Režie:
Petr NikolaevKamera:
Diviš MarekHrají:
Karel Žídek, Filip Kaňkovský, Radomil Uhlíř, Pavel Zajíček, Vladimír Škultéty, Karel Zima, Otmar Brancuzský, Jiří Maria Sieber, Michal Gulyáš, Tereza Hof (více)Obsahy(1)
Esenbáci nemají pro svobodu zrovna pochopení. Český film podle kultovního románu Jana Pelce. Nejmenované severočeské město, konec 70. let minulého století. K partě „mániček", která se pravidelně schází v hospodě U Boučků, se vrací mladík Olin (K. Žídek), který strávil rok v psychiatrické léčebně kvůli pokusu o sebevraždu. Tak jako dřív začne Olin pořádat různé akce, především divoké mejdany. Kvůli šikaně od místní policie si s nejlepším kamarádem Špínou (F. Kaňkovský) najde práci zametače. Pozná podivínského, ale dobráckého bezdomovce přezdívaného Lesní muž (R. Uhlíř), z něhož se vyklube bývalý válečný hrdina, který dostal od britské vlády vyznamenání za svou účast v letecké bitvě o Anglii. Pro socialistické policajty je to však jen blázen, který patří do ústavu. Nevázaný život Olina a jeho kamarádů je stále větším trnem v patě místnímu oddělení VB. Policejní teror se stupňuje. Po tragickém konci Lesního muže a poté, co Špínova láska Olina (T. Hofová) skončí v pasťáku, se jako jediná možnost normálního života začíná jevit emigrace...
Adaptace kultovní, částečně autobiografické knihy spisovatele Jana Pelce vznikla v režii Petra Nikolaeva na 16mm černobílém materiálu. Velmi přesvědčivě a autenticky zobrazuje bezcílný život mladých lidí na okraji společnosti v době tuhé normalizace. V kontextu soudobé kinematografie jde o zcela ojedinělé a originální dílo.
(Česká televize)
Recenze (273)
"Když makovičky zrály, tak všichni hašiši na světě se smály, a když pak fetovali, zpívali mi Gloria." Přezdívky - špína, fašoun, guma, lesní muž; jakýkoliv chlast - jablečné víno, Okena; za každou cenu se vyhnout vojně, dlouhý háro, nikoho neposlouchat, dělat všechno podle sebe; hudba undergroundové scény. Kdo tuhle dobu nezažil nemá nárok pochopit. Pelc Děti ráje napsal v exilu ve Francii v roce 1983 /zbývající dvě knihy trilogie - Děti rodičů, Děti cest/. Ofiko v ČR vydáno až po roce 1989 a to již jen upravená verze /vypuštěny a přepsány hlavně sexuální scény a další věci, které byly odsuzovány v samizdatových vydáních/. Neupravený cyklostylovaný nebo přepisovaný originál /kopírky nebyly, cyklostylový blány byly hlídaný jak sviňa/ se v ČSSR objevil v roce cca 1986-87 a nevěřím, že si ho ještě někdy přečtu. Film se tak potuluje mezi oběma verzemi. ()
Dlouho jsem se rozmyslel jestli dat 3 nebo 4*. A vzhledem k tomu, ze v dobe padu komunismu jsem byl jeste skolou povinny cucak, tak tu dobu znam spis z vypraveni a disidenty jsem nepoznal zadny :o( Ale rozhodne na me pada nesmyslnost tyhle normalizacni doby. Jinak jediny co me z dob totality pozitivne zaujalo, byl zakon o prizivnictvi, ktery bych zavedl i dneska. ()
Přijde mi, že špatné herecké výkony jsou v tomto případě ku prospěchu věci. Už z literární předlohy mi přišlo, že spousta těchhle "s dobou nekompatibilních" lidí, santusáků z donucení, a pak tak nějak už ze zvyku (v konečné fázi zase z nutnosti a neschopnosti udělat změnu), ten pokus o náhražkovou radost ve svém životě dost špatně hráli i v reálu. V podstatě i s tou nevyhnutelnou ambivalentní konfrontací s těmi prostšími opilci a santusáky z podstaty. ()
