Casablanca
Casablanca
Casablanca
Casablanca
Casablanca
Casablanca
Režie:
Michael CurtizKamera:
Arthur EdesonHudba:
Max SteinerHrají:
Humphrey Bogart, Ingrid Bergman, Paul Henreid, Claude Rains, Conrad Veidt, Sydney Greenstreet, Peter Lorre, Dooley Wilson, Joy Page, John Qualen (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Noční podnik Café Américain v Casablance, který vlastní Rick Blain, je jedním z mála podniků, kde se i za druhé světové války dají bez problému sehnat padělané pasy. Právě kvůli falešnému pasu sem přichází Victor Laszlo a Ilsa, milenecký pár prchající před fašistickým gestapem. Blain však v Ilse poznává svou bývalou přítelkyni a tato láska je brzy vzkříšena. Blain chce s Ilsou uprchnout, ale zjišťuje, že již asi není schopen pravé lásky. (Pannonia Ent.)
(více)Recenze (719)
Ocenění: Film Casablanca v roce 1944 z celkem osmi nominací na Oscara proměnil tři a to za nejlepší film, režii a scénář. ()
Úžasné, ako táto filmová legenda ešte aj po toľkých rokoch dokáže zapôsobiť na diváka. Teda aspoň na mňa. Aj napriek tomu, že dej toho veľa neponúkne a priestorovo je to tiež veľmi statické, už od prvých minút si ma snímok získal, čarovným spôsobom ma preniesol do Casablancy, pričom celkom určite na tom nemá zásluhu iba H. Bogart. Neviem čím to presne je, to sa snáď ani nedá opísať, skrátka to treba len pozrieť. Žeby to povestné čarovné kúzlo starých filmov? 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
Tento film by měl ze studijních důvodů určitě vidět každý, kdo to s filmem myslí trochu vážně. Osobně snad neznám film, který by byl větší klasikou než Casablanca. Rovněž ale rozumím tomu, že řadu moderních náročných diváků tento slaďák asi dvakrát neosloví - upřímně, celý ten scénář musel už tehdy působit jako vykonstruovaný hollywoodský überkýč. Přesto nemohu nehodnotit maximálním počtem hvězd - u mě Casablanca zafungovala na 110%. A těším se, až si jednou najdu čas pustit si ji znovu, po boku někoho, kdo je naladěn na stejnou retro nostalgickou vlnu :) ()
Verze s Dinglebatovou a Beardsleym je sice naprosto nepřekonatelná, ale tohle také není špatné, už jen kvůli hláškujícímu Bogartovi. ()
Zcela po právu legenda. Takovou fantastickou atmosféru starých časů jsem snad z žádného filmu ještě nikdy necítil. K tomu navíc musím přičíst chlapáckého Bogarta, Rainse a překrásnou Bergman (imho nejkrásnější herečka 40.let). 9/10 ()
Unylý Rakušan hrál Čechoslováka s maďarským jménem v Maroku, které tou dobou patřilo Francii. Američané si dali práci a film kolorovali. A tím veškeré zajímavosti o tomhle sentimentu všech sentimentů končí. Jímá mě neutuchající radost, že už mám tuto sentimentální nudu za sebou. ()
Mám rád staré filmy, zejména když mají tak kvalitní herecké obsazení jako Casablanca, jejíž repliky cituje kdejaký seriál i film (že pane Nolane). Romantické drama Casablance má určitou sílu, ale přesto mě film nedokázal něčím vyloženě strhnout, byť se točil v pohnuté době, kdy ještě nebylo jasné, jak boje v 2.sv. dopadnou. Bogart výborný, Bergmanová na tu dobu slušné, ale má mnohem lepší filmy a silnější role. Film má svoji atmosféru, pěkné lokace, ale prostě něco mi tady chybí, něco výrazného, kvůli čemu bych si film chtěl reprízovat. ()
Na 100% to určitě není, vždyť je to v podstatě dobře natočená banalitka, ale... Prostě si snad každý musí trochu zaplakat nad hořkým koncem a to i já, prostože jsem film viděla v brutální obarvené verzi. ()
Tak kvůli tomuhle filmu jsem se filmovým fanouškem opravdu nestal... Ale Humphrey Bogart je drsňák k pohledání! ()
Velice by mě zajímalo, jak by se mi Casablanca líbila v době, kdy byla natočena. Jsou v ní scény, které kdyby někdo natočil dnes, šili by se mnou v kině všichni čerti; scény plné sentimentu a klasicky přecítěná "Miluji tě" ale zřejmě ke Casablance patří jako ústa, která spojuje polibek. Taky jsem takový dostal - v sobotu na ČT 2 v 9:50. PS: Alepoň jsem to konečně viděl celé a ne jen poslední 3 minuty, které máte šanci vidět v každém pátém americkém filmu. ()
