Na pokraji slávy

Veľmi dobre pozerateľný hudobný film s realisticky zobrazenou dobovou atmosférou a pohľadom na rockovú scénu z nekrytej strany. Slabinou filmu je podľa mňa Patrick Fogit, ktorý mi vzdialene pripomínal Píďu z Brynychovho nepodarku Romance za korunu. Na druhej strane je Kate Hudson veľmi príjemným prekvapením. Aj keď film nie je možné prijať bezvýhradne, určite patrí vo svojom žánri k tým vydareným. (14.06.2011)

Obyčejná školní maturita působí vedle Willovy zkoušky dospělosti jako zbytečně stresující, nudná a pro praktický život prakticky nepoužitelná. Jeho divoké dobrodružství nevzbuzuje závist, protože podvědomě tušíme absenci příbuzenského vtahu mezi realitou a takto ladnými zákrutami osudu, nýbrž radost z toho, že jej s ním můžeme od prvního kytarového rifu do posledního polibku na rozloučenou sdílet. Sbírat materiály pro článek do celostátního magazínu, být obklopen dívkami, pro něž éra hippie nikdy neskončila a moci naživo poslouchat ty nejlepší rockery, pod nimiž se kdy chvěla zem. Celkové aranžmá je pro Crowea důležitější nežli pevnost dramatického oblouku. Will během první a nejúžasnější cesty svého života pozná, že u četby Jako zabít ptáčka možná něco začíná, ale rozhodně nic nekončí. Krom řady lekcí tvrdých dostane i pár těch něžnějších a kdo viděl dva a více zástupců subžánru road-movie, velkých překvapení se nedočká. Na pozici hlavní postavy si krom Willa dělá zálusk jeden ze „zasvěcovatelů“, Russel (B. Crudup). Nárok mají oba. Stejným dualismem trpí konec filmu, kdy teprve ten druhý (po uzavření milostné linie) je tím oficiálním. Některé podzápletky zas vyznívají do ztracena a jejich význam pro primární děj není zřejmý (sestra). Řešit tyhle podružné záležitost u parádní pocitovky se soundtrackem, jenž ví, co je kvalitní muzika, znamená koledovat si o nálepku suchara, který nic nepochopil. Na důkaz, že pochopil, totiž na zprostředkování mého veskrze dobrého pocitu, slova bohužel nestačí. 85% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Eddard, JohnnyD (15.10.2011)

Atmosférická bomba s úžasnou dobovou hudbou a Nepopsatelným feelingem. Skvělý casting a samozřejmě neodolatelná Kate Hudson, která sice jako herečka poměrně zhasla, ale zde podala opravdu zářivý výkon. Majstrštyk pana Crowea, kterému se také v poslední době příliš nevedlo, ale díky tomuto snímku budu každý jeho nový film očekávat s mírným napětím. 100% (05.05.2005)

"Sex, drugs and rock'n'roll!" Mladý novinár blúdi po hotely. Všade sú muzikanti a fanušíkovia (napr. Vic, hard-core-led-zep-fan), z každej strany znie nejaká hudba. Mladík sa zastaví pri jedných dverách. Vnútri sedí mladý muzikant s gitarou a so svojou priateľkou si spievajú. Sú to asi 3 sekundy, niekto odtiahne mladíka, ten sa však vráti - pieseň znie stále. Ďalšie 2 sekundy, odchádza. Spou asi 5 sekúnd, pre ktoré som pozeral tento skvost. Tým muzikantom bol môj obľúbenec, prehliadaný Pete Droge a tou dievčinou bola jeho priateľka Elaine Summers. A tá pieseň bola akustická verzia Small Time Blues, jednej z najkrajších piesní, aké som počul. Som maximálne spokojný a uvoľnený, môžem si kľudne užiť film - čo som chcel vidieť, videl som. K tejto scéne pre to málo hardcore fanov Petea Droge sa toho pridalo fakt veľa, FAKT veľa dobrého! Hlavne je tu vystihnutá skvelá atmosféra ranných 70s plných skvelej rockovej hudby + záverečných 60s nadýchané krásou pesničkárstva (dúfam, že Crowe raz nakrúti film o hippies). Krásne rozhovory o kapelách (LedZep, Bowie, Sabbath, The Doors ...) a skvelá výprava (+ HUDBA!) robia tento film nezabudnuteľným. K tomu si prirátajte úžasných hercov - hlavne sexi Kate Hudson a brilantného Philipa Seymoura Hoffmana. Film je venovaný ľuďom, ktorý milujú rockovú hudbu 70s, tí to ocenia najviac. Ten kto je len konzument rádií a filmov, asi nepochopí, čo prežíva niekto pri sledovaní tohoto filmu. Nepochopí naplno, čo chcel Cameron Crowe docieliť, aké pocity chcel vyvolať, keď kapela zapredala svoju dušu peniazom. "Rock'n'roll is dyin'!" Je to taký malý film pre nás, rockových fanúšikov. Nechcem povedať, že ostatní sa pri ňom nezabavia, ale určite nie tak ako MY. Ak by bol jeden film, ktorý by som mal prežiť - bol by to asi Almost Famous. (16.04.2006)

"Most people, they're just waiting to talk. But you listen." Většina dnešní muziky má fakt hovno co říct. Ne, že by tehdy v sedmdesátkách, kdy šlo hlavně o rock'n'roll, oplývala nějakým geniálním filosofickým poselstvím, ale byl v tom pot a láska a zápal a s dneškem se to nedá srovnávat. Bohužel, jak řekl Philip Seymour Hoffman: "They've won." A právě proto byla exkurze do těchhle ještě nezkaženejch dob zatraceně zábavná. P.S.: Jason Lee coby Jeff byl dost fajn. Proč se zahazuje s chipmunkama??? (12.04.2012)