Boj o oheň

Tahle přesně to určitě nebylo, ale takhle nějak podobně to být mohlo ... Zdařila fikce, ke které mám drobné výhrady, ale jako celek spolehlivě funguje. (04.12.2018)

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. Moře razítek a nervu a nakonec to stejně bylo zamítnuto, no hrůza. Přesto mnoho lidí se sentimentem vzpomíná na zlaté časy komunismu, kteří především ústně, vytvářeli ideu demokracie, no, upřímně řečeno, chybí Vám to? Komu se stýská, doporučuji navštívit baštu komunistu třeba severní Koreu. (08.09.2007)

Z toho, co znám, je to nejlepší Annaudův film. Obraz je pochopitelně úžasný. Snad protože se tu nemluví, nedá si příběhu nic vytnout (narozdíl od Jména růže, či Sedmi let v Tibetu). Tohle je odvažný experiment od režiséra, který přes své ambice točí většinou jen průměrné film. Myslím, že zde ukázal v čem je jeho síla a bylo by vhodné, aby se z toho nejlépe sám poučil. (24.03.2004)

Úchvatný a kouzelný pohled do života na matičce Zemi před mnoha statisíci lety. Stejně jako se celý snímek obejde bez titulků, a je "pouze" přehlídkou radostí a strastí neandrtálců a jejich primitivního jazyka, nepotřebuje tento komentář obšírnější písmenkovou masáž. Perfektní soundtrack. (04.07.2010)

Dva dny mi trvalo, než jsem si utřídil dojmy z tohohle neortodoxního filmu - a hned pro začátek vzdávám respekt tvůrcům, jelikož natáčet podobnou věc muselo být dosti vysilující. Příběh se odehrává před osmdesáti tisíci lety, v době, kdy člověk byl obyvatelem jeskyní, řeč mu byla ještě upřena a největší starostí bylo udržování ohně. Právě o oheň naše tlupa po střetu s nepřátelskou skupinou přichází. Tři muži (nebo samci?) se vydávají na nebezpečnou pouť, aby nalezli oheň nový a donesli ho zpět k prosperitě svých druhů. Cestou dochází k nejednomu střetu s rozličnými zvířaty a jinými skupinami pralidí. Aby mohli tvůrci lépe pracovat se symbolikou a poselstvím filmu, ustupují od prehistorických faktů a staví vedle sebe tlupy v různých fázích vývoje člověka, což nic nemění na faktu, že srozumitelné slovo (kromě psaného úvodu) za celou stopáž nezazní. Neartikulované skřeky, náznaky primitivní řeči, mimika i hrubé pohyby jsou součástí téhle civilizace a titulní čtyřka (Everett McGill, Annaudův oblíbenec Ron Perlman, Nicholas Kadi a Rae Dawn Chong - jo, to je ta černoška, co pomáhala Arnoldovi v Komandu, ale vsadím se, že jí přes nános barev a rovné vlasy nepoznáte) je naprosto skvělá. Velkou devízou je syrovost a sugestivnost, jichž se podařilo dosáhnout a skvělý cit pro vybrané lokace natáčení, jež jsou přirozeně krásné a nedotknuté, aniž by ohromovaly svou monumentálností. Neotesanost, primitivnost i autenticita z obrazu vysloveně tečou a základní emoce pralidí jsou rovněž vykresleny dobře. Stačí surová bitka na začátku, útěk před vlky a lvy, bezmoc mrznoucích uprchlíků po ztrátě tepla a přírodní necivilizovaná tvrdost stojí před divákem v plné kráse. Co se symboliky týká, dá se vycítit v mnoha scénách, ať už při setkání s mamuty, v němž je k rozpoznání předobraz uctívání Boha, nebo ve společném smíchu provedenému naschálu, objevujícím osvobozující fakt, že s kamarády je vždycky lépe. Nějaká hlubokoniterní katarze se nekoná, nicméně odvěká pravda, že proměně zvířete v člověka napomáhala sounáležitost s ostatními, tu rozhodně je. Nezvyklý a dost dobrý zážitek. (16.02.2008)