"Je to umělecky zvládnutá výpověď o životě nepoměrně těžším, než si kdy dovedli představit všichni Kerouakové, Ginsbergové, Borroughsové a Bukowští." Težším možná. Nepoměrně nudnějším určitě. Sledovali jsme to v šitovskym sd rozlišení, 4:2 formátu, se 1/4 obrazovky překrytou nápisem PROMOTIONAL COPY a se zpožděnou zvukovou stopou. Androš jak prase, kdy obsah vskutku souznil s formou. Jinak bych dal 3. ()
Není disent jako disent. Skvělá autentická dobová výpověď o době, kterou jsem zažil jen coby malé dítě. Vykreslení undergroundu se všemi jeho krásami a současně bez příkras. Osobně si ale ponechám svou možná naivní představu o kultivovanější formě protestů proti režimu. Nutno vyzdvihnout technické zpracování, především kameru a vizuální stránku snímku, a rovněž tak i uvěřitelné postavy, které, přestože jsou mi spíše nesympatické, působí docela věrohodně. ()
Škoda toho černobílého formátu , jinak parádně zachycený život tehdejších hipíků a mániček v 70. letech v ČSSR , ale samozřejmě s knihou to srovnávat nelze . ()
Řekl bych že hodnocení každého uživatele dost odpovídá věku, t.j. jestli tu dobu zažil, a také na které straně barikády vyrůstal. :) Rozhodně tu dobu vnímám stejně jak je natočená včetně toho černobílého formátu který ten dojem dotváří k dokonalosti. ()
Velmi dobře zpracovaný s film s celkem unikátním pohledem na život v době komunismu. Některé části děje mi přišly trochu zvláštní, bylo tam pár věcí, které se objevili jakoby z ničeho nic a stejně tak je film i odepsal, ne všechny postavy taky byly skvěle napsané. Prezentace ale byla fantastická, černobílá se perfektně hodí, tento film si vůbec nedokážu představit barevný. Herecké výkony byly dobré, Karel Žídek nebyl skvělý, ale bylo vidět, že se snažil a postupem filmu mu to šlo líp a líp. Hudba se mi taky líbila. 8/10 ()
Film natočený podle druhé části knihy ...a bude hůř.Je natočený na 16 mm,černobíle.A to tomu dodává zvláštní atmosféru.Film je sice trochu jinde než kniha,ale je perfektní!Hlavní neherec je přesně ten typ chlapíka,jak ho znám z knížky a Špína je tady taky bezvadnej. ()
Nejoriginálnější film, co jsem poslední dobou viděl. Knihu jsem četl i sjejím pokračováním už před dlším časem, nicméně Olin je Olin jak má být a underground je opravdovým undergroundem. Pár slabších hereckých výkonů mi nemůže zkazit dojem o tomhle výborném snímku ***** bez keců ()
4,5 * za originální a nečekaně přirozené vyprávění s přesvědčivými herci - neherci. Oceňuji české filmy, které se neutápí v banalitách, trapnosti, pózách, přehnaném vtipu nebo nepochopitelné nereálnosti. Tvůrci ...a bude hůř pouze vypráví, nic nehodnotí, nemoralizují, nepřehánějí. To je bohužel v českých filmech výjimkou, ve filmech z minulosti snad naprosto ojedinělé. Obdobně na mě za poslední dobu zapůsobily snad jen Pravidla lži a O rodičích a dětech... Půl * dolu za místy nešťastné přechody některých scén, kdy snímek ztrácel plynulost a jakési filmové napětí. Nepovedly se i některé detaily - např. pražský telefonní seznam v hospodě, v podpaží vyholená slečna na fotbalovém hřišti... :) ()
