Fratello sole, sorella luna
Brother Sun, Sister Moon
Brat Slnko, sestra Luna
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
Ennio GuarnieriHrají:
Graham Faulkner, Judi Bowker, Leigh Lawson, Kenneth Cranham, Lee Montague, Valentina Cortese, Alec Guinness, Adolfo Celi, Peter Firth, Massimo Foschi (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Italský film inspirovaný životem sv. Františka z Assisi. Italský filmový a divadelní režisér Franco Zeffirelli proslul především jako uznávaný odborník na dílo Williama Shakespeara. Úspěchy nejprve sklízel se svými divadelními i operními inscenacemi, později se odhodlal také k jejich filmovým zpracováním. Patří mezi ně například Sen noci svatojánské (1968), Otello (1986) či Hamlet (1990). V 70. letech se ovšem věnoval také adaptacím námětů s náboženskou tematikou. V roce 1972 natočil snímek Bratr Slunce, sestra Luna o životě svatého Františka z Assisi a v roce 1977 navázal velkolepým televizním filmem o životě Ježíše Nazaretského... Franco Zeffirelli ve svém filmu Bratr Slunce, sestra Luna zachycuje události v životním příběhu svatého Františka z Assisi před jeho poutí a rozpravou s papežem. Ten jej nejprve odmítá, ale následně jeho myšlenky schválí. Snímek začíná ve chvíli, kdy se František vrací zraněný z válečných bojů a v horečnatém blouznění pochopí své poslání, jímž se stává chudoba a pomoc bližním. Dobrovolně se zříká materiálních statků a nejchudším rozdává majetek svého bohatého otce. Ten jej vydědí a František začíná žít jednoduchý a přísně asketický život, pomáhá nejchudším a úplně se odevzdává do vůle Boží. Svou lásku projevuje všem obyčejným lidem a živým bytostem. Žije v souladu a rovnováze s přírodou a věnuje se opravě kostelíku svatého Damiána, čímž začíná jeho snaha o obnovu celé církve. Se svými upřímnými stoupenci se stává příkladem vlídnosti a lásky k bližním. Zeffirelliho osobité filmové zpracování vyniká řadou nezapomenutelných filmových obrazů a písní, které složil skotský folkový zpěvák Donovan. (Česká televize)
(více)Recenze (69)
František z Assisi… první beatník… on the road… Mladý nahý František od Zeffirelliho je o dost hezčí než starý nahý Rembrandt od Greenawaye. Oblečený taky… Kdo by odolal… Tak se k němu přidávali bratři a zpívali pospolu na loukách… (Pořádali wellness pobyty pro malomocné u vodopádů…) Moc romantické :/ Všichni pořád plakali… já taky plakal… hlavně při audience u papeže… SPOILER: papež taky plakal. ()
Čistota v celej svej kráse. (Btw. František byl pěkně nebojácnej řízek:)) ()
Filmy o sv. Františku z Assisi jsou obecně naprosté modernistické dno, dělající z „blázna pro Krista“ pouhého blázna. Kdo se chce o sv. Františku něco věrohodného dovědět, nechť si přečte jeho vlastní spisy nebo jeho životopis sepsaný sv. Bonaventurou, který při sepisování vycházel ze zpráv od Františkových součastníků. ()
Tohle teda byla všechno jen ne tradiční životopisný film o Františkovi z Assisi. Mimoňský hrdina, co se tváří většinu filmu jak na drogách a je naprosto odtržený od reality, nekonečné písničky, nulové drama a děj. Celé je to pojaté jako hipísácký film, kde si Francesco ve středověku založí hippie sektu, čemuž odpovídá zavržení rodičů, odpor k majetku a také volná láska. Jen místo drog je tu čistá láska k Bohu. Na druhou stranu překrásná kamera, malebné přírodní scény, kostýmy... na třetí stranu občas podivné expresivní záběry. Prostě těžkotonážní artové umění, které mě většinu filmu štvalo a chcípal jsem nudou... aby přišla finální audience u papeže, která mě dostala. Každopádně Zeffirelli měl talent, film si natočil tak jak chtěl, leč pro někoho jiného než jsem já... měl to připadalo spíše jako Utrpení svatého Šebestiána z filmu Slunce seno... víc než na 2* to pro mě není. ()
