Zkrocená hora

Podle mě byl kolem Zkrocené hory zbytečně velký humbuk. Ano, scénář je skvělý, režie také, Jake a Heath jsou skutečně výborní, ale avizovanou kontroverzi ve filmu rozhodně nehledejte a u mě je ještě jeden problém - ani trochu se mě tenhle příběh nedotkl. Ač se všichni tvůrci a aktéři snaží sebevíc, prostě si nemůžu pomoct (a protože nechci spoilerovat, tak nemůžu ani napsat, která scéna měla být podle mě hodně silná a mě nechala naprosto chladnou). Přestože jde o po všech stánkách velmi povedený snímek, mám takový pocit, že za pár dní si na něj ani nevzpomenu. (28.06.2006)

Ang Lee je zkrátka génius. Takhle silný film jsem už dlouho neprožil. Příběh mě naprosto usadil a převálcoval. Film o nešťastné lásce je odvyprávěn strhujícím způsobem a přesto často jen v náznacích a rozhodně naprosto nekýčovitě. Oba herci byli vynikající, můj favoritem je hlavně Jake, u Heatha mi přeci jen trošku vadilo jeho mumlání. Scéna, kdy se po čtyřech letech setkají, vyvolala v sále smích a na mě to přitom působilo jako neskutečně smutný okamžik. A takových silných scén je ve filmu spoustu. Věta "proč já tě jenom nedokážu opustit!" mi ještě bude znít nějakou dobu v hlavě. Hudba mi moc geniální nepřišla, kamera byla výborná, příroda krásná, ale to pro mě byla kulisa a určitě pro tyhle prvky film tak vysoko nehodnotím. Pro mě to určitě nebyl film, kde by se nic nedělo. Já si z filmu vzal hlavně příběh o nešťastné lásce, o tom, jak vynucená přetvářka dělá všechny nešťastné (včetně manželek). O strachu z okolí, zkrátka o tom, jak se těžce vyvíjí milostný vztah v krajně nepřátelském prostředí. A právě proto, že se tu i řeší témata přetváření se, lží ze strachu z okolí (a to i lhaní sobě) a tabuizovaného vztahu, nejde říct, kdyby to nebyl homosexuální vztah, byl by to klišoidní milostný příběh. Protože téma homosexuality tu hraje klíčovou roli a je to asi jako říct, že kdyby v Dokonalé bouři nebyla bouřka, tak ten film je jen nudným příběhem pár rybářů co jedou na klidném moři na ryby. Samozřejmě, že by byl nudný - protože Dokonalá bouře je o bouřce a Zkrocená hora je o homosexualitě. (03.03.2006)

Až teď a tady jsem pochopil, jakého herce jsme ztratili v Heathu Ledgerovi. Mistrovsky napsaná a zrežírovaná “neobvyklá westernová romance”, zasazená do neskutečných exteriérových kompozic, ale současně vnitřně silně komorní, se skrývanými emocemi a tragikou dlouhodobě nenaplněného štěstí na dosah ruky. Ang Lee vede hlavní i vedlejší herce v obrazech a střihové skladbě jako kdyby maloval obraz. V atmosféře drsného amerického retrovenkova skládá dokonale soustředěnou mozaiku tichých tužeb a snů, do které chladný horský vítr a prérijní prach váhavě propouštějí tóny decentně dokreslující Santaolallovi hudby. Co scéna, to filmařsky precizně zhotovený krok v budování charakterů a vyprávění příběhu pokrývající dvacet let života dvou lidí, kteří nemohli žít ani spolu, ani bez sebe. A života lidí kolem nich, ovlivněných z toho pramenícími smutnými událostmi. ___ Brokeback Mountain mě rozsekal minimalistickým uzavřením příběhu nejdůstojnější formou filmového umění - bez náznaku kýče či ždímáním slz jinými filmovými prostředky než tichým dořečením příběhu mimo obraz, které se tak silně propojí s předešlými událostmi, až z toho puká srdce. Tyto smutné gay romance, když se povedou jako tady nebo v Call Me By Your Name, mají v trápení postav pro jejich společenskou odlišnost a nepřejícný osud mnohem dramatičtější podklad než tradiční hetero vztahovky. Nejspíš taky proto, že najít si novou holku, když to s tou předešlou nevyšlo, je o tolik jednodušší, než najít silné propojení s někým z dvou procent populace. Asi to bude jako pro filmového fandu jednou za pár let vidět takto zrežírovaný film. (03.04.2024)

