Toy Story 3: Příběh hraček

Nejpůvodnější kus Pixaru přišel i potřetí, poprvé způsobil revoluci, potřetí je zase krapet bližší dospělému publiku. Nastavovaná kaše se nekoná, místy na nás mrká nostalgie, spousta odkazů a narážek, jindy se ocitáme v až hororově stylizované školce (to už si myslím bylo pro pěti- nebo šestileté děti moc), přesto nás tyhle plastikové hračky dokážou spolehlivě dojmout. Týrání Kena úžasné. Samozřejmě nejen to!! (04.08.2016)

Toy Story patří mezi mé oblíbené animované série. VHSka s prvním dílem byla vůbec mou první videokazetou. Druhému dílu jsem dlouhou dobu nedokázal přijít na chuť, ale po třetím, čtvrtém zhlédnutí jsem si jej oblíbil. Hádám, že stejné to bude i s trojkou. Když to vezmu od slupky, tedy vizuálu. Není co vytýkat. Dabing těžko soudit, jedná se o první díl, který jsem viděl v originále, což je nejspíš jediná technická věc, která se od minulých dílů nějak razantněji změnila. Překvapivým faktem je silná depresivnost příběhu, který se od začátku zaměřuje na konec použitelnosti hraček, personifikace lidské smrti. Sám nepamatuji žádný rodinný animovaný film, který by se tímto tématem tak silně zabýval. Příběh hraček se netočí v dějovém oblouku, nevykrádá předchozí díly, ale po dlouhé pauze hodně dospěl. A nejen on… (31.01.2011)

KINO-Filmová noc-Špalíček/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Animace 7/10/// +hodně postaviček (hraček), poutavý děj, dobrá atmosféra, nápadité, vtipné a chytré scénky (nejlepší španělský Buzz a Ken s Barbie) -pomalejší rozjezd, slabší 3Dčko, zastaralá animace postav, právě ani 3D tomu moc nepomohlo/// Osobně bych si ještě před nějakým rokem nevsadil na to, že tvůrci dvou předchozím filmům dají třetí přírůstek. Stalo se tak a já si s trochou překvapení dobře užil i třetí pokračování a to jsem opravdu o těch pár let starší. Hodně se zde hraje s nostalgií a světe div se i s hororovou atmosférou, což je na animák pro děti celkem nevídané. Film rozhodně neurazí skalní fanoušky a stejně tak si troufnu tvrdit, že i to mladší publikum. To sice může skuhrat na méně zdařilou technickou stránku oproti jiným animovaným filmům, to ale nic nezmění na tom, že se jim to bude líbit a tak vlastně ani možná skuhrat nebudou. Toy Story 3 je o rodině, o přátelích, o hračkách, je to snímek, který potěší a pobaví, takže žádná ostuda./// Celkem 78%/// (23.06.2010)

BAFTA Awards - 1: Najlepsi animovany film + 2 nominacie: Adaptovany scenar / Vizualne efekty ________ 90%. Bolo to opät krasne, ako aj prve dve casti, ale asi sa mi najviac pacila ta druha cast. Nieco malinko mi tu k 5* chybalo, ale neviem co. Nepamätam si presne, o com bola dvojka, ale zdala sa mi byt akcnejsia, vtipnejsia alebo dobrodruznejsia, ale na druhej strane bola tato tretia cast v zavere najdojimavejsia, takze kazda cast ma nieco do seba. Od roku 1995 sa da krasne vsimnut, ako uz pocitacove animaky pokrocili a dnesne male deti sa pri premiere tohto filmu zase budu tesit na prve dve casti a kedze ich nepoznaju, alebo ich nemali este moznost vidiet, bol dobry napad rezisera trosku predstavit Andyho, kto to vlastne bol a ako sa dokazal s hrackami hrat, ked bol este maly. Avsak mne osobne sa tento rok asi najviac pacil animak JAK VYCVICIT DRAKA (2010), ktory ma u mna jednoznacne 5*. ________ Tom Hanks - (Woody) +++ Tim Allen - (Buzz Rakeťák) +++ Joan Cusack - (Jessie) +++ Ned Beatty - (Lotso) +++ Michael Keaton - (Ken) +++ Wallace Shawn - (Rex - zelený dinosaurus) +++ John Morris - (Andy) +++ Jodi Benson - (Barbie) +++ Bonnie Hunt - (Dolly) +++ Produkcia: John Lasseter +++ Hudba: Randy Newman +++ (Videl v 3D kine 03.08.2010) +++ (04.08.2010)

FILMOVÁ NOC 2010 Hlavní otázkou u již jedenácté pixarovky v pořadí není, jestli studio nevyrenderuje nevýborný film, ale zda-li TOY STORY 3 zachová vzestupnou tradici trilogie. Třetí část, jež cílí na diváky, kteří vyrůstali spolu s předchozími díly, je opravdu nejlepší, protože je zároveň nejdospělejším počinem ve filmografii Pixaru. Po VZHŮRU DO OBLAK, které pojednávalo o nevzdávání se na sklonku života, se tentokrát vypráví o smíření se s vlastní smrtelností (konečností) a koloběhu života, což je na rodinný film poměrně odvážné (zvlášť pokud je první polovina svým tempem záměrně pomalejší a ve variování již známého z předešlých částí je patrné ono stárnutí, protože ne vše vychází jako předtím). Zacílenost na dospělejší publikum vede i k tomu, že po parťáckém filmu, jímž byla jednička a dvojka, se mnohem výrazněji než předtím pracuje na půdorysu útěkářských snímků z druhé světové války, na které se poučeně odkazuje, jejich klišé se přepracovávají a schémata ozvláštňují tím, že na místo vězení či koncentračního tábora je zde školka a lidi suplují hračky. A ano, plakal jsem. (10.07.2010)