Go forth, sons of Assisi. God is with you! Když člověk vidí nádheru, jíž Zeffirelli oděl františkovskou legendu, přijde mu trochu líto, že je výsledkem jen hippiesácká variace, a ne trochu víc teologie. Už dlouho jsem neviděl tak krásně natočený, barevný film; až se jeden ptá, co by na tu opulentní záplavu barevnosti řekl umorousaný mystik. Do formy filmu se askeze příliš neotiskla. Pomineme-li základní životopisná fakta, neotiskl se ani František. Jeho jistě podnětné myšlenky se omezující na květinově rámované biblické citáty, volně přežvýkané do Donovanových folkových songů. Věrohodnosti vyznění nepomáhá ani herecké pojetí. Představitelé jsou typově vybraní asi vhodně, ale přerod ze středověkých buržoustů v menší bratry podávají jako definitivní hippísácké zdebilnění, což překvapí, protože proto-františkáni podle všeho nepraktikovali toxikománii. Z vrcholu květinové pyramidy trčí půvabný Graham Faulkner, jehož kreace prosťáčka božího připomíná moc často karikaturu Petera Sellerse v Being There. O intenzitě, s níž musel František na své druhy působit, se moc nedozvíme. Škoda pro roli zvažovaného Al Pacina, který již nadání na charismatické Taliány, řídící ilegální organizaci prokázal dříve. Faulkner naproti tomu jen podtrhuje nefér hypotézu, že Františkovi prachobyčejně hráblo. Když už je vší té popularity fakt hodně, objeví se papež Obi-Wan Kenobi... Když ale přistoupíte na podsouvanou tezi, že františkánské hnutí je projevem stejného spirituálního pohybu jako hnutní hippies (čemuž lze věřit), notabene podobné kvality (což je diskutabilnější), Zeffirelli natočil film po vás. Sedmdesátkoví vlasatci museli nad tou paralelou chrochtat blahem. People say you're mad. Did you know that? ()
Nemůžu nedat plný počet, tenhle film mě zasáhl přímo do srdce a zasáhne každého, kdo si ho ponechá otevřené. Některé obrazy a scény v kombinaci s Donovanovou hippie hudbou můžou působit trochu přeslazeně, ale je třeba si uvědomit, že ten film je v podstatě jedna velká epická báseň o světě svatého Františka, člověka, který miloval svět v celé jeho plnosti a kráse, člověka, který hovořil se zvířaty jako sobě rovnými. Takový film nemůže být natočen jinak. Mějte otevřené srdce a film Vás zasáhne také. Mějte je zavřené a svět Františka z Assisi nikdy nepochopíte. Ostatně o chápání ani tak nejde, jde o čistou radost a lásku. Plných 100% a pro mě nejkrásnější film na světě, přestože nejsem křesťan. ()
90% stará škola se prostě nezapře ()
Film dle mého pocitu trochu balancuje na hranici kýče. Ať už svou precizní stylizací, tak dialogy a okázalými (až nereálnými) detaily Františkova života a jeho prozření. Nijak mi to však nevadí a hodí se to k ýtickému zpracování filmu. Stejné je to například v Radůzovi a Mahuleně. Zeffirelli v konci kritizuje i samotnou církev, ale na Papeže si netroufne a jeho postavu lící jako oběť této instituce a loutku v rukou kardinálů. Vše v tomto filmu si zasluhuje vysoké hodnocení - výběr herců, kamera, stavba, výprava, kostýmy a v neposlední řadě hudba, která se stejně jako v Romeovi a Julii zaryje pod kůži. Franco Zeffirelli byl výtvarně nadaný a na filmu je to znát. ()
