Režie:
Miroslava ValováScénář:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Otmar MáchaHrají:
Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar, Petr Haničinec, Martin Růžek, Petr Svojtka, Jaroslav Kepka, Jiří Klem, Ilja Prachař, Radúz Chmelík, Zdeněk Jelínek, Jaroslav Kotrba, Miroslav Krejča, Miloslav Homola (více)Obsahy(1)
Čtyřiašedesát polí – černá, bílá, bílá černá. Hra, které staletí přisoudila titul „královská“, každý plebejec zvládne její základy, ale jen vyvolení si ji dokážou osedlat. Jen chytří, inteligentní stratégové… Muž, který stojí nad šachovnicí, nemá nic z toho ve tváři. Kamenné rysy, netečný pohled primitiva. Ten muž, jakkoli má dvě ruce, dvě nohy a hlavu mezi souměrnými rameny, je zrůda. Kdesi v jeho mozku došlo k disproporcím – je geniálním šachistou a na ostatní už jaksi nezbyla kapacita. Neumí číst, neumí rozjímat, je schopný jediného citu – nenávisti. Vzbuzuje zvědavost? Je fascinující, ten mistr světa, Čentovič. Dá se lapit? Dá, ale jen vidinou dalších lehce vydělaných dolarů. Pouští se tedy do šachové partie s Dr. Heinrichem Kleibertem a netuší, jakého soupeře proti sobě má… Heinrich byl za druhé světové války vězněm pověstného Hermanna Spitze ve vídeňském hotelu Metropol a svůj pobyt v samovazbě přežíval jen díky knize rozborů šachových partií světových šachistů. A když nyní potkává šachistu Čentoviče, jenž byl přítelem Heinrichova vyšetřovatele na gestapu, přijímá Heinrich výzvu ke své první skutečné šachové partii jako možnost jakési odplaty za mučení… Televizní inscenaci podle slavné šachové novely významného rakouského prozaika S. Zweiga a scénáře J. Hubače natočila režisérka M. Valová, která do hlavních rolí obsadila renomované herce v čele s Rudolfem Hrušínským (šachista Čentovič), Luďkem Munzarem (Dr. Heinrich Kleibert) a Petrem Haničincem (Hans, Heinrichův bratr). (Česká televize)
(více)Recenze (77)
Sám hraju šachy, ale doteď jsem netušil, jaká je to dramatická hra. Výborná inscenace, výborné herecké výkony, ale kdyby to mírně zrychlili, bylo by to ještě lepší. ()
Časy kdy jsem pohrdal našimi televizními inscenacemi jsou snad už dávno prýč. Tohle byla láhůdka kde se za minimálních prostředků rozehrál velmi zajímavý příběh o jedné zajímavé hře. Herecké výkony pana Hrušínského, Munzara a Hančince byly skvělé. Happyend mi udělal radost, ale přece jenom jsem mu moc nevěřil. Ve knize prý dopadne všechno trochu jinak, čemuž se vůbec nevidím. Určitě zkusím i experimentální zpracování z roku 1963. ()
Dokonalá mistrovská inscenace, která graduje každou minutou. Skvěle vypracovaný příběh, který dramaturgicky zpracoval Jiří Hubač. Obsazení osob ukázkově vykreslují charaktery postav. Hudba Otmara Máchy nádherně doplňuje tuto Královskou hru. ()
Slušné šachové drama. V hlavní roli záporný Rudolf Hrušínký, který hrál ve filu šachového velmistra Čentoviče. Jeho herecký výkon byl nadmíru excelentí. "Hra mezi dobrem a zlem". ()
Hodně dobré. Sice mi v tom na plný počet chybí něco silnějšího, ale jinak je to skvěle napsané, zahrané a natočené, taky je to dost napínavé, stopáž tak akorát, i nějakou myšlenku a zajímavé vedení děje to má... Vlastně si nemám moc na co stěžovat, ale na ten plný počet mi fakt něco chybí. Možná údernější závěr, nevím. Každopádně mi to sedlo víc než Šach mat, ačkoli u něj se mi zase hodně líbil ten nápad na zpracování. A překvapivě v obou verzích hraje Hrušínský a v obou tu stejnou roli. Silné 4* ()
Jednou z emocí, která se mi uhnízdila v hlavě, je mírné znechucení. Druhou pak údiv, jak velkého obdivu se dostalo této prvoplánovité alegorii o boji mezi hrubou silou nacismu a slušnými lidmi, oběťmi. Hraju šachy víc než 35 let, několikrát týdně. Takže mohu prohlásit, že o filozofii této hry, se tady nic nedozvíte. Tvůrci buď neporozuměli tomu, jak se odráží povaha hráče do stylu hry, nebo se tím zabývat nechtěli. Každopádně nebyli to schopní promítnout do samotné partie. Čentovič je hrubě narýsovaná postava...arogantní, nevzdělaný, bezcitný...dělá věci z pozice síly - nacismus. A proti němu bývalý vězeň, mučený nacisty, který se snaží aspoň zpětně svým utlačovatelům postavit a přemoct je - dobrý člověk. Herecké výkony samozřejmě oceňuji ...ale jinak je pro mě tento film další z mnoha, ve kterých se autoři vymezují proti nacismu a válce, dost humpoláckým způsobem. Zatím nejlepším počinem o šachu, je pro mě Dámský gambit. A nejlepší o střetu mozků, stojících na opačných stranách barikád ...ani nevím, ale tento film jistě ne. ()
