Fratello sole, sorella luna
Brother Sun, Sister Moon
Brat Slnko, sestra Luna
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
Ennio GuarnieriHrají:
Graham Faulkner, Judi Bowker, Leigh Lawson, Kenneth Cranham, Lee Montague, Valentina Cortese, Alec Guinness, Adolfo Celi, Peter Firth, Massimo Foschi (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Italský film inspirovaný životem sv. Františka z Assisi. Italský filmový a divadelní režisér Franco Zeffirelli proslul především jako uznávaný odborník na dílo Williama Shakespeara. Úspěchy nejprve sklízel se svými divadelními i operními inscenacemi, později se odhodlal také k jejich filmovým zpracováním. Patří mezi ně například Sen noci svatojánské (1968), Otello (1986) či Hamlet (1990). V 70. letech se ovšem věnoval také adaptacím námětů s náboženskou tematikou. V roce 1972 natočil snímek Bratr Slunce, sestra Luna o životě svatého Františka z Assisi a v roce 1977 navázal velkolepým televizním filmem o životě Ježíše Nazaretského... Franco Zeffirelli ve svém filmu Bratr Slunce, sestra Luna zachycuje události v životním příběhu svatého Františka z Assisi před jeho poutí a rozpravou s papežem. Ten jej nejprve odmítá, ale následně jeho myšlenky schválí. Snímek začíná ve chvíli, kdy se František vrací zraněný z válečných bojů a v horečnatém blouznění pochopí své poslání, jímž se stává chudoba a pomoc bližním. Dobrovolně se zříká materiálních statků a nejchudším rozdává majetek svého bohatého otce. Ten jej vydědí a František začíná žít jednoduchý a přísně asketický život, pomáhá nejchudším a úplně se odevzdává do vůle Boží. Svou lásku projevuje všem obyčejným lidem a živým bytostem. Žije v souladu a rovnováze s přírodou a věnuje se opravě kostelíku svatého Damiána, čímž začíná jeho snaha o obnovu celé církve. Se svými upřímnými stoupenci se stává příkladem vlídnosti a lásky k bližním. Zeffirelliho osobité filmové zpracování vyniká řadou nezapomenutelných filmových obrazů a písní, které složil skotský folkový zpěvák Donovan. (Česká televize)
(více)Recenze (69)
Film, který mne zasáhl již v raném mládí a měl velký podíl na mém světonázorovém (čili duchovním) vývoji. Výňatek ze života svatého Františka z Assisi vyřčený bohatě rozrůzněným imaginativním jazykem plným symbolů. Patos ušlechtilosti se zde spojuje s humorem pokory. Čirá oslava Života a Lásky. Ne na okraj, ale přímo do středu stránky ještě pár úvodních Františkových veršů z jeho Chvály tvorstva: "Nejvyšší, všemohoucí, dobrotivý Hospodine, / Tobě náleží chvála, sláva, čest a všechno požehnání. / Jedině Tobě, Nejvyšší, náleží, / a nikdo není hoden jmenovati Tebe. // Buď chválen, Hospodine, vším tvorstvem Tvým, / zejména panem bratrem sluncem, / které nám ve dne rozsvěcuješ, / a které jest krásné a zářící velkým leskem, / Tvé vznešenosti nesouc podobu. // Buď chválen, Hospodine, hvězdami a sestrou lunou jasnou, / kterým dal jsi záři vzácnou a krásnou." ()
František z Assisi je jeden z mála křesťanských světců, ke kterému cítím sympatie. Ne snad že bych ho obdivoval, ale líbí se mi, že ve své pomatenosti nikomu neubližoval a snažil se skutečně pomáhat. Nicméně Zeffrelliho idealistický a rádoby meditativní, navíc k uzoufání nudný, obraz, prokládaný příšernými skladbami a sérií unylých pohledů hlavního hrdiny, nedokážu pozitivně vstřebat. Líbily se mi kostýmy i pár sekvencí (zejména závěr), ale to je strašně málo a to je historický film mým nejoblíbenějším žánrem. Jsem velmi zklamán. 30% ()
Je zde ten František trochu hozený do hipícké roviny a hudba Donovanova k tomuto dojmu hodně přispívá, ale to nese ta doba vzniku, která se nikdy nedá odfiltrovat. Ale konec konců který hipík by nesouhlasil s Ježíšovými podobenstvími o liliích polních a ptácích nebeských. Franco Zeffireli to také trochu pocukroval, realita byla určitě drsnější. Stejně ta osobnost Františkova musela být působivá, když je to jeden z mála velkých katolických svatých, který nezemřel mučedlnickou smrtí. ()