"Tak čo vlastne chceš?" "Ja by som chcel byť len šťastný. Chcem žiť ako vtáci na oblohe." Náboženskej tematike príliš neholdujem, ale k tejto životopisnej dráme ma prilákalo jej vysoké hodnotenie a tiež túžba dozvedieť sa niečo o daných historických reáliách (a jedine v tomto ohľade u mňa film ako tak uspel). Po pozretí si dostatočnej vzorky z filmovej tvorby Franca Zeffirelliho mi to vychádza asi tak, že tento režisér bol skvelý v adaptácii opier, viac než schopný v adaptácii Shakespeara, ale len nudný rutinér pri životopisných filmoch. Pochváliť by som mohol akurát tak obrazovú stránku filmu (len občas mierne zaváňajúcou gýčom), výprava je veľmi slušná (kulisy, kostýmy), celkové pojatie je ale strašne nezáživné a plné nebotyčnej naivity. Ani herecké výkony nie sú žiadna sláva, dominuje im akási teatrálna rozjarenosť a nezachráni to ani krátke objavenie sa Aleca Guinnessa (pápež Inocent III.) v jednej z najlepších scén filmu (audiencia u pápeža). No a tá krásna princeznička Klára (Judi Bowker) so žiarivo bielymi zubmi a vlasmi ako z reklamy na šampón, je kapitola sama o sebe. Tiež som silne na pochybách, či sa britský folk hodí k talianskemu stredoveku (to si asi presadili britskí producenti). "Keby sa všetci oddali sľubu celibátu, ľudská rasa by vyhynula. Buď plodný a množ sa." . ()
Keď režisér vie o čom točí a keď herec rozumie tomu, čo má zahrať, potom je to paráda. A o čom je film? Asi o tom, že keď príde medzi " kresťanov " skutočný kresťan, vyhlásia ho za blázna. ()
Toto je malý zázrak.. natočiť film o svätcovi tak, aby nepôsobil naivne a pritom nestratil správnu mieru pátosu, aby nás neudusil faktami a pritom nám povedal podstatu, to chce asi jedine Franca Zeffirelliho. Neviem si predstaviť nikoho iného, čo by natočil podobne krásny a silný film. ()
Hodně umělecké pojetí jedné životní etapy Svatého Františka a Svaté Kláry. Jelikož už jsem viděl několik filmů na toto téma, musím říct, že toto tak trochu muzikální pojetí mě doslova zaskočilo. Film se táhnul a spíš nudil a člověk dnešní doby to nemusí skousnout, proto je část příznivců tohoto filmu asi velmi omezená. Fantastické byli ale kostýmy a exteriéry. Stavby s před gotického období byli úžasné, zvlášť domy s věží a barevnost kostýmu my vyrazila dech , stejně jako scéna Audience u papeže.To je ale asi tak všechno co mi z filmu zůstalo v paměti. Jestli se chcete dozvědět o životě Sv. Františka, určitě toto není ten pravý film. Divák tohoto filmu by už co to z jeho života znát měl, protože hodně věcí je tu jen v náznacích a neznalec může začít tápat. Jelikož život Sv. Františka jako i Sv. Kláry tak trochu znám , a v Assisi jsem byl nemám bohužel pro toto americké pojetí pochopení. ()
Srdečne doporučujem všetkým milovníkom histórie a starého filmového remesla. Franco Zeffirelli vyrozprával nádherný obraz o bezpodmienečnej láske, o láske prichádzajúcej z výšin. Pri sledovaní som sa jemne zmietala v očarujúcej škále emócii, zadosťučinenia, sĺz šťastia, až som nadobúdala pocit vznášania sa. Slová mi už nepostačujú na opísanie oduševneného zážitku. ()
Nádherné ztvárnění života slavného světce Františka z Assisi. Na snímek mělo nepochybně velký vliv tehdejší hnutí hippies, jak je vidno už z jeho názvu. Klidná a zároveň velkolepá hudba italského Rize Ortolaniho a majestátní záběry přírody prostupují celý film. Lehce přezdobené kostýmy tehdejší církve krásně symbolizují počátky jejího sebeobohacujícího působení v celých dějinách. Dle mého názoru je velká škoda, že film není známější a tak trochu zapadl. ()
