Přísahám a slibuji

Po prvním díle to vypadalo na jasné čtyři hvězdy, bohužel s každým dalším dílem to šlo trošičku dolů, děj je čím dál rozplizlejší a řeší se čím dál méně zajímavé věci. Což vyvrcholí kauzou konkurzů na primariáty, která mi přišla v podstatě úplně o ničem. Také Abrhámův vztah s Bydžovskou mi ze začátku přišel celkem v pohodě, ale časem to začalo být hodně otravné. A postava Abrhámovy dcery tomu též moc nepomohla. (11.11.2017)

Nemocnice na kraji republiky. Trochu neprávem polozapomenutý seriál/čtyřdílná televizní inscenace z hektické doby konce komunistické totality a počátku budování demokratické společnosti, kde se obě tyto éry homogenně propojily v jeden tvar, což vytváří zajímavý oblouk s dobou zobrazovanou v seriálu, tedy roky 1945 - 1948. Castingově to hodně navazuje na legendární Nemocnici na kraji města (což asi nebude úplně náhoda), námětově i scenáristicky je to ovšem o dost výš...přeceňovaný Dietl sahá Otto Zelenkovi ledva ke kotníkům... Škoda jen z dnešního pohledu televizního provedení, lépe by možná vyzněl celovečerní film... (09.11.2017)

„Medicína je jen jedna, služba pacientů.“ Doktor Albert možná druhým může připadat trochu jako „asketa co měří druhé lidi svým asketismem“, nebo jako člověk co si hraje na „soudce či anděla spravedlnost“, ve skutečnosti je to ale muž s úžasnou vnitřní odvahou  řídit se vždy a za každých okolností lékařskou přísahou. V některých chvílí se divák asi neubrání dojmu, že dotyčný se svou idealistickou morálkou snad „spadl z nebe“ a musí se ptát, zda v poválečném čase mohl v pohraničí někdo takový jako doktor Albert vskutku existovat. Josef Abrhám tuhle postavu dokonalého gentlemana ztvárnil na jedničku s hvězdičkou, já ale těch pět hvězdiček ani po tomto opakovaném shlédnutí (po dlouhé době) dát nemohu. Hlavně proto, že na tom seriálu je přeci jen znát, že jeho scénář byl napsán ještě na sklonku éry reálného socialismu (viz některé scény, kdy některé postavy seriálu mají tendenci do medicíny míchat politiku – ač hlavní postava tomu úspěšně vzdoruje). Trochu mám tak tendenci jej hodnotit stejně jako ředitel nemocnice Urban (L. Munzar) primáře Alberta: „Milovat tě člověk nemůže, ale vážit si tě musí…“ (22.05.2022)

Začátek seriálu mě celkem uchvátil, a to i přesto, že z něj přímo čišela jeho nízkorozpočtovost. Bohužel později už to tak dobré nebylo. Osobně nemám nic proti Zuzaně Bydžovské, ale tady mi hrubě nesedla a je asi hlavní příčinou, proč hodnotím jenom třemi hvězdičkami. Kdyby děj neutíkal tak dopředu a zůstali jsme pořád v roce nebo ve dvou od konce války, scénárista se zaměřil víc na detaily než na notoricky známý a smutný poválečný politický vývoj, dalo se z toho vytlouct víc. (01.02.2008)

Přísahám a slibuji tak by měli konat všichni lékaři, nejen v době poválečné, ale i dnes. Dnes se lékaři věnují raději politice,účinkují v televizi lezou na Mont Everest nebo Antarktidu. Pro lékaře jsme pouze zkušební králíci. Hlavně mají u sebe seznam léků a podle toho na nás zkoušejí co zabere. Pokud si neuříznu ruku , tak si tělo samo poradí, uzdraví, rána sroste i bez doktora. Všem lékařům všichni pacienti zemřou tak to na světě je a bude . Pokud se lékař splete a zapomene v těle pacienta špachtli , tak to svedou na instrumentářku, že nespočítala použité nástroje po operaci . No coment :-) (07.12.2014)