Dovolím si být trochu zaujatý, ale nemohu si pomoct, jde také o to, jak na mě film působí. A já jsem člověk, který křesťanské příběhy prostě moc nemusí. Jasně, životopis Františka z Assisi by mohl být zajímavý, ale tohle je podáno prostě jako křesťanská zpověď. Já tohle jednoduše nemusím. Navíc mi herci nepřišli dvakrát zajímaví. ()
Vlastně jsem si film pustila náhodou a nebyla jsem vůbec zklamána. Zpracovaný život Františka z Assisi byl určitě natočený tak, že ho dokázal přiblížit zajímavým způsobem i divákům, kteří se o historii, tím spíše náboženské postavy vůbec nezajímají .V knížce od A. Muntheho je dokonce sv. František jediný, který se ho zastal, pro jeho lásku k ptáčkům, které zachraňoval na ostrově Capri, protože italové jich vždy hodně pochytali a zpestřovali si jimi jídelníček.Ale to je jiná.... Nádherná krajina spolu s hudbou a hereckými výkony, skvěle předávaná poselství bez jakkéhokoliv patosu či vytržení z kontextu, jak to velmi ráda dělá křesťansko - katolická církev...takže jasné čtyři hvězdy. ()
What is born of flesh is flesh, what is born of spirit is spirit. 1) Síla slova, myšlenek, přesvědčení, kdy i zdánlivě naivní deklamace jsou působivé. Silná obrazová, hudební i herecká stylizace přirovnává sledování snímku k četbě poesie._____ 2) Poté, co Beatles odmítli Zeffirelliho nabídku na hlavní role pro přílišnou zaneprázdněnost, oslovil režisér nakonec po delším váhání 25letého Grahama Faulknera (Francesco). Dále zde hráli 27letý Leigh Lawson (Bernard, vrátil se z křižácké výpravy) či 28letý Kenneth Cranham (závistivý advokát)._____ 3) Půvabné písničky složil 26letý Skot Donovan Phillip Leitch, britská verze amerického Boba Dylana, s nímž je často srovnáván._____ 4) Tentokrát jsem si i početl u kolegů komentátorů. Vtip dodal TroiMae****, zatímco Shadwell***** mně bravurně objasnil, jak poznat spirituální film. Snaha o polopatickou sdělnost pro mainstreamového diváka vadí Radkovi**** a MIMICovi****, zatímco Aidan*** uvažuje o oprávněnosti paralely s hnutím hippies. Velmi zajímavou charakteristiku křesťanů podává Anderton***. Poplatnost snímku době pěkně vyjádřil d-fens****._____ 5) Co film říká, vystihuje dobře postava Kláry. Do you remember me? I'm Clare... People say you are mad, do you know that? When you went off to war they said you were fine, intelligent - and now you are mad, because... because you sing like the birds, you chase after butterflies and... you look at flowers. I think you were mad before, not now. ()
Moc pěkné, moc. Nadšení ducha z filnu je inspirující, exteriéry nádherné, hudba, herci, prostě paráda :-). ()
Tak tohle je filmovej ZÁŽITEK. Po pomalejšim rozjezdu jsem si spíš řikal, co na tom lidi vidí, ale pak už to bylo jen lepší a lepší. Sqělej Graham Faulkner v titulní roli, krásná Judi, o který jsem pořád přemejšlel v čem už jsem ji viděl ( a zjistil to až tady na csfd :-)). Ale hlavně výborná výprava, kamera, hudba a režie mistra Zeffirelliho... Mým velkým přáním je vidět to v kině na ober plátně a s pořádnym soundem, to musí být ještě o level výš, protože tohle je opravdu filmařina. Kdyby třeba někdo z KVIFF zařadil Zeffirelliho do nějaký retro sekce, byl bych vděčen - ještě mi chybí Ježíš Nzaretský a třeba Hamleta už jsem taky pěkně dlouho neviděl! ()
úžasná výprava, kostýmy, miestami akoby "vypadli" z dielne Paradžanova. Presvetlené obrazy, zábery na čisté, mladícke tváre, aj mužská nahota, láska medzi duchovnými bratmi, ale aj nálada filmu mi zase asociovali Pasoliniho (ten by samozrejme žiadnu pokoru pred pápežom asi vo svojom diele nezobrazoval :). Scenár veľmi priamočiari, jednoduchý, zrozumiteľný a v týchto prvkoch sa prelínajúci s Františkovim nazeraním na svet. Kameňom úrazu je pre mňa hudba. Viem, že prostredníctvom nej sa dá vyjadriť veľa, ale tentokrát skôr zväzuje, pretože prostredníctvom hudobníka Donovana sa z filmu stáva akoby poplatná "objednávka doby" (hippies), skoro muzikál, a to bráni v plnom pochopení Františkovho teologického učenia. Podobne je to aj s výberom angličtiny, ktorá mi v prípade filmu z talianskeho prostredia doslova pichala do uší. Aj angličtinou sa film prezentuje ako "poplatný dobe" a určitý produkčný kalkul, ktorý mal film priblížiť širokej mladej diváckej verejnosti 70-tych rokov. Graham Faulkner je z počiatku pomerne nepresvedčivý vo svojom výkone, no s pribúdajúcimi minútami sa mu dá veriť stále viac a viac. Film so slabinami, ktoré však vyvažuje, okúzlujúca výprava, farebnosť, opulentnosť a samozrejme duchovný námet filmu - skromnosť, pokora a z nich prameniaca radosť (aj keď tá skromnosť a pokora je vlastne v priamom protiklade výrazových prostriedkov filmu) ()
