Rozsudky soudce Ooky
Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Přehlédnu-li starší datum výroby a s tím spojené nedostatky, je to pěkně zpracovaná pohádka podaná tak, aby ji pochopila i ta nejjednodušší individua. Dnešní "nedětský" divák je však (doufám) podstatně vnímavější a náročnější a tak jej něco takového nemůže plně uspokojit, tak to aspoň vidím já. ()
Pohádka mého dětství. Donutil je jako šikmookej super. :-) ()
Exoticky pojaté, zajímavé a poučné něco, co pro nedostatek jiných výrazů musím nazvat pohádkou. ()
Víděl jsem to kdysi jako děcko a musím uznat, že přemoudřelý chytráctví soudce ŠOoky bylo poměrně poutavý. Ale ať se na mě nikdo nezlobí - Donutil jako samuraj, to je vážně síla. ()
Brněňští herci namalovaní jako japonští občané ... zajímalo by mne jak na to koukali v Japonsku, jestli se to tam někdy dostalo. Nicméně příjemná pohádka o moudrém soudci, který díky své moudrosti a chytrosti stihne vyřešit několik drobných krimi případů malého ateliérového japonského městečka během 62 minut. ()
Výborná pohádka (one man show Miroslava Donutila), pro děti velmi poučné- a to nepíšu proto,že se dramaturgem byl strejda,ale proto,že je to prostě dobrý 85% ()
■ Jedna z těch, alepsoň pro mne, zcela vydařených TV inscenací osmdesátých let dvacátého století vytvořená Českou(Československou) televizí zabývající se tématem feudální východní asie. ■ Atmosféra zejména Japonska a Číny je tu sice útržkovitě, ale přece dobře vyobrazena. Zajisté je otázka, jak věrně je toto dílo věrné historické předloze, po pravdě ne moc, ale na druhou stranu je to TV inscenace, která nemá za cíl naraci dějin východní asie a ani striktní přesnost výpovědi doby dle dostupných věrohodných pramenů, ale má přinést srozumitelný nástin určitého období a nálady v něm. ■ Je potřeba brát tento TV film spíše opravdu jako TV inscenaci než semidokumentární vhled současného středoevropana na určitou legendu východní asie v období námi nazývaného feudálním. ■ Miroslav Donutil zahrál svou roli skutečně bravurně a je velká škoda, že na toto téma nebyl natočen regulérní celovečerní snímek, kde by se český japanofil mohl ukojit pohledem na skvěle vytvořené kopie historických kostýmů a masek. ■ Když tento TV film onehdá vysílala Česká(Československá) televize, sedě na gauči jak přikovaný, nedbaje vyžírání mých očí kravským CRT televizorem a zažrán do odehrávajícího se děje, jsem nevěřícně (jak Scully(ová) při prvních zmínkách o mimozemšťanech) zíral na to, že už je konec. ■ [Viděno poprvé: 100/100; viděno naposledy: 94/100] ()
TV pohádka ve studiových kulisách. ()
W...T...F? Ultralacina vykrádačka biblického Šalamouna plná stereotypních představ o Japoncích. Donutilovi vyhrožovali Jáchymovem, jinak nechápu, že v tom hraje. ()
Skvělá pohádka a velmi moudrým rozřešením. ()
Měl jsem pocit, že šlo o seriál, ale budiž. Češi převlečení za Japonce mi jako malému klukovi nevadili, nicméně Donutil se mi zdál až překvapivě věrohodný jako Japonec. :) Myslím, že v tom byl zpracován i příběh z bible o sporu dvou žen o dítě. To mi uvízlo v paměti asi nejvíce. ()
Hodně zábavná pohádka - poučná. Minimální náklady pro maximální výsledek. Tohle se povedlo. ()
Československá televizní pohádka z unikátního středověkého japonského prostředí zpracovaná a natočená brněnským televizním studiem. Poutavá pohádka vypráví o nově příchozím soudci Ookovi, jenž na sebe brzy upozorní svou neúplatností a svým citlivým přístupem k zákonům a spravedlivými a netradičními rozsudky rozličných sporů. Moudrého soudce ztvárnil M. Donutil a ve vedlejších rolích můžeme zhlédnout mnoho známých tváří brněnských herců. Soudního zapisovatele představoval J. Dulava, druhého soudce J. Kuneš, nejmocnějšího muže v kraji pana Ki si zahrál P. Kunert a v menších rolích zlodějíčků, kapsářů a osob spoléhajících na spravedlivý a příznivý rozsudek se objevili M. Suchánek, S. Zindulka, L. Baselides či J. Tomek. Výprava, kulisy a kostýmy jsou na obvyklé, jednoduché televizní úrovni, avšak kouzlo této mimořádně povedené a oblíbené pohádky tkví v originálním orientálním prostředí a šalamounských rozhodnutích titulní postavy, jenž si díky neustálému povyku v soudní síni ani nemohla v klidu náležitě vychutnat svůj oblíbený nápoj. Hodinová pohádka E. Sokolovského neztratila nic ze svého půvabu ani po letech a právem patří k nejlepším a nejzajímavějším dílům své kategorie. ()
Ač se děj odehrává v Japonsku, pohádka je ve skutečnosti přímo očividně inspirovaná knihami o Soudci Ti. Toho jsem v době prvního shlédnutí neznala. Jaká byla ovšem pak moje radost, když jsem van Gulikovy knížky objevila! Moc hezky zpracovaná pohádka, jejíž tempo doopravdy přebírá cosi z tradiční konfuciánské poklidnosti a vyrovnanosti. Miroslav Donutil ve velice příjemné roli moudrého umírněného člověka. Škoda, že většinou mívá smůlu na ztřeštěnce nebo křiváky. ()
6/10 ()
Napadlo by vás, že by Jaromír Dulava nebo Miroslav Donutil, který disponuje obzvláště extrémním etalonem obličeje českého Honzy, mohli hrát Japonce? V této pohádce je možné všechno. Jednotlivé případy si dodnes pamatuji, jen to s tím synem pane Ki mně došlo až při nevímkolikáté repríze. Tabulka na označování zlodějů je výborným vynálezem, dneska by to pro výrobce byla docela slušná zakázka. ()
Pěkné příběhy k zamyšlení. Filmové umění ale průměrné, kulisy a osvětlení scén příšerné. Pěkná pohádka pro odrostlejší děti, které dovedou vnímat scénář a nespokojí se s do načančaných kostýmů oděnými princi, králi a princeznami a s několika debilními písničkami. ()
No, je to taková hodně pomalá, neztřeštěná pohádka, s hloupým chováním některých postav a příšernými dekoracemi. Vždycky už od malička fascinovaně koukám na ty umělé pleše na hlavách všech účinkujících. ()
Pěkná pohádka. Pobavilo mne jak naši přední herci hrají "japonce". Fajn kostýmy, jednoduché kulisy ve studiu. Věřím, že pan Donutil zahraje cokoliv. Dávám čtyři hvězdičky. ()
V první řadě musím ocenit odvahu pouštět se do pověstí tak vzdálených Česku - do Japonska. Bohužel mě nechytly masky, kde byly vidět rýhy představitelů, jež tvořily předěl pleší. Dekorace studia byly navíc příšerné. To naopak kostýmy věrohodné. Rozsudky pak připomínaly trochu ty Šalamounovy, ale byly moudré. Miroslav Donutil se své role zhostil na výbornou. ()