Kedže som mal možnosť vidieť najprv novšie slovenské zinscenované spracovanie a úrovňou i dialógmi sa veľmi podobali spomeniem iba jeden herecký výkon - Hrušínskeho, ktorý veľmi predsvedčivo a kvalitou jemu rovnou zahral svoju postavu. V tomto mu Dančiak konkurovať bohužiaľ nevie. Naopak, na Munzara som si musel chvíľu zvykať. Inak sa inscenácia drží verne skvelému námetu, na ktorom to takmer všetko stojí. Kulisy sú, aké sú, treba ich jednoducho pretrpieť. ()
Vlastně úplně nevím, jestli v té hře nešlo o něco víc, než o překonání vlastního strachu, ale zahrané to bylo dobře. 80% ()
Skvělý ! Inscenaci obsadilo Národní divadlo... Pokaždé když na téhle planete zvitězí slušný člověk, mám pocit že jsem vyhrál i já... ()
Excelentni herecke vykony Rudolfa Hrusinskeho a Ludka Munzara. ()
"Po každé, když na téhle planetě zvítězí slušný člověk, mám pocit, že jsem vyhrál já sám." Tak tento televizní snímek založený na výborném scénáři Jiřího Hubače a nabitý skvělými hereckými výkony (nejen) Rudolfa Hrušínského, Luďka Munzara a Petra Haničince mě hodně dostal. Šachová partie mezi dvěma muži, jež spojuje gestapácká minulost za 2. světové války, partie při níž na jedné straně stojí mrazivě chladný až cynický Rudolf Hrušínský, který dělá věci "právem silnějšího" a na té druhé pobytem na samotce traumatizovaný Luděk Munzar, jež však věří, že "každý člověk jednou usne". Partie, která sice možná přinese "velikou ztrátu" ale současně i "veliký zisk, tak veliký že ho ani nelze spočítat" ()
Musel hrat sachy. ()
Roztahaná a unylá inscenace s prapodivně jednotvárným Hrušínským, a s přehrávajícím Munzarem. Čentovičova postava byla jednoznačné zklamání. Jakoby ji mistr vůbec neprožil, jen odrecitoval. Místo deklarované krutosti a prospěchářství jsem z ní cítil jen lhostejnost. Tón hlasu byl stále stejný, mimika taktéž. To mi na deklarovaného geniálního primitiva vůbec nesedí. I to by se dalo přejít, kdyby Královská hra trvala tak dvacet minut, při delší stopáži scénář obsahoval spoustu hluchých míst, a mám pocit že se některé scény téměř opakovaly. ()
Podle mě jde o jednu z nejlepších inscenací, klasicky obsazenou "Kufaltovským" triem Munzar, Hrušínský a Haničinec. Přestože je Munzarova role jednoznačně hlavní, musím říci, že party dalších dvou herců mi přišly zajímavější. Hrušínský zde měl možnost minimalizovat svou již tak minimalistickou "režii výrazů" na minimum, ovšem jeho pohled vždy při příchodu k šachovnici, kdy ve zlomku vteřiny zanalyzoval, zda proti němu soupeř provedl skutečný tah, či jen pohyb po šachovnici, byl přesný, vysoustružený v naprostou přesvědčivost. O celkové jeho ódě na povýšenost, povýšenou nad veškerou lidskost kolem něj až v nelidskost, nemá cenu mluvit. Přesto musím říci, že nejvíce mě tentokrát zaujal Petr Haničinec. Tentokrát ale místo své obvyklé chlapácké agrese zaplakal a jeho zoufání mě v jeden moment naprosto dostalo. 90% ()
Velmi dobra televizni inscenace se spickovym obsazenim, s myslenkou, a s prijemnou stopazi. 4+ ()
Výborná inscenácia s fantastickými hercami. Famózny Petr Haničinec... Hodnotím 90%... ()
Parádní film...opravdu vydařená televizní záležitost...nervy jsem měl pravda řádně našponované...nevídaný herecký koncert Rudolfa Hrušínského a Luďka Munzara...i Martin Růžek a Petr Haničinec stáli za to...a ta nenápadná nervová hudba pořádně zatápí pod zadkem...jen je skutečně škoda že se to tak nějak furt zbytečně protahuje...jinak bych dal pět ()
Herecký koncert 3 pánů: Munzar,Haničinec a hlavně Hrušinský.Moc pěkné ()
Vynikající televizní drama bylo již nastudováno v šedesátých letech. Pod názvem Šach mat jej v roce 1963 natočil Alfréd Radok s Josefem Bekem v hlavní roli a Rudolfem Hrušínských v roli Čentoviče - tj. Hrušínský si svou roli zopakoval. ()
GENIÁLNĚ NAPSANÉ I ZAHRANÉ! ()