Výborný film z doby nedávno minulej zo skvelým Kájom Zídkom,ktorého poznám roky osobne a o to príjemnejšie ma prekvapil v hlavnej ulohe.Terajšie hviezdičky Mádl a Kotek mu nesiahaju ani po kotníky.Bravo Kájo. ()
mé máničkovské srdce zaplesalo... mé filmové srdce se nabažilo a mé alkoholické srdce v té Fabrice, explodovalo ()
Naprostá rebélie v totalitním režimu. ,,Rozumím, rozumím. Magor a kriminálník, jo? Tak já Vás vezmu.'' ()
Tak protože jsem knižní předlohu četl za svůj život asi 3x, tak musím bohužel film přirovnat k takovému "Kameňáku". Film poskládaný z útržků a pár situací z knížky. Postavy jsou fádní, nejsou vůbec prokreslené a nijak o sobě nic nevypovídají. Na druhou stranu chápu, že tahle knížka jde asi špatně převézt na plátno. ()
Je pravda, že mě to pohltilo tak, že jsem se od toho nemohl ani nechtěl odtrhnout.... ()
Dobrej film, kterej ukazuje dobu komárů zase trochu jinak než všechny ty člověčinky, ze kterých by se člověku mohlo zdát, že to vlastně bylo všechno srandovní a hloupoučký. Pěkný hovno, byli lidi, který to odsrávali v plnej polní a nemuseli to bejt zrovna vždycky máničky. Líbí se mi civilní hraní herců a téměř dokumentární kamera. Velmi mně potěšilo vidět ve filmu opět, pro mne nejzajímavějšího českého básníka, Pavla Zajíčka. A tenhle komentář bych tak zakončil citací jeho slov: "... chceš-li mluvit vo čistotě, měl by ses nejdřív projít kanálama sraček, abys pak o ní mluvil míň nebo vůbec". ()
Zpočátku pouze vulgárnosti, nechutnosti, ale pak již se příběh zlepší. Asi to byla těžká doba-zvlášť pro takovéhle existence.. Slabší 3*. ()
(Anti)romantický pohľad na "máničkovský" život ako na ľudí na okraji spoločnosti. O "intelektuálnej" alebo "kultúrnej" časti tzv. undergroundu bolo toho napísaného aj nafilmovaného dosť, ale film s týmto námetom je u nás úplne ojedinelý. Normalizačná "depka" je tu dotiahnutá do úplného extrému, a tak hrdinovia prespávajú v kanáloch, špinavých pivniciach, neustále sú konfrontovaní s políciou, organizujú divoké "večierky", a každú chvíľu sú vťahovaní do alkoholických, marihuanových i sexuálnych orgií. Komunita ľudí miešajúca sa medzi zločincami a bezdomovcami, avšak so zvláštne bohatým životom a akousi vlastnou svojráznou drsnou post-hipisáckou kultúrou normalizačného razenia. Film ukazuje, že "ostrovčeky slobody" mohli mať v tejto krajine vskutku bizarné podoby, ale cez všetku drsnosť, depku, nihilizmus a psychiatriu tu cítiť aj zvláštnu nostalgiu. Hrdinovia môžu pôsobiť ako apatickí vypatlanci na okraji spoločnosti, ale napriek tomu, títo ľudia majú nejaké ciele, svojrázne citové prežívanie (viď scéna pohrebu Lesního muže) a ich trávenie voľného času má ďaleko od apatie (futbalový turnaj a festival na lúke) . Je to film ozajstný, neprizdobovaný a nestavajúci na žiadnych vonkajších efektoch, a zatiaľ asi najlepší ČS film reflektujúci totalitnú dobu, aký som videl (možno ešte Kouř, ale ten je o čosi abstraktnejší). Občanský průkaz či Pelíšky sú v poriadku, ale po tomto filme pôsobia ako neškodné rozprávky pre deti v predškolskom veku. Tento film je drsný aj bez akéhokoľvek explicitného zobrazovania nechutností, a úplne verný aj napriek nehereckému obsadeniu. Odporúčam všetkými dvadsiatimi. ()
Raději knihu. ()
Reklama