Režie:
James ClavellScénář:
James ClavellKamera:
Paul BeesonHudba:
Ron GrainerHrají:
Sidney Poitier, Faith Brook, Geoffrey Bayldon, Judy Geeson, Ann Bell, Michael Des Barres, Patricia Routledge, Stephen Whittaker, Suzy Kendall (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Idealistický Mark Thackeray si nájde zamestnanie ako učiteľ a dostane triedu plnú nevychovaných a neovládateľných výrastkov. Hoci stále dúfa, že toto zamestnanie je len dočasné, začne pomaly meniť pomery v triede - ku svojim žiakom pristupuje ako k dospelým ľuďom a učí ich, aby sa k svojmu okoliu správali s rešpektom. Keď dostane lukratívnu pracovnú ponuku, bude musieť urobiť zásadné rozhodnutie. (STV)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
Opravdu sladce zidealizované (kéž by svět byl lepší) :-) ... ale třeba se někdy podaří ten drsný a nezohledný svět "opravit". Jan Ámos byl velký učitel, ... možná i proto, že používal k výchově hulvátů i rákosku. Osobně bych rákosce ve škole vřele doporučoval "comeback" a žákům bych přál v řadách učitelů více autoritativního mužského pokolení. ()
Pan učitel, jakého bych si přála - nicméně ani zdaleka nejsem přesvědčená, že by své svěřence zvládl s takovou profesionalitou ... s takovým pochopením ... že by je VŮBEC zvládl. I když ... byl možná prvním človědem v jejich životě, který je bral vážně, který s nimi jednal sice z pozice autority, ale zároveň s respektem. Částečné nedůvěře navzdory - ten snímek si mě naprosto získal svou otevřeností, svou vírou, svou vstřícností, svým přístupem k životu ... svou LASKAVOSTÍ, která přichází jakoby z jiného prostoru a času, na hony vzdálená pokřivené filosofii jedenadvacátého věku. Neboť bez ohledu na tehdejší místní ozbrojené konflikty, přetrvávající rasové předsudky, propastné třídní rozdíly a nejrůznější (polo)vyloučené lokality jsme tenkrát byli ochotni věřit na nadějné vyhlídky pro náš svět. Zatímco s příchodem nového století jsme se vlastním přičiněním ocitli v jakémsi bludném kruhu, kde se bez cíle a bez iluzí potácíme od nesmyslné a pokrytecké korektnosti k přezíravé a cynické bezohlednosti ... a zase zpátky. Jako bychom zapomněli, odkud jsme kdysi vyšli a kam jsme (snad) měli namířeno. PAN učitel Sidney Poitier alias Mark Thackeray nám s empatií sobě vlastní v podstatě jen zprostředkoval návrat ... k našim vlastním kořenům. ()
Což o to, Sidney Poitier má charisma na rozdávání, je to sympaťák k pohledání a humanistické ideály z něj přímo vyzařují, přesto bych adepty studia pedagogiky důrazně varoval před pokusem pohlížet na učitelskou profesi přes zkušenost filmového hrdiny. Na příběh o tom, jak učitelský elév svým zápalem dokáže během několika málo týdnů zásadním způsobem zvrátit negativní atmosféru ve třídě a z ukázkových sígrů v nejobtížnějším věku, na kterých se podepsalo kdeco od nevýchovy v rodině přes absenci pozitivních vzorů v okolí až po rezignaci a profesní selhání předchozích kantorů, udělal zapálené studenty připravené vstoupit do života, se hezky kouká, jenže s reálným životem to nemá nic společného. Snímek je tak sentimentální, moralizující a především neuvěřitelně naivní, až místy působí nepatřičně - jako by se dotýkal hranic parodie. Význam filmu spočíval podle mého jinde. V době natáčení ještě ani zdaleka nebylo zvykem vnímat černochy jinak než jako příslušníky dělnických povolání. Poitier v roli nepřehlédnutelného, silnou osobností vybaveného, vysokoškolsky vzdělaného intelektuála pomáhal bourat stereotypy a emancipovat afroamerickou komunitu a černošské přistěhovalce v Evropě. Na vysokém hodnocení na ČSFD se podle mého podepsala nostalgie, je nutné je brát s určitou rezervou. Celkový dojem: 45 %. ()
Tak jsem si kdesi na netu dělala test "what movie are you?" a oni potom na mě, že tenhle...neváhala jsem, druhý den si ho sehnala, natěšeně se na to podívala, že se o sobě něco dozvím...výsledkem je, že jsem přecitlivělá, naivní, všechny dojímající, trapné monology/dialogy povídající, na druhou stranu možná rozumná, umím jednat s lidmi, bez předsudků, nevznětlivá a líbí se mi Judy Geeson:)ten film mi zkrátka otevřel oči ()
Strašně milý feel good film se skvělou dobovou patinou. Taková věc, kterou když si pustíte, tak z vás alespoň na chvíli udělá lepšího člověka. A já si čím dál víc potvrzuju jak hrozně herecky můžu Sidneyho Poitier. Který je z dnešního pohledu trochu nedoceněný herecký chameleon. Koukněte jaký pro něj byl rok 1967 V žáru noci, Hádej, kdo přijde na večeři a Panu učiteli s láskou. Pro mne 3 100% filmy s pokaždé jiným, ale stále stejně silným Poitierem. A nebojte se toho, i když jste toho už o polepšené třídě se snaživým učitelem viděli víc. Já taky a stejně mi to udělalo radost a upřímně je to asi povedenější než filmy s Depardieum, Whoopi Goldberg nebo Tobiasem MBarekem. 10/10 Koukám, že natočil ještě hodně povedených filmů co jsem neviděl, máte nějaký oblíbený k doporučení? ()
Galerie (27)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (8)
- Producenti dostali povolení k natáčení v Britském muzeu. Jen několik dní před natáčením však bylo zrušeno a povoleno bylo pouze fotografovat. Fotografové Laurie Ridley a Dennis C. Stone dostali volnou ruku a vytvořili fotografickou sekvenci muzea tak, že to divák považuje za filmový experiment. (sator)
- Film si v USA vedl tak nečekaně dobře, že společnost Columbia Pictures provedla průzkum trhu, aby zjistila proč. Jejich odpověď: Sidney Poitier. (sator)
- Ve filmu se mluví o Cockney. Cockney je slang určité části Londýna, zejména z londýnského East Endu, nebo tradičně pro narozené poblíž kostela Bow Bells. Cockney také běžně označuje výrazný dialekt angličtiny používaný v těchto oblastech i jinde mezi dělnickou třídou domovských krajů. (sator)
Reklama