Čekal jsem " přeslazenou romantiku gigantických rozměrů " , k mému údivu se mi dostalo i " něčeho jiného ". Troufám si tvrdit, že snímek by na mě zapůsobil mnohem více, kdybych jej shlédnul v době jeho vzniku ( v kontextu s tehdejší politickou situací ) a např. scéna, kdy ( přestože i dnes se dostavilo jemné mrazení ) v baru u Ricka začne zpívat celé osazenstvo Marseillaisu by ve mně zanechala mnohem hlubší stopu. Nicméně s výslednou podobou snímku a to i díky ústřednímu hereckému duu (charismatickému H. Bogartovi a nádherné Ingrid Bergman ) a navozené atmosféře jsem spokojen. Avšak s dovětkem, že ke komentářům... Nejlepší snímek všech dob, se tentokráte nepřidám. ()
[6/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Hal B. Wallis /// Scénář: Julius J. Epstein, Philip G. Epstein, Howard Koch podle nepublikované divadelní hry Murraye Burnetta a Joan Alisonové /// Kamera: Arthur Edeson /// Hudba: Max Steiner, M. K. Jerome, Jack Scholl /// Oscar: Hal B. Wallis (nejlepší film), Michael Curtiz (režie), Julius J. Epstein, Philip G. Epstein, Howard Koch (scénář) /// Nominace na Oscara: Humphrey Bogart (herec), Claude Rains (herec ve vedlejší roli), Arthur Edeson (kamera), Owen Marks (střih), Max Steiner (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Casablanka není špatná, ale přeceňuje se. Před chvílí jsem viděl Hitchcockovu Vražda na objednávku a to bylo jiný kafe. Tenhle kousek si můj zájem držel tím, že jsem nevěděl, proč ho opustila. Tak jednoduchá věc dokáže udělat celý film. A pak je kolem kupa sentimentu, trocha vlastenectví, nezpochybnitené herecké výkony a jeden skvělý vtip při zavírání kasina. # [viděno: TV, 1.0] # příběh 8 | hudba 7 | humor 0 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 6 ()
Docela jsem se bál, aby mě film, stejně starej jako Marta Kubišová, pobavil. Ale jakmile jsem se ponořil do světa Casablancy, na ten náš jsem zapomněl. Hlavní hrdinové jsou tak chlapští a charismatičtí, že i Honza Kraus vedle nich vypadá jako okousaná tužka s gumou na konci a já je okamžitě vzal za vzor. O to víc jsem rád, že jeden z nich je Čechoslovák - pevně doufám, že víc Čech, než Slovák. Bez váhání dávám 5 a okamžitě po dopsání dohohle blafu si jdu založit nový nicky (Sonnery 2 a Sonnery 3), ohodnotím 1000 filmů a to jen proto, abych mohl dát Casablance hvězdiček 15! - mimo to si ještě sám sobě udělim dva body ()
Na tak kultovní film mě to bohužel zklamalo. Po různých vyslechnutých ohlasech na film a po zhlédnutí části Play it again, Sam od Woodyho Allena jsem měla za to, že Bogartova postava je jakýsi symbol mužství, takový ten typ perfektního chlapa, do kterého není divu, že se žena zamiluje, a který zároveň ženám rozumí. Ale místo toho jsem ho tady viděla spíš jako slabocha, který naopak s Ilsou (Ingrid Bergman) ani komunikovat neumí, a silně a nesobecky se zachová až na konci filmu. Jejich vztah mě v podstatě zanechal chladnou, protože ve filmu není vůbec vykresleno, jak a proč se do sebe zamilovali, a chemie mezi nimi taky dvakrát nefunguje. Celé to na mě zkrátka působilo hrozně uměle a málo uvěřitelně. Plus mě hrozně rozčilovala právě ta jejich neschopnost spolu upřímně a na rovinu komunikovat. Ale to všechno bylo zřejmě vykonstruované proto, aby jejich vztah působil bolestněji a dramatičtěji... což je samo o sobě přesně to, na co jsem alergická - samoúčelně bolestná a dramatická love story, která postrádá pořádný smysl. Uf... Možná jsem na tenhle film moc tvrdá vzhledem k tomu, že je to snímek z roku 1942. Kdysi to byl určitě trhák o velké lásce za druhé světové války. Ale dnes mě tohle prostě neosloví a nenadchne. ~(2,3★)~ ()
k tomuto filmu ťažko napísať niečo iné ako: GENIÁLNE. Podľa môjho najobľúbenejšieho spisovateľa Kurta Vonneguta Jr. je tento film "najlepší, aký kedy vznikol" a ja si myslím, že nie je ďaleko od pravdy. Humphrey Bogart je herecký poloboh a tie hlášky, tak takto by to nejako malo vyzerať, nech sa hanbia všetci "pseudohláškari". Skvost, klenot ()
Filmová příloha The Times z roku 2007 označila tento snímek za nejlepší film historie a myslím, že nebude daleko od pravdy. ()
