Mariňák

Natočit film, který zachycuje válku vedenou dálkově řízenými střelami a letectvem z pohledu vojáka, který ji prožije v uzavřené komunitě uprostřed nehostinné pouště bez přítomnosti žen, je hodně odvážné a hlavně svízelné. Chybí tady akce, riziko ohrožení, emoce vybičované strachem, zoufalstvím, nenávistí nebo bolestí. Sam Mendes to ale risknul a natočil snímek, který celkem věrně zachycuje nekonečné čekání na rozkaz a nasazení tak, aby divák naladěný na správnou vlnu nebyl zklamaný a měl slušný filmový zážitek. Mendes patří k nejtalentovanějším současným režisérům, nicméně je nutné zdůraznit, že k jeho tvorbě se váže i určitá opatrnost, hraje na jistotu a pracuje přes nespornou kreativitu především se zažitými konvencemi. Není to zkrátka nový Přelet nad kukaččím hnízdem, který jasně kritizoval systém a nabourával ho novými myšlenkami a odlišným pohledem. Když Forman svého času natáčel Vlasy, čelil neochotě americké armády a kritice pro nedostatek vlastenectví a protiamerické postoje. Mariňákovi by klidně mohl Pentagon nějaký ten milion ze svého rozpočtu přihodit, protože podle mě obsahuje podobně jemně dávkovanou skrytou propagandu "amerických hodnot", jaká se vyčítá Michalkovovi, když do svého remaku 12 přimíchal obdiv k osvícenému autoritářství. Z hlediska filmového řemesla se Mendesovi moc co vytknout, příznivce dynamické akce Mariňák pochopitelně zklame, ale pro mě je to solidních 75 % celkového dojmu. (05.03.2011)

Velký potlesk pro režiséra, který natočil válečné drama bez tupých keců, agitačních tendencí, patetických scén a prakticky bez výstřelu. A velký potlesk pro herce, i když Jake Gyllenhaal se zde ocitá poněkud ve stínu skvělého Jamieho Foxxe a nejednoduchého Petera Sarsgaarda. Troufám si tvrdit, že scéna s koněm na nočním naftovém poli se otiskne do paměti jako jeden z nejpůsobivějších dopadů války na ty obyčejné v pozadí. (22.07.2007)

Nemám s čím porovnávat, žádný takovýhle snímek jsem neviděl (ani často zde zmiňovanou Full Metal Jacket). Trochu s obtížemi jsem vstřebával humor z první půlky filmu (ale pár hlodů by se tu našlo, včetně trefně zařazené Don't Worry Be Happy), naštěstí v té druhé šlo už o čisté drama. Nikomu neberu názor, že si snímek třeba jenom hrál, že má navíc, ale já si myslím, že ne. Jak jsem to pochopil já (což netvrdím, že dobře), Mendesovi šlo o to, ukázat válku jako neuvěřitelný zmar (buzerace, výcvik, nuda, ztráta iluzí, blízkých lidí a to vše jen proto, aby na konci voják zjistil, že bojoval pro nic, nevystřelil ani na 1 nepřítele a ještě k tomu, že se s ním vzpomínky budou táhnout celý život); a tohle se mu podle mě zatraceně podařilo. Herci, hudba, kamera; nemám co vytknout. Viděl bych to na 4* (ten humor mi zde prostě moc nesedí), ale třeba nato ještě někdy kouknu a svůj názor poupravím. (17.01.2010)

Narukuj! Strýček Sam si tě žádá! Bude ti u nás dobře, zastřílíš si, zabiješ pár neamerických parchantů, svou vlast ochráníš a i najíst ti dáme... A nebo ne? Nuda v poušti neboli Sam Mendes potřetí. A opět o něčem jiném a zcela jinak než ve svých minulých počinech. Tentokrát přichází se sugestivně syrovým pohledem na život mladého mariňáka během první války v Iráku. Ten nejdříve projde drilem a celý natěšený je nasazen do války kde se nic neděje a jeho vysněná akce nepřichází, jen hlídkuje uprostřed písečných dun a čeká a čeká... A čeká. Film je sice jen slepencem jednotlivých scének (zvláště ta kdy se vojáci dívají na Apokalypsu mi jen tak z hlavy nezmizí, ostatně jako spousta dalších), ale i tak či právě proto je působivý. Navíc je do celkového vyznění přidána řádná dávka sarkasmu a satiry. Technická stránka je precizní (ano, kamera je skoro neskutečná; scéna s koněm uprostřed hořících naftových polí je dokonalost nejdokonalejší), použitá hudba taktéž. Herci jsou, jak již je u Mendesových filmů dobrým zvykem, do jednoho skvělí. Mendesova režie opět dokonalá, invenční a hýřící nápady. Kapitola sama pro sebe je Jake "Donnie Darko" Gyllenhaal, který opět dokazuje, že je jedním z největších talentů současné zaoceánské kinematografie. Pohled na nudu uprostřed moderního válečného konfliktu a dopad, který to zanechalo na jeho účastnících je o to zajímavější a mrazivější, že stejný pocit dokáže aspoň z části přenést i na diváky. (20.02.2006)

Nedejte se mýlit tím, že je to film o mariňácích z doby první "války v Zálivu" - tohle je především film Sama Mendese. Takže je "trochu jiný". A tím nemyslím jen surrealistické vložky jako hořící vrt a koně. Místy jsem měl pocit, že jde o nějakou aktualizaci a prolnutí Čety a Apokalypsy, ale opět pozor - Jarhead není o boji a traumatech války, ale o hlavně jde o výbornou studii toho, co s mladými, přesvědčenými a do jisté míry naivními kluky udělá pouštní výheň, odloučení od domova, a čekání na akci. Humor tu sice je, ale je kromě zelené barvy dost přibarvený načerno. V armádě se názorová pluralita moc nenosí, takže proč si to neužít alespoň ve filmu? Zvlášť když se v něm vyskytuje hned několik vynikajících herců ve výborně - a v případě těch hlavních i ambivalentně - napsaných rolích. A k tomu je to celé vybavené naprosto dokonalou kamerou Rogera Deakinse (ačkoliv na jeho stodevadesátouosmou nominaci na Oscara to tentokrát nebylo...). Takže ode mě jedno "Hoo Rah!" pro USMC a pro tohohle konkrétního Mariňáka 80%. A i když není pro každého, rozhodně je přístupnější než Hurt Locker. (10.01.2017)