Dobrodružný příběh, býť jednoduchý, tak podmanivý a surový. Trojice neandertálců na cestě za ohněm- aatrr si v průběhu filmu získá vaše srdce. Dnes by tento film byl přeplněn specialními efekty a asi by měl slabší příběh, ale náštěstí se natočil v roce 1981 a s režíserem Jeanem - Jacquesem Annaudem. Kritika, že by se jednotlivé lidské druhy nemohly setkat, již neplátí, protože vývoj lidského rodu není přímá linka, ale rozvětvený strom. A nakonec je to film u kterého nepotřebujete titulky ani dabing. (21.02.2008)

Zcela mimořádný film. Není co vytknout. Ve filmu vše pěkně klape a to i přesto, že zde nepadne jediné mluvené slovo. Běhal mi mráz po zádech z té hrůzy jakou si hlavní protagonisté museli projít. Skvělé úplně jiné herecké ýkony, než na jaké jsme zvyklí. (01.09.2006)

Zvláštní a netradiční film, před nímž je potřeba smeknout pro jeho perfektní zpracování, ale rovněž zajímavý námět, jenž je sice historickou fikcí a de facto historickou komparací, avšak snímek, v němž nepadne jediné srozumitelné slovo a vše je vyjádřeno dějem a herci, si zaslouží obdiv. Film působí značně naturalisticky a autenticky (oprostíme-li se od historických nesmyslů), takže řada scén je natolik silných, že si je divák zapamatuje a zůstanou mu v paměti. Hudební podklad je také působivý a dotváří tak celkový dojem, který jsem sice během sledování měl na 3*, ale přihlédnu-li k výjimečnosti tohoto počinu, musím přidat hvězdičku. (15.09.2014)

Syrová až na kost,ale pro film přínosná verze cesty do pravěku. (19.02.2011)

Povinnost vidět už jen z toho důvodu, že něco takového už se třeba nikdy nenatočí. Annaud je pro mě jedním z nejlepších režisérů, který má ten podivuhodný dar nikdy nenatočit nic špatného, což v tomto případě jen podtrhl. Maximálně jednoduchý a přímočarý děj orientovaný výhradně na herce a jejich skřekavé projevy, parádní pravěká atmosféra a řada působivých scén od úvodního krveprolití až po téměř mystické setkání se stádem mamutů. A navíc výteční McGill a hlavně Ron Perlman, kterým to v jejich úlohách skutečně náramně slušelo. Sice si stále myslím, že z daného námětu se dá alespoň v dnešní době vytřískat ještě daleko více, ale i tak je Quest for Fire povinnou filmovou čítankou, jejíž stránky nikdy úplně nezežloutnou. 80% (21.03.2013)

Upozornil bych na skvěle vybrané herecké typy. Stačí se podívat na Everetta McGilla a Rona Perlmana a v obou ty neandrtálce vidím. Tyhle dva nemuseli ani moc maskovat. (29.01.2005)

Annaud nikdy netočil jen tak obyčejné filmy, vždycky se jedná něco výjimečného, ne-li přímo přelomového. Příběh pralidí rozdělených na různě vyspělé kmeny bojujících a oheň, který znamená obrovskou moc a lepší život je bez debat fascinující. Hlavní hrdinové si vás získají, ač jsou bez příkras ztvárněni jako opravdoví primitivové s jasně pudovým chováním (obvzlášť se mi zamlouvala scéna, kdy se jeden z party hrdinů nadrženě vrhne na ženu, která se k nim připojila, načež ho „hlavní“ hrdina okřikne, aby toho nechal…vzápětí ženu oklátí sám). Přesto z nich občas vykoukne jasný náznak prostého lidství, abychom si uvědomili, že do obyčejných zvířat již mají daleko.Vizuálně bezchybné, přímo nádherné. …Jak já se bojím těch Emmerichových vymydlených dredařů, kteří se jistě budou domlouvat lámanou angličtinou a prožívat hluboké emoce. (09.04.2008)

annaud s desetinovým rozpočtem dává sice stařičkým snímkem na prdel o čtvrtstoletí mladším emmerichovým deseti tisícům, ale pořád to nějak není ono... nad některými scénami jsem trochu nevěřícně kroutil hlavou - nechci se přít s oním významným etologem, který se na filmu podílel, ale (spoiler alert) ochočit mamuta, vyrobit šípy nebo provádět taktické organizované útoky bez znalosti řeči před 80.000 lety (spoiler alert end) mi přišlo prostě trochu divné... nutno však dodat, že některé chování je oproti tomu velmi autentické a absence řeči ve filmu mu zas tak moc na spádu neubírá... nicméně klidně to mohlo být o čtvrthodinku kratší... 60% (16.04.2009)

