Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ve filmu Na pokraji slávy se režisér a scenárista Cameron Crowe inspiroval vlastními novinářskými začátky – jako mladý psal pro prestižní časopis Rolling Stone. V roce 2000 tak natočil vtipný i citlivý příběh o patnáctiletém vášnivém fanouškovi rockové hudby, který se roku 1973 vydává s kapelou Stillwater na turné, aby o nadějné skupině napsal reportáž právě pro Rolling Stone. William má před sebou téměř nadlidský úkol: uchovat si v šíleném cirkusu rockových produkcí nadhled a zdravý rozum, nepropadnout alkoholu ani drogám a ještě napsat objektivní článek. A nijak mu to neusnadňuje ani přítomnost několika náruživých fanynek, které tvoří nezbytný doprovod všem rockovým kapelám. (HBO GO)

(více)

Recenze (387)

Gattolino 

všechny recenze uživatele

Zprvu jsem si nebyl jist, jak mám k tomuto snímku přistupovat, ale vplul jsem brzy hladce do nálady filmu, který je vlastně takovým polofiktivním polodokumentem, odraženým od skutečných událostí, a přitom zbytečně neinklinujícím ke zbytečné syrovosti, naopak nadlehčený určitým idealismem, který v sobě nese právě rocková hudba. Tohle byla oslava rocku začátku sedmdesátých let, jeho rozletu a oslnivé nádhery, i druhé strany mince neučesaného života rockerů. Je to samozřejmě jen dojem, ale možná právě příběhy raných Led Zeppelin se do děje v určitých variacích prolnuly, a ne nadarmo bylo tedy zeppelinovské muziky mezi těmi hudebními skvosty v soundtracku snad nejvíce. Kde bych si dovolil najít paralelu - třeba nepřátelský postoj tisku a kritiky, jaký Led Zeppelin zažívali v období svých prvních třech alb, souboje s pořadatelskými agenturami (proražení brány autem), pořízení si vlastního letadla, nebo Russelův omámený křik ze střechy "jsem zlatý bůh", který je opravdu od skutečného Roberta Planta známý. Také řádění v hotelu Riot House, kde bydlívali i Zeppelíni, analogie Penny Lane a Pageovy nezletilé milenky Lori Maddox, apod... Samozřejmě, kapela Stillwater byla ve svém divokém životě na turné umírněnější a krotší než skuteční Zeppelini, ale opak by pozitivnímu vyznění filmu jako oslavy svobodného rockerského feelingu uškodil. Protože film byl paradoxně při své zdánlivé hře na realističnost hodně nadnesený a vyhýbal se skutečně někdy smutné odvrácené straně života některých rockových megahvězd. Což je zde myslím pochvala, a koneckonců, Stillwater přes svou určitou proslulost zjevně megahvězdná kapela nebyla (přeskakovali již tehdy veleslavným Sabbatům v době třetího alba, jak bylo slyšet). Takže nesmírná spokojenost, herci hráli jak měli, hlavní protagonista skvělý a uvěřitelný, scéna s listováním ve sbírce desek, zanechaných ségrou pod postelí byla dojemná a okouzlující. V podstatě snad všechny ty desky, kterými se William probral, mi v době pravidelného chození na pražskou burzu prošly rukama i gramofonem. Nevím, jak by film oslovil někoho, kdo rockové opojení magických sedmdesátek nezažil, ale mně oslovil na výbornou. ()

Mermaidee 

všechny recenze uživatele

Zajímavý příběh, skvělé obsazení, neskutečná hudba. Netřeba delšího komentáře - hvězdám nelze dát méně hvězd. ()

freebob 

všechny recenze uživatele

Těšil jsem se na dobové retro,ale přišlo mi to takové nemastné, neslané, sentimentální a naivní.Trocha autenticity sedmdesátek by neškodila.Neprávem nadhodnocené jako všechny filmy od Crowa. ()

Reklama

Reklama