Ja mám s týmto filmom podobný problém, ako s Občanom Kaneom. Uznávam jeho kvality, páči sa mi, mám rád hercov, ktorí v ňom hrajú (Ingrid je nádherná), ale za moju srdcovku ho nepovažujem a asi sa to nezmení, ani keď ho uvidím znova. Casablanca je navyše filmom predovšetkým pre ženy. Ja ich bezhraničné nadšenie, hlavne z vrcholnej záverečnej scény, plne chápem. Inak Humphrey a Ingrid tento film nepovažujú vo svojich kariérach za nijak obzvlášť výnimočný. ()
Scénář je jednoznačně postavenej na efekt - a tím efektem je málem stoprocentní zapamatovatelnost dialogů a málokdy vídaná zábavnost. A to si nechám líbit - opravdu výborně jsem se pobavil, a byla to zábava na úrovni. ()
Související novinky
Návrat krvavého kapitána
Captain Blood z roku 1935 je snad největší klasikou pirátského žánru. Na kapitánském můstku tehdejší megahvězda Errol Flynn, u kormidla pozdější tvůrce Michael Curtiz, na vlajce zlatem vyšitý nápis… (více)
Casablanca na indický způsob
V seriálu Červený trpaslík je scéna, kde si tvůrci dělají legraci z toho, kam to ve vzdálené budoucnosti může kinematografie dotáhnout. Kromě zmíněného pokračování Pátku třináctého, části 1648, je… (více)
Legendární Casablanca. Film, který by měl patřit do vzdělání každého fanouška kinematografie. Těžko uvěřit, že něco takového dokázalo vzniknout v těžkých dobách 2. světové války. Ačkoli drama války není vůbec obsahem filmu, celá atmosféra pozadí je jím prostoupena. Scéna, ve které se zpívá Marseillaise, dokázala dojmout diváka i štáb na place. Válka ovlivnila život každého. I herců a filmařů. Je to jakási přidaná hodnota k tomu, co je primárním obsahem snímku. Tenkrát nikdo nedokázal odhadnout, jak moc se změní svět za dva za tři roky, zda válka bude pokračovat a jak dopadne. Ve filmu tak sledujeme zvláštní situaci, kdy vedle sebe žijí hajlující Němci, byznysmeni z USA, političtí uprchlíci z Třetí říše a vše hlídají italští policisté. Tento stav není terčem kritiky nebo moralizování. Je na něj nahlíženo jako na reálný součastný svět s pevně danými pravidly, které nikdo nezkouší zpochybňovat. Svět, na jehož pozadí se žijí normální životy a odehrávají se jednotlivé lidské osudy. Se zaměřením na lidi. Sdělení filmu vychází právě z člověka. Z člověka, který chce přežít, ale zároveň musí řešit i jak přežít, aby měl čisté svědomí. S jednotlivými osudy hrdinů se mohl v tu dobu ztotožnit téměř každý. Retrospektivní vzpomínky na Paříž dávaly vzpomenout všem uprchlíkům na svoje domovy a okupovaným zemím na dobu svobody. Humphrey Bogart jako majitel restaurace je zde dobrým prototypem Američana, který chce zachovat neutralitu a chovat se jako obchodník. V konfrontaci s dobovými problémy se musí časem jasně vyprofilovat, na jaké straně stojí. Tahle role už definitivně potvrdila Bogartovu nesmrtelnost. Postava Strasser Conrada Veidta je zase dobrým prototypem nacisty snažícího se ovládat část světa, která mu nepatří, přičemž se celou dobu chová jako slon v porcelánu a jeho snaha pochopitelně selhává. Jistě. Film je cítit Hollywoodským sentimentem, ale i v tom je něco krásného. Ačkoli se jedná o tradiční ateliérovou studiovou záležitost, na atmosféře to neubírá. Většina děje se odehrává v interiérech, na což nelze říci ani zbla. Scény z ulice jsou též bez problémů a záběry na mapu severní Afriky nechávají diváka žít v právě té části světa, ve které se děj odehrává. Kvalitní scénář, který se do posledních chvil předělával, nechává diváka až do konce v napětí z konečného rozuzlení. Ačkoli film končí sebeobětováním hlavního hrdiny a divák čeká tragické zakončení, přichází ještě překvapivé rozuzlení v podobě „nového přátelství“....... Casablanca u nás není takovou modlou jako v USA. Kult klasického Hollywoodu (před rokem 1960) je tu celkem s úspěchem přehlížen. Těžko hodnotit, proč tomu tak je. Je pravda, že v jistých dobách se k nám tyto filmy těžko dostávaly a tudíž si zde nemohly vybudovat publikum. Hollywoodské filmy té doby mají jistou atmosféru, která je pro zlatou éru charakteristická. Casablanca je jeden z vrcholů této éry a zaslouží si pozornost. Jistě větší pozornost než řada blockbusterů, kde na nás útočí zmutované příšery všeho druhu, ufoni, umělá inteligence a nanotechnologie. Takové filmy se ztratí stejně rychle, jako se objeví. Historii nepíšou. Casablanca ano. Už jí napsala. 91% () (méně) (více)