Talianska kinematografia sa tentokrat zamerala na svateho Frantiska z Assissi 1180 - 1240. Hral tu aj John Sharp /Jestli se rozzlobime, budeme zli/. Film je to slusny, a ze sa clovek aj kopu veci dozvie, dam 71 % ()
Po výtvarné stránce jeden z nejkrásnějších filmů, jaké jsem kdy viděla, ze Zefirelliho skvostů ten nejkrásnější. Jako by obživly obrazy starých mistrů. Samozřejmě i jinak si film zaslouží plný počet hvězdiček. ()
Kdoví ... možná v oněch dávno zavátých časech, nezřetelně vystupujících ze stínu zapomnění, mohli dojít opravdového štěstí jen blouznivci a snílkové, nicméně ... nejsem si úplně jistá, zda bylo opravdu nutné vylíčit svatého Františka z Assisi a všechny kolem něj jako partičku pomatenců. Neboť drobný zpěvný opečenec dozajista nemusí sít ani sklízet: Vystačí si s několika bobulemi, aby - nasycený - náledně směle vzlétl k nebi a zpíval tam k větší slávě Boží. (Nezapomínejme přitom, že může být poháněn i o poznání přízemnějšími a jaksi pragmatičtějšími důvody, jakými jsou kupříkladu vytyčení hranic vlastního území nebo upoutání pozornosti téhož opeřence opačného pohlaví.) Nicméně lidstvo by s takovým přístupem k životu z větší části vymřelo, léčba malomocných by dodnes spočívala v omývání jejich ran kontaminovanou vodou a nebylo by kde a z čeho upéct jim chléb náš vezdejší. Na druhou stranu mé osobní názory, jakkoli nekorespondují s vyzněním příběhu, nemají tentokrát vliv na moje hodnocení, neboť kompozice vyprávění je úchvatná a dává mu vyšší smysl i řád. Kromě toho: Pravdivé vyobrazení čistě materialistických základů, na nichž stála (a stojí) církev svatá i všechna světská moc, je vpravdě k nezaplacení. ()
Na rovinu reknu, ze uz bych se druhemu zhlednuti tohoto filmu rad vyhnul. Ale sve kvality to bezesporu ma. A uz jen kvuli vyprave a nadherne hudbe si film zaslouzi nadprumerne hodnoceni... ()
Podľa Zefirelliho bol František niečo medzi bláznom a magorom. Ani sa nedivím jeho otcovi, že takého syna vyhnal. Na jeho mieste by som bol ešte prísnejší. Šlachta i cirkevní hodnostári sú zasa vykreslení naivno-smiešne, miestami to prerastá do lacnej komédie. Škoda, pretože o živote hl. postavy sa divák dozvie iba málo, nejaké okamihy prerodu mladíka, jeho vystrájania po uliciach a potom už len záverečné predstavenie sa pápežovi. Všetko preskupené početnými speváckymi vsuvkami, ktoré som kvôli otravnosti jednoducho musel preskakovať. Pár dobrých okamihov sa tu nájde, vrátane fajn spracovania doby 13. storočia, kostýmov a pod., ale na životopisný film o takto významom človeku cirkevných dejín je to sakra málo. ()
Dylan > Donovan ()
Nádhera... 💜 Blaze mírným, neboť oni přijmou Zemi za svě dědictví ..... ()
Duchovný film s obrovskou meditatívnou silou. A pritom sa to na prvý pohľad javý "iba" ako sfilmované divadlo. Omyl je to nádherná filmová reč. ()
Franco Zeffirelli zase válí. Geniální hudba a výprava. 93% P.S. Obi-Wan Kenobi forever. ()
František ako pomätenec alebo génius? Či svätec s extrémnymi názormi? Franko Zeffirelli je špecialista na veľké príbehy a tento nie je výnimkou. Stále viac môže byť nepochopiteľné takéto konanie, ale prečo nie natočiť o tom výpravný film alebo si ho pozrieť vo vianočnom čase. –––– Prestaň byť otrokom vecí. Všetky ich treba vyhodiť! Tak málo stačí, a si voľný! –––– Všetci nemôžu prijať sľub celibátu, veď by vyhynul ľudský rod. Želám ti zdravie a veľa detí. –––– My sme sa obklopili bohatstvom a mocou. Vy, vo svojej chudobe, zahanbili ste nás. ()
Tenhle film miluju a u scény, kdy František před biskupem svléká oděv a odchází do bezdomoví, vždycky bulím. Kéž bych to taky dokázal. - Mimochodem, tenhle snímek je považovaný za nejlepší křesťanský film. ()