Nedá mi to a trochu si do filmu rýpnu, neandrtálci BYLI SCHOPNI PLNĚ ARTIKULOVANÉ ŘEČI (např. podle nálezu jazylky z hrobu neandrtálce z Kebary)!!! Annaudova vize je plně poplatná době, tudíž dnes úplně zastaralá, to však nic nemění na tom, že film je to dobrý. Opravím i uživatele monolog - neandrtálci byli schopni abstraktního uvažování - např. nádherné pěstní klíny by se daly označit za umění, ne jen neutilitární projev. A citové pohnutky jistě také cítili, na lokalitě Šanidár I byl nalezen hrob muže, který byl několikanásobně postižený, sám o sobě by nepřežil a pro tlupu byl jistě přítěží, přesto díky pomoci bližních přežil, tudíž citová pouta mezi členy existovala. Takže to jen tak na okraj. Z filmu se mi občas udělalo nevolno, ale to není výtka, Annaud zkrátka natočil geniální verzi pravěku. I bez scénáře perfektně pospojoval scény. Tak mě napadá, že tohle je konečně film, ke keterému není třeba shánět kvalitní titulky :-) A druhá myšlenka, když se rozhlédnete kolem sebe, tak australopitékové jednoznačně přežili dodnes! (06.05.2011)

Zajímavý filmařský pokus který nemá ve světě obdoby. (22.05.2006)

Puštěno několikrát, ani jednou dokoukáno. Lámu na tímto hůl.... (21.12.2014)

Nikto na svete nedokáže tak majstrovsky stvárniť neandertálca ako Ron Perlman (myslím, že ani maskéri sa na ňom nemuseli moc narobiť), preto kto chce vidieť, ako sa asi mohli správať a komunikovať medzi sebou, tak si pozrite tento film. Snímok ponúka zaujímavý dobrodružný príbeh bez slov o putovaní troch neandertálcov za najväčším objavom všetkých čias - ohňom. Na ceste ich však čaká konfrontácia okrem divokých zvierat aj s nižšou vývojovou vetvou opočloveka a samozrejme aj s vývojovo vyššou vetvou Homo sapiens sapiens. Prekvapili ma aj výborne zvládnuté efekty ohľadom stvárnenia zvierat, nič zložité, no zato na pohľad celkom reálne. Nezabudlo sa ani na romantickú linku a pár úsmevných momentov, pričom samotný záver ponúkol i niečo málo emócií. Hlavne keď uvážime, ako to potom s tými neandertálcami dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 (15.05.2017)

Viděno dávno pradávno a rozhodně by rádo bylo viděno znovu. (05.10.2011)

Před 80000 lety přežívalo lidstvo na obrovských nezmapovaných územích a záviselo na držení ohně. Pro pravěkého člověka byl oheň obrovskou záhadou, protože neznal tajemství jeho výroby. Oheň byl získáván z přírody a udržován při životě. Schován před deštěm, chráněn před větrem... Oheň byl symbolem síly a vůle k přežití, protože sloužil nejen k opékání ulovené kořisti ale i k ochraně před hrozivým chladem zimy a dotíravosti divoké zvěře. Oheň s jeho životodárnou silou byl základem pravěkých společností. Ten kdo měl oheň, přežil. (07.12.2021)

Když jsem si přečetla některé až exaltované komentáře, čekala jsem rozhodně víc. Dostalo se mi celkem zajímavého snímku, kterému nelze upřít originalita i poučnost. Ale nejsem schopna rozdýchat tu všudypřítomnou reklamu na bělící zubní pastu. Ukoptěné poloopice s běloskvoucím úsměvem mi výrazně zkazily zážitek. Zdeněk Podskalský si dal více záležet na obyčejném televizním filmu Ohnivé ženy, zkuste si vybavit zoubky Hlaváčové a Veškrnové. (27.04.2011)