpělého císařství. Je snaživým obhájcem a odhodlaným obráncem země, která mu dala jedinečnou příležitost. Svědomitě plní všechny svěřené úkoly, pro které neváhá hledat vhodné obětní beránky. Sestavuje kvalitní systém tajné služby, aby se pak pro svůj prostý původ a vysoké postavení sám stal obětním beránkem. Vysoké ambice a ctižádost se u Redla dostává do ostrého kontrastu s jeho židovským původem a homosexualitou, kterou tají a střeží. Popírá sám sebe a svou osobnost při touze po kariéře, společenské vážnosti a dobrém životě urozených vrstev. A snad proto se jeho postup vyznačuje tvrdostí až zaslepeností vládnoucímu režimu, který se mu později po "zásluze" odmění, aby mohl upevnit svou moc. I když to bylo velmi krátkozraké a soukolí neúprosných dějin semlelo mocné císařství do minulosti. Z dalších rolí: plukovník von Roden (Hans Christian Blech), velký Redlův zastánce a podpůrce při kariérní cestě vzhůru, následník rakouského trůnu Ferdinand d'Este (Armin Mueller-Stahl), umný manipulátor s osudy lidí ve prospěch státu i jeho vlastního, urozená Katalin Kubinyi (elegantní Gudrun Landgrebe), se kterou Redl udržuje tajný milostný poměr a je i jeho oporou, její bratr baron Kristóf Kubinyi (dobrý Jan Niklas), bývalý Redlův spolužák z vojenské školy, se kterým se později názorově rozchází pro velkou Redlovu svědomitost, vojenský doktor a důstojník Gustav Sonnenschein (András Bálint), Redlův přítel, italský mladík Alfredo Velocchio (László Gálffi), který sehrává významnou konspirativní roli při obětování Redla, plukovník Ruzitska (László Mensáros), Redlův nadřízený, Clarissa (Dorottya Udvaros), kterou si Redl bere za manželku, aby uspokojil veřejnost, poručík Jaromil Schorm (Károly Eperjes), obětovaný pro svůj původ i sexuální orientaci, a plukovník Feldhauer (Gyula Benkö), velitel vojenské školy. Působivý pohled do zákulisí moci a politiky, vojenské společnosti a tajné služby, osobní kariérní ctižádosti a morálky mocných s jejich krutou a nevyzpytatelnou vysokou hrou. V tak vysoké společnosti býváte po zásluze odměnění potrestáním ve prospěch světlejších zítřků. Velkolepá cesta na vrchol a pád až do hlubin nežití. (31.07.2012)

O něco méně vtahující než Mefisto, a to především vinou více stereotypních dialogů, ale pořád kus výtečné a intenzivní filmařiny, navzdory avizovanému smyšlenému příběhu velmi autenticky zobrazující politické pměry a intriky v závěrečné dějinné fázi habsburské monarchie. Společně s Alefrédem Rédlem, ambiciózním klukem s dobrými známostmi, který se vypracoval až na plukovníka, poznáme nepřívětivý vliv rostoucí moci na lidskou osobnost a rasistickou hierarchii tehdejší armády, v níž zaujímá původ výsadnější postavení než dosavadní zásluhy i výhodné známosti. Nejlepší scénou je tak dialog o hledání obětního beránka s vyhovujícím původem pro veřejný zastrašovací proces, z toho skutečně až mrazí... (03.01.2017)

Chirurgicky přesný řez churavějícím srdcem Evropy, o něco méně přesný řez psýchou toho, jemuž byla matkou armáda a otcem Jeho Veličenstvo Kaiser, oscilující mezi musilovskou obdobou muže bez vlastností a občas vystrkovanými růžky talentovaného pana Redla a uvádějící občas ve zmatek nepochopitelným jednáním postav, ale děje se to v tak mámivě straussovském rytmu s oslnivými výkony každého, kdo se onoho Evropou tančeného valčíku účastní, že se na ty chvilkové přešlapy a nedošlapy zapomíná velice snadno. Na co se nezapomíná, je pocit, když se dosud zbožňovaný tatíček mrknutím oka mění na Abraháma s obětní dýkou v ruce, a poznání, že vlastní kořeny jsou těmi bludnými, o které zakopnete právě ve chvíli, kdy si myslíte, že jste je definitivně vyklučili. Možná by byl o něco vyrovnanější portrét skutečného hochštaplerovského obersta Redla namísto oběti c. k. rakouského antisemitismu, obecné nechuti a vlastní sexuality, ale i když díky tomu celek vzhledem k úvodnímu přirovnání budí dojem precizní operace, při níž má akorát nevděčný pacient v některých okamžicích na kahánku, pocity, které ve mně částečně i díky obdobnému původu s Redlem film budil, resuscitaci rozhodně nepotřebují. (10.12.2008)