Po zkušenosti s komentářem k filmu Ptačí klec píšu s obavami. Tehdy mi interní poštou přišel gramatický zločin, jehož autor mě vyzýval, abych snížil hodnocení filmu, "protože je o teplouších," jak mě důvěrně informoval. Zřejmě v domnění, že při své chabé inteligenci jsem tak závažný prohřešek přehlédl. ;-) Tentokrát se obávám opačné reakce, protože se chystám mírně polemizovat s všeobecným nadšením. O to, že Zkrocená hora je formálně dokonalý film s bravurními hereckými výkony, se nepřu. Co mě ale mrzí, je drobný alibismus, s nímž umožňuje dvě zcela protichůdné interpretace. Nevěřím, že dokáže zliberalizovat úzkoprsou většinu. Spíš si myslím, že jak tolerantní, tak předpojatou část publika pouze utvrdí v jejich dosavadním názoru na homosexuály. Ti první budou Zkrocenou horu vnímat asi takhle: Dva honáci dobytka, chlapáci každým coulem, se do sebe zamilujií, s panikou si uvědomí, že to, co o sobě zřejmě tušili celá léta, nebylo jen střídavé pominutí smyslů, ale konstantní citové zaměření, nicméně nemají odvahu je ventilovat v obavě z veřejného odsouzení. Rozhodnuti zapomenout a potlačit svou přirozenost si založí rodiny. Naoko žijí v šabloně "amerického způsobu života" a to, na čem jim nejvíc záleží, odsouvají do ilegality místa, kam bedlivé oko veřejnosti nedohlédne. Je nám líto, že se narodili v nesprávné době na nesprávném místě. Jenže druhá varianta dovolu konzervativnímu publiku považovat Jacka a Ennise za mravně přijatelné PROTO, že své zaměření sami chápou jako trestuhodnou úchylku, kterou je třeba prozíravě tutlat a "odčinit" založením rodin. Popřením osobních preferencí ve prospěch unifikované společnosti. Nepochybuji sice, že Angu Leeovi šlo o poselství č. 1, ale masový úspěch filmu bych připisoval spíš oněm zadním vrátkům, té rafinované kličce. Zkrocená hora není čistokrevnou romancí dvou mužů, netroufá si být tak transparentní. Ve jménu odsouzení většinové netolerence dává vlastně požehnání k tomu, čemu se tuším říká internální homofobie. Stejně jako se Jack a Ennis průběžně ujišťují, že jsou nanejvýš bisexuálové, film podobně konejší uražený jemnocit okázale "tradiční" většiny, která se skřípějícími zuby přijme maximálně neupřímný kpmpromis. Cítil jsem potřebu to napsat, i když i můj dojem z filmu byl primárně dobrý. Jen by se mi víc líbilo, kdyby byl v tomto směru odvážnější, drzejší. Nic to ale nemění na tom, že mě emocionálně zasáhl víc než většina instantních melodramat a ležel mi v hlavě celé týdny. 80% (19.11.2007)

"Vy jste tam nechodili na ryby. Vy jste..." A je to venku. Zkrocená hora evidentně není snímkem natočeným pro mé uspokojení. Nevinil bych z toho svou předpojatost, neboť nemám nic proti lásce osob stejného pohlaví, ani jejich registraci a znám i jeden takový pár, kterému bych klidně svěřil výchovu dětí. U mne je problém s uvěřitelností. Mohu to srovnat se svým nedobrovolným pobytem ve slušivé zeleni, kdy mne obklopovali pouze druhové ve zbrani a ženu žádný z přítomných radarů celou věčnost nezachytil. Přesto jsem žádný náznak přítulnosti mezi osamocenými muži nezaznamenal a vše se řešilo nenápadnými pohyby pod dekou doprovázenými lehkým vrzáním postele v tichu po večerce. Samozřejmě vím, že mé přirovnání je poněkud blbé a určitě uráží poetiku snímku, ale já, ze své prosté podstaty bytí, zkrátka spíše uvěřím v existenci Klingonů, maxipsa Fíka či funkčního preparátu na hubnutí, než lásce mezi kovboji. (05.10.2011)