Tie nádherné preduchovnelé tvare,ohromujúce kostými a hudba spolu s Zeffirellim robí z príbehu o Františkovi z Assisi skutočnú rozprávku,kde na vás dýchne aj akési duchovno aj,keď ste neveriaci. ()
Páči sa mi spracovanie deja aj celého filmu o svätom Františkovi. Nech je pre nás inšpiráciou jeho život, ale aj jeho krásna modlitba: Pane, urob ma nástrojom svojho pokoja. Daj, aby som vnášal lásku, kde panuje nenávisť; odpustenie, kde sa množia urážky; jednotu, kde vládne nesvornosť. Daj, aby som prinášal pravdu tým, čo blúdia; vieru tým, čo pochybujú; nádej tým, čo si zúfajú; svetlo tým, čo tápu vo tmách; radosť tým, čo smútia. Pane, daj, aby som sa snažil skôr potešovať iných, než aby mňa potešovali; skôr chápať iných, než aby mňa chápali; skôr milovať iných, než aby mňa milovali. Pretože len keď dávame – nadobúdame; len keď zabúdame na seba – nachádzame seba samých; len keď odpúšťame – dostáva sa nám odpustenia; len keď odumierame sebe – povstávame k večnému životu. Amen. ()
* bohatstvo - chudoba * láska a príroda * priateľstvo, cirkev a radosť zo života * zmysel života * ()
Romeo a Julie nebo Zkrocení zlé ženy považuji za Zeffirelliho top, nicméně i tenhle obraz svatého Františka z Assisi musím hodnotit maximálním počtem. Zaprvé proto, že se v něm projevuje Zeffirelliho výjimečná obraznost, barevnost, až bych řekla barevná spiritualita nesena interiéry, kostýmy, přírodou a sluncem. Zadruhé pro režisérův um pracovat s exaltovaností postav tak, že jim věříte a necháte se jimi strhnout. A zatřetí, jak jinak, díky hudbě, jež se v tomto snímku proměňuje od nápodoby středověké melodiky do folkrockových balad. Donovan a Riz Ortovani odvedli tak nadstandardní práci, že jsem si některé pasáže pouštěla pořád dokola při práci. Ach, ta píseň Brother Sun, Sister Moon... Zeffirelli je zde oproti dvěma výše uvedeným snímkům lyričtější. Tím jen dokazuje, že umí natočit příběh bez velkých dějových zvratů, příběh plný lásky a úcty ke všemu živému, film plný barvy, slunce a hudby. ()
Musím povedať, že postava Františka z Assisi ma fascinuje od nepamäti a hlavne po prečítaní jeho biografie z pera Anacleta Iacovelli-ho a tento snímok od Franca Zeffirelli-ho je suverénne najlepším filmom o tejto veľkej postave dejín. Zeffirelli skvelo vystihol osobnosť a veľkosť tejto postavy a jeho celej filozofie. Vynikajúci výber do hudobnej zložky filmu, ktorú napísal a naspieval sám Donovan, hudobník tzv. vlny flower power. František žil v absolútnej harmónii s prírodou a so všetkým živým tvorstvom a všetko čo robil a konal bolo prevedené do čírej dokonalosti. František predbehol svoju dobu a jeho posolstvo je stále živé ešte aj dnes a povedal by som hlavne dnes. Dá sa parafrázovať na neho termín hippies stredoveku v tej najčírejšej a najčistejšej podobe a práve preto bolo spojenie tohto životného príbehu spolu s nádhernou kamerou a hudbou to najvydarenejšie, aké som videl. ()
Nádherný film s překrásným zpracování. Přináší povzbuzení, radost i zamyšlení se nad sebou. Jsem moc ráda, že do rolí sv.Františka a sv.Kláry byli vybráni herci s tak upřímnýma a čistýma očima. I po opakovaném shlédnutí ze mne nevyprchalo prvotní nadšení. ()